ROZSUDEK TRIBUNÁLU (pátého senátu)
ze dne 7. března 2019(*)
„REACH – Rozhodnutí Komise, kterým se povoluje použití sulfochromanu olovnatého, žluti a chroman-molybdenan-síranu olovnatého, červeni – Článek 60 odst. 4 a 5 nařízení (ES) č. 1907/2006 – Posouzení nedostupnosti alternativ – Nesprávné právní posouzení“
Ve věci T‑837/16,
Švédské království, zastoupené původně A. Falk a F. Bergiusem, poté A. Falk, C. Meyer-Seitz, H. Shev a J. Lundberg, jako zmocněnci,
žalobce,
podporované
Dánským královstvím, zastoupeným původně C. Thorningem a M. Wolff, poté M. Wolff a J. Nymann-Lindegrenem, jako zmocněnci,
Finskou republikou, zastoupenou S. Hartikainenem, jako zmocněncem,
a
Evropským parlamentem, zastoupeným A. Neergaardem a A. Tamásem, jako zmocněnci,
vedlejšími účastníky řízení,
proti
Evropské komisi, zastoupené R. Lindenthalem, K. Mifsud-Bonnicim, K. Simonssonem a G. Tolstoy, jako zmocněnci,
žalované,
podporované
Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA), zastoupenou M. Heikkilä, W. Broerem a C. Schultheissem, jako zmocněnci,
vedlejší účastnicí,
jejímž předmětem je návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise C(2016) 5644 final ze dne 7. září 2016 o udělení povolení k některým použitím sulfochromanu olovnatého, žluti a chroman-molybdenan-síranu olovnatého, červeni podle nařízení (ES) č. 1907/2006,
TRIBUNÁL (pátý senát),
ve složení D. Gratsias, předseda, I. Labucka a A. Dittrich (zpravodaj), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: P. Cullen, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 27. září 2018,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Žluť, sulfochroman olovnatý (C. I. Pigment Yellow 34; č. ES 215–693–7, č. CAS 1344–37–2) a červeň, chroman-molybdenan-síran olovnatý, označovaná jako Pigment Red 104 (C. I. Pigment Red 104; č. ES 235–759–9, č. CAS 12656–85–8) (dále jen „pigmenty dotčené v projednávaném případě“ nebo „chromany olovnaté dotčené v projednávaném případě“ nebo také „látky dotčené v projednávaném případě“) jsou směsi olova a chromu VI.
2 Tyto pigmenty jsou pro svou stálost, jasnou barvu a lesk používány v lacích a barvách například pro mosty a železné a ocelové konstrukce nebo v případech, kdy má barva signalizační funkci, například na výstražných signálech. Chroman olovnatý se rovněž používá pro žlutá dopravní značení.
3 Pod indexovými čísly 082–00–009-X a 082–010–00–5 uvedenými v seznamu harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek uvedených v tabulce 3.1 v části 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. 2008, L 353, s. 1) byly pigmenty dotčené v projednávaném případě klasifikovány především jako látky karcinogenní a toxické pro reprodukci u člověka.
4 Přijetím nařízení (EU) č. 125/2012 ze dne ze dne 14. února 2012, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. 2012, L 41, p. 1) zahrnula Evropská komise pigmenty dotčené v projednávaném případě kvůli jejich vlastnostem jako karcinogenní a toxické látky pro reprodukci do přílohy XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. 2006, L 396, s. 1), s dobou platnosti stanovenou do 21. května 2015.
5 Osm podniků zaregistrovalo chroman olovnatý v souladu s ustanoveními Hlavy II nařízení č. 1907/2006, včetně podniku DCC Maastricht BV, který je zástupcem kanadského výrobce takovýchto látek v Evropské unii ve smyslu článku 8 nařízení č. 1907/2006.
