USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(samosoudce)
18. června 2013
Věc F‑98/11
Bernard Jargeac a další
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Odměňování – Rodinné přídavky – Příspěvek na vzdělání – Podmínky přiznání – Odečtení příspěvku podobné povahy vypláceného z jiných zdrojů – Zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně neopodstatněná žaloba“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se B. Jargeac, J. A. Aliaga Artero, R. Charrière, R. Clarke, F. Domingues, H. Hughes, J. Lanneluc a A. I. Zein (dále jen „prvních osm žalobců“) domáhají zrušení rozhodnutí Evropské komise o odpočtu stipendií na vyšší vzdělávání přiznaných dětem úředníků ze strany Centre de documentation et de l’information sur l’enseignement supérieur du Grand‑Duché de Luxembourg (dále jen „CEDIES“) od příspěvků na vzdělávání podle služebního řádu z důvodu, že toto stipendium je podobné povahy jako uvedený příspěvek, a jednak zrušení rozhodnutí Komise požadovat vrácení neoprávněně vyplacených částek. Peter Finch se touto žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Komise, jímž byl vyzván k oznámení skutečnosti, zda jeho dítě obdrželo stipendium poskytnuté ze strany CEDIES, a kterým bylo prozatímně, počínaje dnem 1. prosince 2011, vyplácení příspěvku na vzdělávání pozastaveno až do obdržení této informace.
Rozhodnutí: Žaloba se v rozsahu, v němž je podána P. Finchem, odmítá jako zjevně neopodstatněná. Žaloba se v rozsahu, v němž je podána B. Jargeacem, J. A. Aliagou Arterem, R. Charrièrem, R. Clarkem, F. Domingues, H. Hughes, J. Lannelucem a A. I. Zeinem, odmítá jako zjevně neopodstatněná. Bernard Jargeac a osm dalších úředníků a bývalých úředníků, jejichž jména jsou uvedena v příloze, ponesou vlastní náklady řízení a ukládá se jim náhrada nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.
Shrnutí
1. Komise – Výkon pravomocí – Udělení podpisového práva – Přípustnost – Podmínky
(Jednací řád Komise, článek 27)
2. Úředníci – Odměňování – Rodinné přídavky – Příspěvek na vzdělání – Podmínky použití pravidla zabraňujícího souběhu dávek stanoveného v čl. 67 odst. 2 služebního řádu v případě vyplácení dávek podobné povahy z jiných zdrojů – Uplatnění na lucemburský finanční příspěvek určený studentům – Přípustnost
[Služební řád, čl. 67 odst. 1 písm. c) a odst. 2]
3. Úředníci – Vydání bezdůvodného obohacení – Dovolávání se nevědomosti o neoprávněnosti vyplacení, uplatněné úředníkem, který nepřiznal dávky podobné povahy, jako rodinné přídavky vyplácené Unií – Nepřípustnost
(Služební řád, čl. 67 odst. 2 a článek 85; příloha VII, články 1 až 3)
1. Za předpokladu, že rozhodnutí jsou podepsána úředníkem jménem Komise a pod jeho kontrolou, je udělení podpisového práva opatřením týkajícím se vnitřní organizace útvarů Komise, které je v souladu s jejím jednacím řádem, a představuje obvyklý způsob, jímž Komise vykonává své pravomoci.
V unijním právu je totiž delegování pravomocí přípustné za podmínky, že není právními předpisy výslovně zakázáno. A fortiori tomu tak musí být i v případě pouhého udělení podpisového práva.
(viz body 38 a 39)
Odkazy:
Soudní dvůr: 17. října 1972, Vereeniging van Cementhandelaren v. Komise, 8/72, body 10 až 14; 17. ledna 1984, VBVB a VBBB v. Komise, 43/82 a 63/82, bod 14; 11. října 1990, FUNOC v. Komise, C‑200/89, body 13 a 14
Soud prvního stupně: 6. prosince 1994, Lisrestal a další v. Komise, T‑450/93, bod 34; 14. května 1998, Finnboard v. Komise, T‑338/94, bod 82; 18. října 2001, X v. ECB, T‑333/99, bod 102 a citovaná judikatura; 13. července 2006, Vounakis v. Komise, T‑165/04, bod 49
2. Pouze přídavky, které jsou srovnatelné a jejichž účel je tentýž, jsou „podobné povahy“ ve smyslu pravidla vyloučení souběhu stanoveného v čl. 67 odst. 2 služebního řádu ve věci rodinných přídavků. Rozhodujícím kritériem při kvalifikaci přídavků podobné povahy je kritérium účelu dotčených přídavků.
V tomto ohledu mají příspěvek na vzdělání stanovený v čl. 67 odst. 1 písm. c) služebního řádu a lucemburský finanční příspěvek poskytovaný formou stipendií a půjček, jejímž účelem je poskytnout studentům finanční podporu určenou k pokrytí nákladů na studium a životních potřeb po dobu studia, podobný účel, jelikož mají přispívat k úhradě výdajů na vzdělání vyživovaného dítěte úředníka.
Tento závěr nemůže být vyvrácen okolností, že příjemcem těchto dvou dávek není tatáž osoba. Skutečnost, že je příspěvek podle služebního řádu přiznán úředníkovi a vnitrostátní příspěvek je vyplácen nebo formálně přiznán dítěti, není totiž pro posouzení, zda jsou tyto dávky podobné povahy ve smyslu čl. 67 odst. 2 služebního řádu, rozhodující. Rozhodující není ani skutečnost, že se vnitrostátní příspěvek přiznává z důvodu bydliště v tuzemsku a na rozdíl od příspěvku na vzdělávání podle služebního řádu není vázán na pracovněprávní vztah.
(viz body 48 až 50)
Odkazy:
Soudní dvůr: 13. října 1977, Gelders-Deboeck v. Komise, 106/76, bod 16; 13. října 1977, Emer-van den Branden v. Komise, 14/77, bod 15; 18. prosince 2007, Weiβenfels v. Parlament, C‑135/06 P, bod 89
Soud prvního stupně: 10. května 1990, Sens v. Komise, T‑117/89, bod 14; 11. června 1996, Pavan v. Parlament, T‑147/95, bod 41
Soud pro veřejnou službu: 13. února 2007, Guarneri v. Komise, F‑62/06, body 39, 40 a 42; 5. června 2012, Giannakouris v. Komise, F‑83/10, bod 37; 5. června 2012, Chatzidoukakis v. Komise, F‑84/10, bod 37
3. V případě porušení povinnosti oznámit vnitrostátní finanční podpory podobné povahy vyplácené z jiných zdrojů, stanovené v čl. 67 odst. 2 služebního řádu, se úředník, jenž je příjemcem rodinných přídavků, nemůže nadále dovolávat článku 85 služebního řádu a nevědomosti o neoprávněnosti vyplacení.
Článek 67 odst. 2 služebního řádu musí být totiž vykládán v tom smyslu, že určení, zda dávky oznámené úředníky nebo zaměstnanci na základě povinnosti jím stanovené, jsou podobné povahy jako rodinné přídavky pobírané podle článků 1, 2 a 3 přílohy VII služebního řádu, přísluší orgánům [Unie].
(viz body 59 až 61)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 6. března1996, Schelbeck v. Parlament, T‑141/95, body 38 a 39