Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Madrid (Španělsko) dne 1. října 2019 – Instituto Madrileño de Investigación y Desarrollo Agrario y Alimentario v. JN
(Věc C-726/19)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Tribunal Superior de Justicia de Madrid
Účastníci původního řízení
Odvolatel: Instituto Madrileño de Investigación y Desarrollo Agrario y Alimentario
Žalobkyně (odpůrkyně v odvolacím řízení): JN
Předběžné otázky
Lze mít za to, že zavedení institutu takové dočasné smlouvy, jako je smlouva o dočasném obsazení nepřiděleného pracovního místa, která umožňuje zaměstnavateli libovolně rozhodovat o době jejího trvání v závislosti na rozhodnutí, zda obsadí nepřidělené pracovní místo, kdy tak učiní a jak dlouho bude trvat řízení, je v souladu s užitečným účinkem směrnice 1999/[70]1 , ustanoveními 1 a 5 [rámcové dohody]?
Musí být povinnost, stanovená ustanovením 5 [rámcové dohody, která je přílohou] směrnice Rady 1999/70/ES, zavést některé nebo některá z opatření tam stanovených za účelem předcházení zneužívání uzavírání dočasných pracovních smluv v případě smluv o dočasném obsazení nepřiděleného pracovního místa, považována za provedenou do španělského práva, když – v souladu s judikaturou – není stanovena maximální doba trvání těchto dočasných pracovních poměrů, nejsou upřesněny objektivní důvody pro jejich obnovení ani není stanoven počet obnovení takových pracovních poměrů?
Představuje skutečnost, že ve španělském právu – v souladu s judikaturou – neexistuje ve vztahu k pracovníkům se smlouvami o dočasném obsazení nepřiděleného pracovního místa žádné účinné opatření k předcházení zneužitím a jejich sankcionování, neboť maximální celková doba trvání pracovních poměrů není omezena, tyto poměry se nikdy, ani po mnoha letech, nezmění na pracovní poměry na dobu neurčitou nebo na nestálé pracovní poměry na dobu neurčitou a pracovníkům nepřísluší při ukončení pracovního poměru odstupné, přičemž orgán veřejné správy nemá v případě, kdy nepřidělené pracovní místo veřejně nenabízí k přidělení po několik let, nebo když protahuje výběrové řízení, povinnost odůvodnit obnovování dočasného pracovního poměru, maření účelu a užitečného účinku rámcové dohody?
Je třeba mít za to, že bezčasý pracovní poměr, který v souladu s právním názorem velkého senátu Soudního dvora (EU) vyjádřeným v rozsudku ze dne 5. června 2018, C-677/162 , trvá neobvykle dlouho a zcela závislí na libovůli zaměstnavatele, aniž je jakkoli omezen nebo odůvodněn, přičemž pracovník nemůže předvídat, kdy bude tento pracovní poměr, jenž může trvat až do jeho odchodu do důchodu, ukončen, je v souladu s cílem směrnice Rady 1999/70/ES, nebo je třeba jej považovat za zneužívající?
Lze v souladu s právním názorem desátého senátu Soudního dvora (EU) vyjádřeným v rozsudku ze dne 25. října 2018, C-331/173 , mít za to, že hospodářská krize z roku 2008 je obecně důvodem pro neexistenci jakéhokoli preventivního opatření proti zneužívání po sobě jdoucích pracovních poměrů na dobu určitou ve smyslu ustanovení 5 odst. 1 rámcové dohody, které by mohlo předejít tomu nebo odrazovat od toho, aby pracovní poměr žalobkyně u Madridského společenství byl prodlužován od roku 2003 do roku 2008, kdy byla pracovní smlouva obnovena, a poté až do roku 2016, takže dočasný pracovní poměr trval po dobu 13 let?
____________
1 Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. 1999, L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368).
2 Montero Mateos, EU:C:2018:393
3 Sciotto, EU:C:2018:859