6 Podnik DCC Maastricht, který poskytuje především pigmenty dotčené v projednávaném případě přibližně stovce následných uživatelů v Unii, je jediným podnikem, který podal dne 19. listopadu 2013 žádost o povolení podle článku 62 nařízení č.1907/2006 s cílem uvést na trh předmětné pigmenty. Povolení bylo konkrétně požadováno pro následující použití, která jsou shodná pro obě látky:
– distribuce a mísení pigmentového prášku do rozpouštědlových barev v průmyslovém prostředí, které nejsou určené k použití spotřebiteli;
– průmyslové použití barev na kovových površích (jako jsou stroje, vozidla, konstrukce, dopravní značky, silniční vybavení, atd.);
– profesionální (nikoli spotřebitelské) použití barev na kovových površích (jako jsou stroje, vozidla, konstrukce, dopravní značky, silniční vybavení atd.) nebo jako dopravní značení;
– distribuce a mísení pigmentového prášku do kapalných nebo pevných premixů pro barvení plastových/měkčených výrobků pro jiné než spotřebitelské použití v průmyslovém prostředí;
– průmyslové použití pevných nebo kapalných premixů a předsměsí barev s obsahem pigmentů pro barvení plastových nebo měkčených výrobků pro jiné než spotřebitelské použití;
– profesionální použití pevných nebo kapalných premixů a předsměsí barev s obsahem pigmentů pro účely dopravního značení metodou horké taveniny.
7 Žádost o povolení obsahuje některé následující příklady výrobků, kterých se týkají zde uvedená použití a které podle žadatele vyžadují technologickou účinnost poskytovanou těmito pigmenty: kapoty automobilů, výstražné značky, kontejnery pro farmaceutický odpad, trubky pro petrochemický průmysl, jeřáby, zemědělské stroje, silniční vybavení, ocelové mosty, trezory a ocelové kontejnery.
8 V souladu s čl. 64 odst. 2 nařízení č. 1907/2006 zajistila Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) veřejnou konzultaci, aby zúčastněné třetí osoby měly možnost předkládat informace o alternativních látkách nebo technologiích. V rámci této konzultace byla předložena stanoviska unijních výrobců, následných uživatelů pigmentů dotčených v projednávaném případě, odvětvových organizací, členských států, jakož i několika nevládních organizací.
9 Následní uživatelé, kteří se v rámci konzultace vyjádřili, poukázali na to, že látky, které lze používat na místo chromanu olovnatého dotčeného v projednávaném případě nepřinášejí stejné výhody a ve většině případů jsou dražší. Naproti tomu sdružení British Coatings Federation, které zastupuje 90 % britského odvětví povrchové úpravy, v podstatě uvedlo, že nesdílí závěr žadatele, podle něhož je chroman olovnatý nezastupitelný. Toto sdružení především uvedlo, že v daném okamžiku jsou v odvětví barev používány četné alternativy, které neobsahují olovo. Stejně tak společnost A., která je výrobcem barev a produktů povrchových úprav, poukázala na to, že již mnoho let jsou na celém světě dostupné vhodné a bezpečnější alternativy chromanu olovnatého dotčeného v projednávaném případě a že mohou být použity pro dosažení požadovaných vlastností a funkcí výrobku za rozumné ceny. Konečně společnost B., jiný výrobce chemických výrobků a barev uvedla, že většina jeho zákazníků úspěšně přešla, nebo se chystá přejít, na bezolovnaté alternativy. Žadatel odpověděl na připomínky společností A. a B., a uvedl, že několik malých a středních podniků (MSP), které podpořily jeho žádost v rámci konzultace, potřebují pigmenty dotčené v projednávaném případě k výrobě zvláštních výrobků určených pro určitá „speciální“ použití.
10 Dne 11. prosince 2014 přijaly Výbory pro hodnocení rizik a Výbor pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA dvanáct konsolidovaných stanovisek týkajících se žádosti o povolení s ohledem na šest použití požadovaných ohledně každé ze dvou dotyčných látek.
11 Výbor pro hodnocení rizik v těchto stanoviscích učinil závěr, pokud jde o pigmenty dotčené v projednávaném případě, že není možné určit odvozenou úroveň, při které nedochází k odvozeným účinkům podle bodu 6.4 přílohy I. nařízení č. 1907/2006 pro karcinogenní ani toxické vlastnosti pro reprodukci.
