Věc C‑23/14
Post Danmark A/S
proti
Konkurrencerådet
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sø- og Handelsretten)
„Řízení o předběžné otázce – Článek 82 ES – Zneužití dominantního postavení – Trh distribuce hromadných zásilek – Adresné reklamní zásilky – Systém retroaktivních slev – Vylučující účinek – Kritérium stejně výkonného soutěžitele – Stupeň pravděpodobnosti a závažnost protisoutěžního účinku“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 6. října 2015
1. Dominantní postavení – Zneužití – Smlouvy o distribuci hromadných zásilek obsahující systém retroaktivních a podmíněných slev poskytovaných po delší dobu – Zneužívající povaha zahrnující vylučující účinek – Kritéria posouzení
(Článek 82 ES)
2. Dominantní postavení – Zneužití – Pojem – Objektivní pojem, který se vztahuje na jednání, která mohou ovlivnit strukturu trhu a mají za cíl bránit zachování nebo rozvoji hospodářské soutěže
(Článek 82 ES)
3. Dominantní postavení – Zneužití – Množstevní slevy – Věrnostní slevy – Příslušná kvalifikace – Smlouvy o distribuci hromadných zásilek obsahující věrnostní slevy – Zneužívající povaha – Kritéria posouzení
(Článek 82 ES)
4. Dominantní postavení – Zneužití – Nediskriminační slevy – Neexistence vlivu na případný vylučující účinek
(Článek 82 ES)
5. Dominantní postavení – Zneužití – Objektivní odůvodnění – Podmínky – Dosah důkazního břemene
(Článek 82 ES)
6. Dominantní postavení – Zneužití – Schopnost omezit hospodářskou soutěž a vylučující účinek – Kritéria posouzení – Povinnost použít kritérium stejně výkonného soutěžitele – Neexistence
(Článek 82 ES)
7. Dominantní postavení – Zneužití – Protisoutěžní účinek – Dostatečnost potenciálního účinku – Skutečné nebo pravděpodobné vyloučení konkurentů – Kritéria posouzení
(Článek 82 ES)
8. Dominantní postavení – Zneužití – Protisoutěžní účinek – Požadavek závažnosti nebo významnosti – Neexistence
(Článek 82 ES)
1. Pro určení, zda systém slev v rámci smluv o distribuci hromadných zásilek uzavřených mezi podnikem v dominantním postavení a jeho zákazníky, což je systém vyznačující se:
– stupnicí slev obsahující sazby od 6 % do 16 %,
– podmíněností v tom smyslu, že na konci referenčního období provede podnik v dominantním postavení úpravu, pokud se množství odevzdaných zásilek neshoduje s původně odhadnutým množstvím a
– retroaktivitou v tom smyslu, že jakmile je překročena původně stanovená prahová hodnota zásilky, použije se sazba slev uplatněná na konci roku na všechny zásilky odevzdané během dotčeného období, a nikoli výlučně na zásilky, u nichž bylo překročeno původně odhadnuté množství.
a prováděný podnikem v dominantním postavení, může mít vylučující účinek na trhu v rozporu s článkem 82 ES, je třeba posoudit celkové okolnosti věci, zvláště kritéria a způsoby poskytnutí slevy, rozsah dominantního postavení dotčeného podniku a zvláštní podmínky hospodářské soutěže na relevantním trhu. Okolnost, že uvedený systém slev zahrnuje většinu zákazníků na trhu, může být užitečným ukazatelem významu této praktiky a jejího dopadu na trh a může posílit pravděpodobnost protisoutěžního vylučujícího účinku.
V tomto ohledu mohou být zaprvé smluvní závazky obchodních parterů podniku v dominantním postavení a tlak na ně vyvíjený obzvláště silné, pokud se slevy neurčují pouze v závislosti na nárůstu výše prodeje výrobků tohoto podniku dosaženého těmito smluvními partnery během posuzovaného období, ale také v závislosti na celkové výši tohoto prodeje. Relativně mírné změny výše prodeje výrobků podniku v dominantním postavení tak mají nepřiměřené účinky pro smluvní partnery. Všem systémům slev udělovaných v závislosti na množství prodaném během relativně dlouhého referenčního období je přitom vlastní, že tlak na kupujícího, aby dosáhl počtu nákupů nezbytného k získání výhody nebo aby neutrpěl ztrátu stanovenou pro celé období, se zvyšuje na konci referenčního období. Takový systém slev usnadňuje v důsledku toho podniku v dominantním postavení podpořit věrnost vlastních zákazníků a přilákat zákazníky svých soutěžitelů, a tím odčerpat ve svůj prospěch část poptávky otevřenou hospodářské soutěži na relevantním trhu. Tento účinek je ještě posílen, pokud se slevy poskytují bez rozdílu jak pro oblast sporné části poptávky, tak pro oblast nesporné části poptávky, jež spadají pod zákonný monopol.
Zadruhé velmi vysoký tržní podíl poskytuje podniku, který jím disponuje, sílu, která z něj činí nevyhnutelného partnera a zajišťuje mu nezávislost jednání. Za těchto okolností je pro soutěžitele uvedeného podniku obzvláště obtížné nabídnout oproti slevám na základě celkového obratu z prodeje lepší podmínky. Díky svému citelně vyššímu tržnímu podílu představuje podnik v dominantním postavení zpravidla obchodního partnera, kterého na trhu nelze obejít.
