Věc C‑442/14

Bayer CropScience SA-NV
a
Stichting De Bijenstichting

v.

College voor de toelating van gewasbeschermingsmiddelen en biociden

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná College van Beroep voor het bedrijfsleven)

„Řízení o předběžné otázce – Životní prostředí – Aarhuská úmluva – Směrnice 2003/4/ES – Článek 4 odst. 2 – Přístup veřejnosti k informacím – Pojem ‚informace o emisích do životního prostředí‘ – Směrnice 91/414/EHS – Směrnice 98/8/ES – Nařízení (ES) č. 1107/2009 – Uvádění přípravků na ochranu rostlin a biocidních přípravků na trh – Důvěrnost – Ochrana obchodních a průmyslových zájmů“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 23. listopadu 2016

1.        Soudní řízení – Žádost o znovuotevření ústní části řízení – Návrh na předložení vyjádření k právním názorům vyjádřeným ve stanovisku generálního advokáta – Podmínky znovuotevření

(Článek 252 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, článek 23; jednací řád Soudního dvora, článek 83)

2.        Životní prostředí – Svoboda přístupu k informacím – Směrnice 2003/4 – Skutečnosti, které mohou odůvodnit odmítnutí zpřístupnění informací o životním prostředí – Žádost o přístup k informacím podaná v rámci postupu uvádění přípravků na ochranu rostlin a biocidních přípravků na trh – Povinnost zveřejnit informace, pokud nebylo požádáno o důvěrné zacházení s takovými informacemi – Neexistence

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009, čl. 33 odst. 4 a článek 63; směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8, článek 19, a 2003/4, čl. 4 odst. 2; směrnice Rady 91/414, článek 14)

3.        Životní prostředí – Svoboda přístupu k informacím – Směrnice 2003/4 – Skutečnosti, které mohou odůvodnit odmítnutí zpřístupnění informací o životním prostředí – Informace o emisích do životního prostředí – Pojem – Široký výklad

(Aarhuská úmluva, čl. 4 odst. 4 druhý pododstavec; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4, bod 16 odůvodnění a čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec)

4.        Životní prostředí – Svoboda přístupu k informacím – Směrnice 2003/4 – Skutečnosti, které mohou odůvodnit odmítnutí zpřístupnění informací o životním prostředí – Informace o emisích do životního prostředí – Pojem – Potřeba odlišovat mezi emisemi, vypouštěním a jinými úniky – Neexistence

(Aarhuská úmluva, čl. 4 odst. 4 první pododstavec písm. d); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4, čl. 2 bod 1 písm. b) a čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec)

5.        Mezinárodní dohody – Dohody Společenství – Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva) – Příručka pro uplatňování uvedené úmluvy – Právní závaznost – Neexistence

(Aarhuská úmluva; rozhodnutí Rady 2005/370)

6.        Životní prostředí – Svoboda přístupu k informacím – Směrnice 2003/4 – Skutečnosti, které mohou odůvodnit odmítnutí zpřístupnění informací o životním prostředí – Informace o emisích do životního prostředí – Pojem – Omezení na emise pocházející z určitých průmyslových zařízení – Nepřípustnost

(Aarhuská úmluva, čl. 4 odst. 4 první pododstavec písm. d); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4, čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec)

7.        Životní prostředí – Svoboda přístupu k informacím – Směrnice 2003/4 – Skutečnosti, které mohou odůvodnit odmítnutí zpřístupnění informací o životním prostředí – Informace o emisích do životního prostředí – Pojem – Informace o skutečných nebo předvídatelných emisích do životního prostředí – Zahrnutí

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4, čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec)

8.        Právo Evropské unie – Výklad – Vícejazyčné texty – Jednotný výklad – Rozdíly mezi jednotlivými jazykovými verzemi – Zohlednění celkové systematiky a účelu dotčené právní úpravy

