Kasační opravný prostředek podaný dne 16. srpna 2018 Českými drahami a.s. proti rozsudku Tribunálu (osmý senát) vydanému dne 20. června 2018 ve věci T-621/16, České dráhy v. Komise

(Věc C-539/18 P)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: České dráhy a.s. (zástupci: K. Muzikář, J. Kindl, advokát)

Další účastník řízení: Evropská komise

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Tribunálu ze dne 20. června 2018 ve věci T-621/16, České dráhy proti Komisi.

Daným rozsudkem Tribunál zamítl žalobu podanou podle čl. 263 Smlouvy o fungování EU, jejímž prostřednictvím se České dráhy domáhaly zrušení rozhodnutí Evropské komise zn. C(2016) 3993 final ze dne 22. června 2016 vydaného ve věci AT.40401 – Twins. Tribunál rovněž uložil Českým drahám náhradu nákladů řízení.

Návrhové žádání navrhovatele

České dráhy navrhují, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 20. června 2018 ve věci T-621/16, České dráhy proti Komisi, ECLI:EU:T:2018:367;

zrušil rozhodnutí Evropské komise zn. C(2016) 3993 final ze dne 22. června. 2016 ve věci zn. AT.40401 - Twins;

uložil Evropské komisi povinnost nahradit náklady Českých drah související s řízením ve věci T-621/16 i náklady Českých drah související s řízením o tomto kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku uplatňují České dráhy čtyři odvolací důvody.

První důvod, vycházející z toho, že pokud Soudní dvůr vyhoví kasačnímu opravnému prostředku Českých drah ve věci T-325/16, měl by také vyhovět tomuto kasačnímu opravnému prostředku.

Kasačním opravným prostředkem proti rozsudku Tribunálu ze dne 20. června 2018 ve věci T-325/16 se České dráhy domáhají, aby Soudní dvůr zcela zrušil rozhodnutí Komise nařizující kontrolu provedenou v sídle Českých drah v dubnu 2016. Rozhodnutí Komise ze dne 22. června 2016, jehož zrušení se České dráhy domáhají vezdejším řízení, bylo přijato na základě dokumentů zajištěných během této předcházející kontroly. Pokud tedy Soudní dvůr vyhoví kasačnímu opravnému prostředku Českých drah ve věci T-325/16 (tj. pokud Soudní dvůr vysloví, že předchozí kontrola komise byla zcela nelegální), měl by také zrušit napadené rozhodnutí Komise ze dne 22. června 2016.

Druhý důvod, vycházející z toho, že Tribunál nezkoumal, jestli dokumenty, na jejichž základě byla nařízena druhá kontrola, byly zajištěny v rámci nelegální části první kontroly, a rozhodl, jako kdyby byla první kontrola nařízena zcela v souladu s právem.

Dokumenty, na jejichž základě byla nařízena druhá kontrola, byly zajištěny při předcházející (první) kontrole Komise v sídle Českých drah. Tribunál svým rozsudkem ve věci T-325/16 částečně zrušil rozhodnutí Komise nařizující první kontrolu, a to v rozsahu, v němž se netýkalo údajných podnákladových cen na trati Praha-Ostrava. Podle přesvědčení Českých drah byly dokumenty, na jejichž základě Komise nařídila druhou kontrolu, zajištěny v rámci nelegální části první Kontroly (Komise by na ně nenarazila, kdyby provedla první kontrolu pouze v legálním rozsahu), a tedy nemohly být využity jako podklad pro nařízení druhé kontroly. Tribunál tyto otázky nezkoumal.

Třetí důvod, vycházející z toho, že Tribunál vyhodnotil na základě nesprávného právního standardu otázku, zda ony dokumenty, na jejichž základě Komise nařídila druhou kontrolu, souvisejí s údajnými podnákladovými cenami na trati Praha-Ostrava.

Tribunál vyšel z nesprávného právního standardu, podle něhož prakticky jakékoli dokumenty nacházející se v sídle Českých drah mohou souviset s posuzováním údajných podnákladových cen této společnosti na trati Praha-Ostrava (podle daného právního standardu je kontrola Komise zaměřená na údajné podnákladové ceny prakticky neomezená). Na základě tohoto nesprávného právního standardu dospěl Tribunál k závěru, že Komise byla oprávněna při své první kontrole zajistit dokumenty, na jejichž základě posléze nařídila druhou kontrolu.

Čtvrtý důvod, podle něhož je výrok Tribunálu o nákladech řízení nesprávný.

České dráhy namítají, že Tribunál měl správně žalobě vyhovět, a tedy měl také Komisi uložit, aby Českým drahám nahradila náklady řízení.

____________