Věc C‑619/18

Evropská komise

proti

Polské republice

„Zrychlené řízení“

Shrnutí – usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 15. listopadu 2018

Soudní řízení – Zrychlené řízení – Podmínky – Okolnosti odůvodňující rychlé projednání – Pochybnosti o nezávislosti nejvyšší soudní instance členského státu – Vhodnost využití tohoto řízení

(Článek 2 SEU, článek 267 SFEU, Listina základních práv Evropské unie, článek 47, jednací řád Soudního dvora, čl. 133 odst. 1)

V rámci žádosti o provedení zrychleného řízení, podané v souvislosti se žalobou na určení nesplnění povinnosti, která navazuje na pochybnosti Komise ohledně samotné schopnosti Nejvyššího soudu členského státu dodržovat i nadále základní právo každého jednotlivce na projednání své věci nezávislým soudem, které je zakotveno v článku 47 Listiny základních práv Unie, po legislativní změně upravující snížení věku odchodu členů Nejvyššího soudu do důchodu a podmínek, za kterých mohou uvedení soudci případně i po dovršení tohoto věku získat souhlas s pokračováním výkonu svých funkcí, je požadavek nezávislosti soudců součástí podstaty základního práva na spravedlivý proces, které má zásadní význam jakožto záruka ochrany všech práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního práva, a jako záruka zachování společných hodnot členských států stanovených v článku 2 SEU, zejména hodnoty právního státu.

Kromě toho nejistoty spjaté se spornými vnitrostátními ustanoveními mohou mít rovněž dopad na fungování systému soudní spolupráce, kterou ztělesňuje mechanismus řízení o předběžné otázce stanovený v článku 267 SFEU, který je stěžejním bodem soudního systému Evropské unie, pro který je podstatná nezávislost vnitrostátních soudů a zejména soudů rozhodujících v posledním stupni.

Ve světle výše uvedeného může co nejrychlejší odpověď Soudního dvora odstranit pro účely právní jistoty a v zájmu Unie i dotčeného členského státu nejistoty ohledně základních otázek unijního práva, které se týkají zejména existence případných zásahů do některých základních práv, která tento právní řád zaručuje, jakož i dopadů, které může mít výklad tohoto práva na samotné složení a podmínky fungování nejvyššího soudu uvedeného členského státu.

(viz body 19–22, 25)