9.        Životní prostředí – Svoboda přístupu k informacím – Směrnice 2003/4 – Skutečnosti, které mohou odůvodnit odmítnutí zpřístupnění informací o životním prostředí – Informace o emisích do životního prostředí – Pojem – Údaje, které jsou obsaženy v dokumentaci povolení k uvedení přípravků na ochranu rostlin či biocidních přípravků na trh – Zahrnutí – Podmínka – Vztah k emisím do životního prostředí – Nepřiměřené omezení svobody podnikání a práva na vlastnictví – Neexistence

(Listina základních práv Evropské unie, články 16 a 17; Dohoda TRIPS, čl. 39 odst. 3; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009, článek 63; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4, čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec)

10.      Životní prostředí – Svoboda přístupu k informacím – Směrnice 2003/4 – Skutečnosti, které mohou odůvodnit odmítnutí zpřístupnění informací o životním prostředí – Nemožnost použít určité skutečnosti v případě existence žádosti o přístup k informacím o emisích do životního prostředí – Žádost o přístup k informacím, na které se částečně vztahují jiné důvody odmítnutí – Zveřejnění pouze takových informací, na které se vztahují důvody pro odmítnutí, které nelze použít – Podmínka

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4, čl. 4 odst. 2 první pododstavec písm. a), d), f) až h) a druhý pododstavec)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 37 a 38)

2.      Článek 4 odst. 2 směrnice 2003/4 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí musí být vykládán v tom smyslu, že okolnost, že žadatel o povolení k uvedení přípravku na ochranu rostlin či biocidního přípravku na trh během postupu stanoveného pro získání tohoto povolení nepožádal o důvěrné zacházení s informacemi předkládanými v rámci tohoto postupu na základě článku 14 směrnice 91/414 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, článku 19 směrnice 98/8 o uvádění biocidních přípravků na trh nebo čl. 33 odst. 4 a článku 63 nařízení č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, nebrání příslušnému orgánu, kterému je po ukončení uvedeného postupu třetí osobou předložena žádost o přístup k těmto informacím na základě směrnice 2003/4, aby přezkoumal námitku uvedeného žadatele o povolení vůči této žádosti o přístup k informacím, a případně tuto žádost odmítl na základě čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. d) této směrnice z důvodu, že by zveřejnění uvedených informací mělo nepříznivý vliv na důvěrnost obchodních nebo průmyslových informací.

Ukazuje se totiž, že unijní zákonodárce měl v úmyslu, aby se na žádosti třetích osob o zpřístupnění informací obsažených v dokumentaci žádosti o povolení uvádění přípravků na ochranu rostlin či biocidních přípravků na trh, v jejichž případě může být požádáno na základě uvedených ustanovení o důvěrné zacházení, vztahovala obecná ustanovení směrnice 2003/4. V této souvislosti platí, že čl. 4 odst. 2 této směrnice umožňuje členským státům, aby stanovily, že žádost o přístup k informacím o životním prostředí lze odmítnout, pokud by zveřejnění těchto informací mělo nepříznivý vliv na některý ze zájmů uvedených v tomto článku, mimo jiné na důvěrnost obchodních či průmyslových informací. Toto ustanovení nepodmiňuje tuto možnost předložením žádosti o důvěrné zacházení před podáním žádosti o poskytnutí informací.

(viz body 44–46, 49, výrok 1)

3.      Cílem směrnice 2003/4 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí je, jak vyplývá z bodu 9 odůvodnění a článku 1 této směrnice, zajistit principiální přístup k informacím o životním prostředí v držení orgánů veřejné správy nebo na jejich účet, a tak zajistit co nejširší systematickou veřejnou dostupnost a šíření těchto informací. Z toho vyplývá, že jak je výslovně stanoveno v čl. 4 odst. 4 druhém pododstavci Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, jakož i v bodě 16 odůvodnění a čl. 4 odst. 2 druhém pododstavci směrnice 2003/4, poskytování informací musí být obecným pravidlem a důvody odmítnutí stanovené těmito ustanoveními musí být vykládány restriktivně.