Za těchto podmínek systém slev, který nabízí podnik, který své zákazníky neváže formálním závazkem, nicméně směřuje ke ztížení zásobování těchto zákazníků podniku u konkurenčních podniků, vytváří protisoutěžní vylučující účinek.
(viz body 23–25, 33–35, 40, 42, 50, výrok 1)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 26)
3. V případě slev poskytovaných podnikem v dominantním postavení svým zákazníkům, na rozdíl od množstevních slev, závislých výlučně na objemu nákupů u dotčeného výrobce, které v podstatě nejsou v rozporu s článkem 82 ES, brání věrnostní slevy poskytnutím finančních výhod tomu, aby se zákazníci při pokrývání svých potřeb výlučně nebo z významné části zásobovali u konkurenčních výrobců, což představuje zneužití ve smyslu tohoto článku. V tomto ohledu se systém, který není spojen s povinností nebo slibem kupujícího obracet se výlučně nebo z určité části na podnik v dominantním postavení, liší od takových věrnostních slev.
Systém slev nelze považovat za pouhou množstevní slevu, pokud nejsou dotčené slevy přiznávány za každou individuální objednávku, což odpovídá úsporám nákladů dosaženým dodavatelem, ale za celkové objednávky zadané během daného období. Za těchto podmínek je pro účely určení, zda podnik v dominantním postavení využíval toto postavení zneužívajícím způsobem tím, že uplatňoval takový systém slev, třeba posoudit veškeré okolnosti, a zejména kritéria a podmínky poskytování slev, a přezkoumat, zda slevy tím, že poskytují výhodu, která není založena na žádném hospodářském plnění, které by ji odůvodnilo, směřují k tomu, aby byla kupujícímu odebrána nebo omezena možnost vybrat si své zdroje zásobování, aby bylo zabráněno přístupu soutěžitelů na trh, aby byly uplatňovány rozdílné podmínky vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy nebo aby bylo posíleno dominantní postavení narušenou hospodářskou soutěží.
(viz body 27–29, 64)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 38)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 47–49)
6. Z článku 82 ES nelze dovodit právní povinnost opírat se při konstatování zneužívající povahy systému slev uplatňovaných podnikem v dominantním postavení systematicky o kritérium stejně výkonného soutěžitele. Tento závěr nemůže mít nicméně za následek, že bude v zásadě vyloučeno použití kritéria stejně výkonného soutěžitele ve věcech, ve kterých byl zpochybněn systém slev, pro účely zkoumání slučitelnosti s článkem 82 ES.
Naproti tomu v situaci vyznačující se tím, že podnik v dominantním postavení drží velmi významný podíl na trhu, a strukturálními výhodami získanými zejména zákonným monopolem tohoto podniku, týkajícím se velmi významné části dotčeného trhu, je uplatnění kritéria stejně výkonného soutěžitele irelevantní, neboť struktura trhu prakticky znemožňuje existenci stejně výkonného soutěžitele.
Kromě toho na trhu, na nějž je přístup chráněn značnými překážkami, by přítomnost méně výkonného soutěžitele mohla přispět k zesílení soutěžního tlaku na tomto trhu a z tohoto důvodu vykonávat tlak na jednání podniku v dominantním postavení.
Kritérium stejně výkonného soutěžitele musí být vnímáno jako jeden z nástrojů k posouzení existence zneužití dominantního postavení v rámci systému slev.
(viz body 57–62, výrok 2)
7. Do oblasti působnosti článku 82 ES spadají pouze podniky v dominantním postavení, jejichž chování může mít protisoutěžní účinek na trh. V tomto ohledu posouzení schopnosti systému slev omezit hospodářskou soutěž musí být provedeno s přihlédnutím k veškerým relevantním okolnostem a kritériím, na jejichž základě jsou slevy poskytovány, k počtu dotčených zákazníků a k vlastnostem trhu, na němž působí dominantní podnik. Účelem takového posouzení je určit, zda jednání podniku v dominantním postavení vede ke skutečnému nebo pravděpodobnému vyloučení konkurentů na úkor hospodářské soutěže, a tudíž na úkor zájmů spotřebitelů.
(viz body 67–69, 74, výrok 3)
8. Pokud jde o závažnost nebo významnost protisoutěžního účinku, je sice pravda, že zjištění dominantního postavení samo o sobě neznamená žádnou výtku vůči dotyčnému podniku, avšak chování takového podniku může z důvodu, že struktura hospodářské soutěže je již oslabena, vést ke zneužití jeho dominantního postavení. Podnik v dominantním postavení tak má zvláštní odpovědnost za to, že jeho jednání nebude na újmu účinné a nenarušené hospodářské soutěži na vnitřním trhu.
Navíc vzhledem k tomu, že konkurenční struktura trhu je již oslabena přítomností dominantního podniku, může jakékoliv další oslabení této konkurenční struktury představovat zneužití dominantního postavení.
Z toho vyplývá, že stanovení prahu citlivosti (prahové hodnoty de minimis) za účelem určení zneužití dominantního postavení není opodstatněné. Tato protisoutěžní praktika je totiž sama o sobě způsobilá závažným způsobem omezit nebo vyloučit hospodářskou soutěž na trhu, na kterém působí dotčený podnik.
(viz body 70–74, výrok 3)