Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Najwyższym (Polsko) dne 3. března 2020 – Koleje Mazowieckie v. Skarb Państwa – Minister Infrastruktury i Budownictwa, nyní Minister Infrastruktury i Prezes Urzędu Transportu Kolejowego, PKP Polskie Linie Kolejowe S.A.

(Věc C-120/20)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Najwyższy

Účastníci původního řízení

Žalobkyně (navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku): Koleje Mazowieckie

Žalovaní (odpůrci v řízení o kasačním opravném prostředku): Skarb Państwa – Minister Infrastruktury i Budownictwa, nyní Minister Infrastruktury i Prezes Urzędu Transportu Kolejowego, PKP Polskie Linie Kolejowe S.A.

Předběžné otázky

Je třeba ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001¹ , zejména čl. 4 odst. 5 a čl. 30 odst. 1, 3, 5 a 6 této směrnice, vykládat v tom smyslu, že brání železničnímu podniku, s výjimkou soudního přezkumu rozhodnutí dozorového orgánu, dovolat se náhrady škody u členského státu z důvodu nesprávného provedení směrnice za situace, ve které složkou náhrady škody je přeplacený poplatek za použití železniční infrastruktury?

Brání závěr, že nárok na náhradu škody na základě práva Společenství z důvodu nesprávného uplatnění unijního práva, zejména z důvodu nesprávného provedení nebo neprovedení směrnice, náleží výhradně tehdy, kdy porušená norma přiznává jednotlivci práva, kdy porušení práva má kvalifikovanou podobu (zejména zřejmého a závažného překročení diskreční pravomoci členského státu při provádění směrnice) a kdy příčinná souvislost mezi porušením a škodou je souvislostí přímou, takové právní úpravě členského státu, která v takových případech přiznává nárok na náhradu škody za splnění méně přísných předpokladů?

____________

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Úř. věst. 2001, L 75, s. 29; Zvl. vyd. 07/05, s. 404).