V této souvislosti platí, že čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec směrnice 2003/4 tím, že stanoví, že důvěrnost obchodních nebo průmyslových informací nemůže bránit zveřejnění informací o emisích do životního prostředí, umožňuje konkrétní uplatňování tohoto pravidla a zásady co možná nejširšího přístupu k informacím o životním prostředí v držení orgánů veřejné správy nebo na jejich účet. Z toho vyplývá, že pojmy „emise do životního prostředí“ a „informace o emisích do životního prostředí“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2003/4 nelze vykládat striktně.

(viz body 55–58)

4.      Za účelem výkladu pojmu „emise do životního prostředí“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2003/4 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí není namístě odlišovat tento pojem od pojmů „vypouštění“ a „úniky“ do životního prostředí.

Takové rozlišování je totiž cizí Aarhuské úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, v jejímž čl. 4 odst. 4 prvním pododstavci písm. d) se pouze uvádí, že obchodní nebo průmyslové tajemství nemohou bránit sdělení údajů o emisích, které jsou relevantní pro ochranu životního prostředí. Dále, rozlišování mezi emisemi, vypouštěním a jinými úniky není s ohledem na cíl zveřejňování informací o životním prostředí, který sleduje směrnice 2003/4, relevantní a bylo by čistě umělým. Jednotlivé složky životního prostředí totiž mohou být ovlivněny jak emisemi plynů nebo látek do ovzduší, tak i jinými úniky a vypouštěním, jako jsou úniky látek, přípravků, organismů, mikroorganismů, vibrací, tepla nebo hluku do životního prostředí, především do ovzduší, vody nebo půdy. Kromě toho jsou pojmy „emise“, „vypouštění“ a „úniky“ do značné míry identické, jak o tom svědčí použití výrazu „jiné úniky“ v čl. 2 bodě 1 písm. b) této směrnice, z něhož vyplývá, že emise a vypouštění představují rovněž úniky do životního prostředí.

(viz body 62–65, 67)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 69, 70)

6.      Z žádného z ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ani směrnice 2003/4 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí se nelze domnívat, že by se měl pojem „emise do životního prostředí“ omezovat na emise pocházející z určitých průmyslových zařízení.

Takové omezení by bylo v rozporu s vlastním zněním čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. d) této úmluvy. Podle tohoto ustanovení totiž mají být sděleny údaje o emisích, které jsou relevantní pro ochranu životního prostředí. Pro ochranu životního prostředí jsou ovšem stejně jako informace, které se týkají emisí průmyslového původu, relevantní i informace o emisích pocházejících z jiných zdrojů než z průmyslových zařízení, jako jsou emise v důsledku použití přípravků na ochranu rostlin či biocidních přípravků. Kromě toho by omezení pojmu „emise do životního prostředí“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2003/4 na emise pocházející z určitých průmyslových zařízení bylo v rozporu s cílem sledovaným touto směrnicí, kterým je co nejširší zpřístupňování informací o životním prostředí.

(viz body 71–73)

7.      Pojem „emise do životního prostředí“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2003/4 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí je třeba vykládat tak, že se vztahuje zejména na úniky takových přípravků a látek do životního prostředí, jako jsou přípravky na ochranu rostlin nebo biocidní přípravky a látky, jež tyto přípravky obsahují, pokud jsou tyto úniky skutečné či předvídatelné za obvyklých či reálných podmínek použití.

