Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour administrative (Lucembursko) dne 30. listopadu 2018 – B, C, D v. Administration des contributions directes

(Věc C-749/18)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour administrative

Účastnice původního řízení

Odvolatelky: B, C, D

Odpůrkyně: Administration des contributions directes

Předběžné otázky

1.     Musí být články 49 a 54 SFEU vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu týkající se režimu daňové integrace, která na jednu stranu umožňuje konsolidaci výsledků společností z téže skupiny, přípustnou výlučně v rámci vertikální daňové integrace mezi rezidentní mateřskou společností nebo tuzemskou stálou provozovnou nerezidentní mateřské společnosti a jejich rezidentními dceřinými společnostmi a která takto na druhou stranu brání čistě horizontální daňové integraci samotných dceřiných společností nerezidentní mateřské společnosti, která nemá tuzemskou stálou provozovnu, i rezidentní či nerezidentní mateřské společnosti, která tuzemskou stálou provozovnu má?

2.     Je-li odpověď na první otázku kladná, musí být články 49 a 54 SFEU vykládány v tom smyslu, že brání téže právní úpravě členského státu týkající se režimu daňové integrace, a konkrétně striktnímu oddělení režimu vertikální integrace (mezi zastřešující společností a jejími přímými či nepřímými dceřinými společnostmi) od režimu integrace horizontální (mezi dvěma nebo více rezidentními dceřinými společnostmi jediné zastřešující společnosti, která se daňové integrace neúčastní), vyplývajícímu z této právní úpravy, a rovněž z toho plynoucí povinnosti ukončit dřívější vertikální daňovou integraci předtím, než bude možné vytvořit horizontálně daňově integrovanou skupinu, a to v případě, kdy

byla dříve vytvořena vertikální daňová integrace s integrující zastřešující společností na vnitrostátní úrovni, která je rezidentem dotyčného členského státu (a zároveň je dceřinou společností působící jako mezičlánek ve vztahu k hlavní mateřské společnosti, která je rezidentem jiného členského státu), a rezidentními dceřinými společnostmi zastřešující společnosti, a to z důvodu, že právní úprava dotyčného členského státu připouštěla pouze vertikální daňovou integraci, aby bylo možné daný režim uplatnit bez ohledu na to, že hlavní mateřská společnost je rezidentem jiného členského státu,

je sesterským společnostem integrující zastřešující společnosti dotyčného členského státu (a tudíž zároveň dceřiným společnostem hlavní mateřské společností, která je rezidentem jiného členského státu) odepřena účast na stávající daňové integraci z důvodu vzájemné neslučitelnosti těchto dvou režimů vertikální a horizontální daňové integrace a

začlenění těchto sesterských společností do konsolidace výsledků společností skupiny by předpokládalo zrušení dřívější vertikální daňové integrace – se souvisejícími negativními daňovými dopady z důvodu nedodržení minimální doby trvání integrace podle vnitrostátní právní úpravy – a zavedení nové, horizontální daňové integrace, přestože se jedná o stejnou integrující rezidentní společnost (na jejíž úrovni by se konsolidovaly výsledky daňově integrovaných společností)?

3.     Je-li odpověď na druhou otázku rovněž kladná, musí být články 49 a 54 SFEU, spolu se zásadou užitečného účinku unijního práva, vykládány v tom smyslu, že brání téže právní úpravě členského státu týkající se režimu daňové integrace, a konkrétně použití lhůty, kdy každá žádost o připuštění do režimu daňové integrace musí být povinně podána příslušnému orgánu před skončením prvního zdaňovacího období, pro které se o uplatnění tohoto režimu žádá, a to v případě, kdy

v souladu s kladnými odpověďmi na první dvě otázky tato právní úprava vylučovala – způsobem neslučitelným se svobodou usazování – horizontální daňovou integraci mezi samotnými dceřinými společnostmi jedné a téže mateřské společnosti a změnu stávající vertikálně daňově integrované skupiny přičleněním sesterských společností integrující společnosti,

vnitrostátní správní praxe a judikatura dotyčného členského státu před zveřejněním rozsudku [Soudního dvora Evropské unie] ze dne 12. června 2014 (spojené věci C-39/13, C-40/13 a C-41/13) uznává platnost této právní úpravy,

několik společností podalo po zveřejnění rozsudku ze dne 12. června 2014 a ještě před koncem roku 2014 žádost o účast ve stávající daňově integrované skupině tím způsobem, že by se připustila horizontální daňová integrace s integrující společností stávající skupiny s odvoláním na rozsudek ze dne 12. června 2014, a

tato žádost se týká nejen zdaňovacího období 2014, které v okamžiku podání žádosti ještě nebylo ukončeno, ale také dřívějšího zdaňovacího období 2013, od kterého dotyčné společnosti splňovaly všechny materiální podmínky slučitelné s unijním právem pro připuštění do režimu daňové integrace?

____________