12 Pokud jde obecně o technickou uskutečnitelnost alternativ ve vztahu k prvnímu a čtvrtému požadovanému použití, jak jsou uvedena v bodě 6 výše, Výbor pro socioekonomickou analýzu v bodě 7 příslušných konsolidovaných stanovisek (přílohy E.1, E.4, E.7 a E.10 vyjádření Švédského království ze dne 21. srpna 2018) uvedl, že žadatel o povolení nepředložil analýzu alternativ. Z těchto stanovisek rovněž vyplývá, že ve „fázi formulace receptury“ neměly pigmenty dotčené v projednávaném případě žádnou funkci a že v důsledku toho nemohla nebo neměla být provedena žádná hodnotná analýza alternativ.
13 Pokud jde obecně o technickou uskutečnitelnost alternativ pro druhé a páté požadované použití, Výbor pro socioekonomickou analýzu v bodě 7.2.1 příslušných stanovisek (přílohy E.2, E.5, E.8 a E.11 vyjádření Švédského království ze dne 21. srpna 2018) především vyjmenoval stanoviska žadatele o povolení a dalších subjektů, kteří se účastnili veřejné konzultace. Tato stanoviska byla v podstatě protichůdná.
14 Ohledně technické uskutečnitelnosti alternativ obecně pro třetí požadované použití Výbor pro socioekonomickou analýzu v bodě 7.2.1 příslušných stanovisek (příloha A.5 žaloby a příloha E.3 vyjádření Švédského království ze dne 21. srpna 2018) prohlásil, že „se spíše přiklání ke stanovisku žadatele o povolení, podle něhož neexistují alternativy“. Vzhledem k protichůdným stanoviskům vyjádřeným v rámci veřejné konzultace však tato otázka podle tohoto výboru vyžaduje dodatečné posouzení, pokud jde o oblast dopravních značení. Podle stanoviska tohoto výboru by měla být nejistota ohledně tohoto bodu zohledněna při stanovení doby přezkumu.
15 Pokud jde obecně o technickou uskutečnitelnost alternativy pro šesté použití uvedené v bodě 6 výše, Výbor pro socioekonomickou analýzu učinil v bodě 7.2.1 příslušných konsolidovaných stanovisek (přílohy E.6 a E.12 vyjádření Švédského království ze dne 21. srpna 2018) závěr, že s přihlédnutím k opačným názorům vyjádřeným v rámci veřejné konzultace vyžaduje tato otázka dodatečný přezkum v oblasti dopravních značení. Rovněž upřesnil, že „tato nejistota“ bude zohledněna při stanovení doby přezkumu.
16 Konečně v úvodní části všech konsolidovaných stanovisek ze dne 11. prosince 2014 (viz strana 4 přílohy A.5 žaloby a strana 4 příloh E.1 až E.10 vyjádření Švédského království ze dne 21. srpna 2018) Výbor pro socioekonomickou analýzu poukázal na to, že „se mu zdá“, že neexistuje alternativa, která by byla „pro žadatele“ technicky a ekonomicky vhodná.
17 Komise obdržela všech dvanáct konsolidovaných stanovisek dne 2. ledna 2015.
18 Dne 7. a 8. července 2015, dne 22. a 23. září 2015, a dne 3. a 4. února 2016 byla žádost o povolení rovněž posouzena výborem zřízeným na základě článku 133 nařízení č. 1907/2006 (dále jen „výbor REACH“).
19 Během diskuze o žádosti o povolení v rámci výboru REACH, dva členské státy a Norské království uvedly, že tento chroman olovnatý není na jejich území používán jako pigmenty v barvách pro žlutá dopravní značení. V jednom z těchto členských států bylo dokonce použití chromanu olovnatého pro dopravní značení před 20 lety zakázáno. Norské království rovněž uvedlo, že chroman olovnatý není používán pro nátěr plošin pro těžbu ropy v Severním moři nebo plošin ve vlastnictví ropné společnosti S.
20 Komise předložila svůj návrh rozhodnutí členům výboru REACH, aby o něm hlasovali. Dvacet tři členských států hlasovalo ve prospěch návrhu, zatímco tři členské státy, včetně Švédského království, hlasovalo proti. Dva členské státy se hlasování zdržely.