Uvedený pojem se totiž musí omezit na emise, které nejsou hypotetické, tj. na skutečné či předvídatelné emise dotčeného produktu nebo látky za obvyklých či skutečných podmínek použití. V této souvislosti je třeba uvést, že i když pouhé uvedení produktu na trh obvykle nestačí k tomu, aby bylo možné mít za to, že nezbytně dochází k úniku produktu do životního prostředí a že informace, jež se takového produktu týkají, souvisejí s emisemi do životního prostředí, o jiný případ se jedná u takového produktu, jakým je přípravek na ochranu rostlin nebo biocidní přípravek, který je v rámci obvyklého používání určen ze své podstaty k tomu, aby byl uvolňován do životního prostředí. V posledně uvedeném případě proto nejsou předvídatelné emise tohoto přípravku do životního prostředí emisemi hypotetickými. Za těchto podmínek se pojem „emise do životního prostředí“ vztahuje na emise, které jsou skutečně uvolňovány do životního prostředí při použití dotčeného přípravku či látky, a na předvídatelné emise tohoto přípravku nebo látky do životního prostředí za obvyklých nebo reálných podmínek použití uvedeného přípravku nebo látky, které odpovídají podmínkám použití, pro které bylo uděleno povolení k uvádění dotčeného přípravku na trh a které panují v zóně, kde má být tento přípravek používán.

(viz body 77–79, 81, 103, výrok 2)

8.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 84)

9.      Pojem „informace o emisích do životního prostředí“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2003/4 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí se vztahuje na údaje, které se týkají povahy, složení, množství, data a místa emisí do životního prostředí z přípravků na ochranu rostlin nebo biocidních přípravků a látek, jež tyto přípravky obsahují, jakož i na údaje o vlivech těchto emisí na životní prostředí v kratším či delším časovém horizontu, a konkrétně na informace o výskytu reziduí v životním prostředí po použití dotčeného přípravku a na studie, které se týkají míry rozptylu látky při takovém použití, ať již tyto údaje pocházejí ze studií, které byly uskutečněny zcela nebo částečně v terénu, z laboratorních studií či z translokačních studií.

Takový výklad nevede nikterak k tomu, že by se uvedený pojem měl vztahovat na veškeré údaje, které jsou obsaženy v dokumentaci povolení k uvedení přípravků na ochranu rostlin či biocidních přípravků na trh, zejména na veškeré údaje ze studií provedených za účelem získání tohoto povolení, a že by takové údaje musely být vždy zveřejňovány. Tento pojem se totiž vztahuje pouze na údaje, které se týkají emisí do životního prostředí, což vylučuje nejen informace, které se netýkají emisí dotčeného přípravku do životního prostředí, ale rovněž údaje, které se týkají hypotetických emisí, tj. emisí, které nemohou ve skutečnosti nastat nebo nejsou předvídatelné za okolností, jež představují obvyklé či reálné podmínky použití. Tento výklad proto nevede k nepřiměřenému zásahu do ochrany práv zakotvených v článcích 16 a 17 Listiny základních práv Evropské unie a v čl. 39 odst. 3 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS).

Uvedený výklad stejně tak nezbavuje užitečného účinku článek 63 nařízení č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Domněnka zakotvená v odstavci 2 uvedeného článku totiž umožňuje příslušnému orgánu, aby měl za to, že informace předložené žadatelem o povolení k uvedení na trh, na které se toto ustanovení vztahuje, jsou v zásadě důvěrné a nelze je zveřejnit, není-li podána žádná žádost o poskytnutí těchto informací podle směrnice 2003/4. Tato domněnka rovněž uvedenému žadateli v případě podání takové žádosti zaručuje, že příslušný orgán může zveřejnit tyto informace pouze tehdy, pokud ve vztahu k jednotlivým informacím určil, že se jedná o informace o emisích do životního prostředí nebo že je toto zveřejnění odůvodněné na základě jiného převažujícího veřejného zájmu.

(viz body 96, 100, 102, 103, výrok 2)

10.    Článek 4 odst. 2 druhý pododstavec směrnice 2003/4 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí musí být vykládán v tom smyslu, že v případě žádosti o přístup k informacím o emisích do životního prostředí, jejichž zveřejnění by mělo nepříznivý vliv na jeden ze zájmů uvedených v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), d), f) až h) této směrnice, musí být zveřejněny pouze relevantní údaje, které lze ze zdroje informací vyjmout a jež se týkají emisí do životního prostředí, lze-li tyto údaje oddělit od ostatních informací obsažených v uvedeném zdroji, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

(viz bod 106, výrok 3)