Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. února 2019 společností Slovak Telekom, a.s. proti rozsudku Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) vydanému dne 13. prosince 2018 ve věci T-851/14, Slovak Telekom v. Komise

(Věc C-165/19 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Slovak Telekom, a.s. (zástupci: D. Geradin, Rechtsanwalt, R. O'Donoghue, QC)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Slovanet, a.s.

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zcela nebo zčásti zrušil rozsudek Tribunálu;

zcela nebo zčásti zrušil napadené rozhodnutí;

podpůrně zrušil nebo ještě více snížil pokuty uložené společnosti Slovak Telekom (dále jen „ST“);

uložil Komisi náhradu veškerých nákladů tohoto řízení a řízení před Tribunálem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

První důvod kasačního opravného prostředku – nesprávná právní posouzení anebo zjevná pochybeni nebo nedostatečné odůvodnění odmítnutí prodeje:

První část: Společnost ST tvrdí, že konstatování Tribunálu, že podmínky stanovené v rozsudku Bronner pro odmítnutí poskytnout přístup podle článku 102 SFEU se neuplatní v případě, kdy existuje ex ante regulační povinnost poskytnout přístup, je nesprávné. Mimoto argument Tribunálu, že podmínka „nezbytnosti“ stanovená v rozsudku Bronner nemusela být splněna, neboť právní úprava ex ante již uznala "nutnost zpřístupnění účastnického vedení navrhovatelky“, a že tudíž Komise nemusela (pře)zkoumat „nezbytnost“ podle článku 102 SFEU, je stižen nesprávným právním posouzením.

Druhá část: Společnost ST tvrdí, že konstatování Tribunálu, že rozsudek Soudního dvora vydaný ve věci TeliaSonera hovoří ve prospěch tvrzení, že odmítnutí prodeje ze strany společnosti ST nevyžaduje, aby bylo prokázáno, že podmínky stanovené v rozsudku Bronner jsou splněny, je stiženo nesprávným právním posouzením.

Třetí část: Společnost ST tvrdí, že konstatování Tribunálu, že případ společnosti ST je třeba odlišit od věci, v níž vydal rozsudek Clearstream, protože na rozdíl od případu společnosti ST se posledně uvedená věc netýkala bývalého státního monopolu nebo ex ante regulační povinnosti poskytnout přístup, je stiženo nesprávným právním posouzením.

Čtvrtá část: Společnost ST tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení anebo zjevného pochybení nebo nedostatečného odůvodnění, když konstatoval, že implicitní odmítnutí není nezbytně méně závažné než skutečné odmítnutí a že je vyžadováno posouzení jednotlivých případů.

Pátá část: Společnost ST tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení anebo zjevně nesprávného posouzení, když dospěl k závěru, že skutečnost, že společnost ST je bývalým státním monopolem, poskytuje právní základ pro neuplatnění podmínek stanovených v rozsudku Bronner v projednávané věci.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku - Společnost ST tvrdí, že konstatování Tribunálu, že Komise neporušila její právo na obhajobu tím, že jí nesdělila metodiku, zásady a údaje týkající se výpočtu dlouhodobých průměrných přírůstkových nákladů („CMILT“) a neumožnila jí vyjádřit se před přijetím napadeného rozhodnutí a ve lhůtách poskytujících společnosti ST významnou příležitost vykonat její právo na obhajobu, je stiženo nesprávným právním posouzením.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku - Společnost ST tvrdí, že důvody Tribunálu pro zamítnutí jejích „optimalizačních“ úprav jsou stiženy vadou spočívající v nesprávném právním posouzení, jelikož jsou projevem nesprávného použití právního pojmu „stejně výkonný operátor“ (SVO) v konkrétním kontextu projednávané věci.

____________