Žaloba podaná dne 1. června 2020 – Evropská komise v. Italská republika
(Věc C-227/20)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Tricot, G. Gattinara, zmocněnci)
Žalovaná: Italská republika
Návrhová žádání žalobkyně
Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:
určil, že Italská republika tím, že nepřijala pravidla týkající se sankcí za porušení článků 4 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii1 , nepřijala veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby taková pravidla byla uplatněna a aby stanovené sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a tím, že Komisi neoznámila uvedená pravidla týkající se sankcí do dne 11. června 2015, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 11 nařízení č. 511/2014;
2) uložil Italské republice náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Komise uvádí, že opatření obsahující sankce za porušení článků 4 a 7 nařízení č. 511/2014 Italská republika ještě nepřijala, a to i přes skutečnost, že jednak uvedená opatření měla být stanovena v právních řádech členských států již od 11. června 2014, a jednak v návaznosti na ně měly členské státy rovněž přijmout „veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování“, jak uvádí poslední věta čl. 11 odst. 1 nařízení č. 511/2014.
Kromě toho porušení článku 11 takového nařízení se týká rovněž toho, že Italská republika neoznámila opatření týkající se sankcí. V tomto smyslu příslušela podle posledního odstavce článku 11 nařízení č. 511/2014 Italské republice povinnost oznámit Komisi pravidla „uvedená v odstavci 1“ tohoto ustanovení, a sice „pravidla týkající se sankcí za porušení článků 4 a 7“ do dne 11. června 2015.
____________
1 Úř. věst. 2014, L 150, s. 59.