Language of document : ECLI:EU:F:2007:122

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)

5. července 2007

Věc F-25/06

Béatrice Ider a další

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Smluvní zaměstnanci – Zařazení a odměňování – Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu – Zaměstnanci pověření výkonnými pravomocemi – Bývalí pracovníci zaměstnaní podle belgického práva – Změna použitelného režimu – Rovné zacházení“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 EA, kterou se B. Ider, M.-C. Desorbay a L. Noschese, smluvní zaměstnanci Komise, domáhají zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv, jimiž bylo stanoveno jejich zařazení a jejich odměny jakožto smluvních zaměstnanců, podepsaných v dubnu 2005 a platných od 1. května 2005, jakož i zrušení rozhodnutí téhož orgánu ze dne 21. listopadu 2005, kterými byly zamítnuty stížnosti, podané proti prvním rozhodnutím.

Rozhodnutí: Rozhodnutí, jímž Komise stanovila odměnu B. Ider jako smluvní zaměstnankyně na základě smlouvy podepsané v dubnu 2005, se zrušuje. Žaloba se ve zbývající části zamítá. Komise Evropských společenství ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených B. Ider. B. Ider ponese polovinu vlastních nákladů řízení. M.-C. Desorbay a L. Noschese ponesou vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Odměňování

(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, příloha, čl. 2 odst. 2)

2.      Úředníci – Smluvní zaměstnanci – Odměňování

(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, příloha, čl. 2 odst. 2)

1.      Ze znění čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců jasně vyplývá, že vyplacení dodatečné částky v případě snížení této odměny po přijetí zaměstnance dříve zaměstnaného u orgánu na základě pracovní smlouvy podle vnitrostátního práva, oproti té, kterou pobíral jakožto takový zaměstnanec, je pro orgán pouhou možností. Navíc uvedený čl. 2 odst. 2 ponechává orgánu široký prostor pro uvážení k určení dodatečné částky v rozsahu, v němž mu přísluší přihlédnout k rozdílu mezi platnými vnitrostátními daňovými předpisy, předpisy sociálního zabezpečení a důchodovými předpisy a příslušnými ustanoveními platnými pro smluvního zaměstnance.

Komise provedla čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců přijetím článků 7 a 8 Všeobecných prováděcích ustanovení o přechodných opatřeních použitelných ve vztahu k zaměstnancům Úřadu pro infrastrukturu a logistiku (Brusel) v jeslích a školních družinách v Bruselu, jakož i jejich příloh I až III. Na základě posledně uvedených ustanovení se přitom v podstatě zavázala vyplácet dodatečnou částku některým kategoriím smluvních zaměstnanců za podmínek stanovených těmito ustanoveními. Tyto posledně uvedené podmínky použití čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců nemohou však být v rozporu s nadřazenými normami práva veřejné služby.

(viz body 92, 93 a 95)

2.      K otázce, zda zahrnutí rodinných přídavků do definice čistých odměn jednak smluvního zaměstnance, a jednak zaměstnance odměňovaného podle vnitrostátního práva, penalizuje smluvní zaměstnance, kteří mají v době stanovené články 7 a 8 všeobecných prováděcích ustanovení o přechodných opatřeních použitelných ve vztahu k zaměstnancům Úřadu pro infrastrukturu a logistiku (Brusel) v jeslích v Bruselu nezaopatřené děti, v porovnání s těmi, kteří je ve stejném období neměli, je zaprvé třeba konstatovat, že obě tyto kategorie smluvních zaměstnanců jsou ve srovnatelné situaci vzhledem k cíli čl. 2 odst. 2 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců, který směruje k vyrovnání případného snížení odměny, které s sebou nese přechod zúčastněných do postavení smluvního zaměstnance.

Zadruhé má zahrnutí rodinných přídavků do definice čistých odměn jednak smluvního zaměstnance, a jednak zaměstnance odměňovaného podle vnitrostátního práva přímý vliv na stanovení dodatečné částky, která vyplývá z porovnání těchto čistých odměn, provedeného podle podmínek přílohy I uvedených všeobecných prováděcích ustanovení. Za předpokladu, že částka rodinných přídavků Společenství, zahrnutá do prvního srovnávaného kritéria, je vyšší než částka přídavků pobíraná na základě právních předpisů členského státu zaměstnání, zahrnutého do druhého srovnávaného kritéria, byla by dodatečná odměna vyplacená osobám, které již mají nezaopatřené dítě nebo děti ke dni jejich přechodu na statut smluvního zaměstnance o tuto částku snížena.

Z toho vyplývá, že zahrnutí rodinných přídavků do definice odměn může vyvolat rozdíly v zacházení ohledně mzdy, podle toho, zda měl v době stanovené články 7 a 8 všeobecných prováděcích ustanovení dotčený smluvní zaměstnanec nezaopatřené děti či nikoliv, a to k tíži zaměstnance, který má ve stejné době jedno nebo více dětí. V tomto ohledu nemůže vést nicméně skutečnost, že rodinné přídavky představují složku odměny, kterou jsou Společenství povinna vyplatit svým úředníkům nebo zaměstnancům, k odůvodnění rozdílného zacházení mezi smluvními zaměstnanci, když se jedná výlučně o získání dodatečné částky platu určené k vyrovnání snížení odměny vyplývající z přechodu z režimu vnitrostátního práva na režim práva Společenství.

Při nedostatku jakéhokoli objektivního odůvodnění je tudíž příloha I Všeobecných prováděcích ustanovení o přechodných opatřeních použitelných ve vztahu k zaměstnancům Úřadu pro infrastrukturu a logistiku (Brusel) v jeslích a školních družinách v Bruselu ve svých bodech A a B, na níž odkazuje článek 7 těchto všeobecných prováděcích ustanovení, v rozporu s obecnou zásadou rovného zacházení.

(viz body 96 až 101)