Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Maďarsko) dne 4. září 2019 – BAKATI PLUS Kereskedelmi és Szolgáltató Kft. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága
(Věc C-656/19)
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: BAKATI PLUS Kereskedelmi és Szolgáltató Kft.
Žalovaný: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága
Předběžné otázky
Je s článkem 147 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty1 (dále jen „směrnice o DPH“) slučitelná praxe členského státu spočívající ve ztotožnění pojmu „osobní zavazadlo“, který je stanoven jako pojmový prvek dodání zboží ve prospěch zahraničních cestujících, kteří jsou osvobozeni od daně z přidané hodnoty, s pojmem osobní majetek použitým v Úmluvě o celních úlevách pro turistiku, uzavřené v New Yorku dne 4. června 1954, a jeho Dodatkovém protokolu, a s pojmem „zavazadlo“ definovaném v čl. 1 bodě 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie?
V případě záporné odpovědi na předchozí předběžnou otázku, jak má být definován pojem „osobní zavazadlo“ ve smyslu článku 147 směrnice o DPH, s ohledem na to, že tato směrnice jej nedefinuje? Je s ustanoveními práva Společenství slučitelná vnitrostátní praxe spočívající v tom, že daňové orgány v členském státě zohledňují výhradně „běžný význam pojmů“?
Musí být články 146 a 147 směrnice o DPH vykládány v tom smyslu, že pokud daňový subjekt nemá nárok na osvobození dodání zboží zahraničním cestujícím podle článku 147 této směrnice, musí být přezkoumáno, zda je použitelné osvobození dodání zboží pro účely exportu podle článku 146 směrnice, přestože byly opomenuty celní postupy stanovené celním kodexem Unie a prováděcími předpisy?
V případě, že odpověď na předchozí předběžnou otázku bude taková, že pokud se nepoužije osvobození ve prospěch zahraničních cestujících, může být transakce osvobozena od DPH v rámci exportu, lze kvalifikovat právní transakci jako dodání zboží za účelem exportu osvobozenou od DPH proti výslovnému záměru zákazníka vyjádřenému v okamžiku objednávky?
V případě kladné odpovědi na třetí a čtvrtou předběžnou otázku, v případě, jako je ten v původním řízení, v němž vystavitel faktury v době dodání zboží věděl, že zboží bylo získáno za účelem dalšího prodeje, nicméně že zahraniční kupující má v úmyslu vyvézt ho z území v režimu zahraničních cestujících, a proto vystavitel faktury nejednal v dobré víře, když vydal formulář žádosti o vrácení daně stanovené pro tento režim a když vrátil z titulu osvobození ve prospěch zahraničních cestujících daň stanovenou pro daný režim, je slučitelná s články 146 a 147 směrnice o DPH a se zásadou daňové neutrality a zásadou proporcionality unijního práva praxe členského státu, spočívající v tom, že daňový orgán odmítá vrácení nesprávně zúčtované a odvedené daně za dodání zboží zahraničním cestujícím, aniž by takové transakce kvalifikoval jako dodání zboží za účelem exportu a aniž by provedl příslušnou opravu, ačkoli je nesporné, že zboží opustilo Maďarsko jako zavazadla cestujících?
____________
1 Úř. věst. 2006, L 347, s. 1