21 Dne 7. září 2016 přijala Komise prováděcí rozhodnutí C(2016) 5644 final o udělení povolení k některým použitím sulfochromanu olovnatého, žluti a chroman-molybdenan-síranu olovnatého, červeni podle nařízení č. 1907/2006 (dále jen „napadené rozhodnutí“).
22 V bodě 6 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla Komise následující:
„[Výbor pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA] potvrdil stanovisko žadatele, podle něhož celkový [socioekonomický] přínos vyplývající z požadovaných použití převažuje nad rizikem pro lidské zdraví nebo životní prostředí plynoucím z takových použití. Výbor rovněž potvrdil, že neexistují vhodné alternativní látky nebo technologie, pokud jde o technickou a ekonomickou uskutečnitelnost pro žadatelovy následné uživatele.“ [neoficiální překlad]
23 Z bodů 8 a 9 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že Výbor pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA doporučil ve svých stanoviscích, aby doba přezkumu uvedená v čl. 60 odst. 9, písm. e) nařízení č. 1907/2006 byla stanovena v délce dvanácti let pro čtyři použití obou požadovaných látek, a sice pro použití uvedená v první, druhé, čtvrté a páté odrážce bodu 6 výše, a v délce sedmi let pro dvě další použití obou požadovaných látek, a sice pro použití uvedená ve třetí a šesté odrážce bodu 6 výše.
24 Jak tedy v podstatě vyplývá z bodů 8 a 9 odůvodnění napadeného rozhodnutí, tyto doby přezkumu doporučené Výborem pro socioekonomickou analýzu zohledňují především nedostupnost vhodných alternativ pigmentů dotčených v projednávaném případě z hlediska technické uskutečnitelnosti, zvláštního významu technické adekvátnosti alternativ pro některá zvláštní použití, vyžaduje‑li to bezpečnost, skutečnosti, že z použití obou látek vyplývá velmi nízké riziko a že přínos pro lidské zdraví, který by mohl vyplývat ze zamítnutí udělení povolení, je velmi malý. Pokud jde o použití uvedená v třetí a šesté odrážce bodu 6 výše, doba přezkumu doporučená Výborem pro socioekonomickou analýzu rovněž zohledňuje nejistotu spojenou s tvrzením žadatele o nedostupnosti technicky uskutečnitelné alternativy v odvětví dopravního značení.
25 Podle týchž bodů odůvodnění, musí být podle názoru Komise povolení přezkoumáno dříve, než to doporučuje Výbor pro socioekonomickou analýzu, vzhledem k tomu, že je obtížné prokázat nedostupnost technicky uskutečnitelné alternativy pro všechna uvedená použití. Zejména podle bodu 9 odůvodnění napadeného rozhodnutí z nové korespondence s členskými státy vyplývá, že použití pigmentů dotčených v projednávaném případě v odvětví dopravního značení bylo v některých členských státech nahrazeno nebo zakázáno, zatímco v jiných nikoliv. Podle Komise bylo tedy s ohledem na tyto skutečnosti vhodné stanovit dobu přezkumu na sedm let pro čtyři použití obou požadovaných látek, a sice pro použití uvedená v první, druhé, čtvrté a páté odrážce bodu 6 výše, a na čtyři roky pro dvě další použití obou požadovaných látek, a sice pro použití uvedená v třetí a šesté odrážce bodu 6 výše.
26 Kromě toho Komise v bodě 12 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise uvedla:
„S ohledem na obtíže úplného prokázání nedostupnosti technicky uskutečnitelných alternativ pro všechna použití, na která se vztahuje žádost, je třeba dostatečně specifikovat povolená použití, pokud jde o požadované vlastnosti technického použití premixů [pigmentů], barev a předsměsí obsahujících pigmenty a předmětů, které je obsahují, vlastnosti, které mají obě látky a které nelze získat jakýmikoli jinými vhodnými alternativními látkami nebo technologiemi. Povolení musí tedy podléhat podmínce, že majitel povolení předloží zprávu o adekvátnosti a dostupnosti alternativ pro jeho následné uživatele a na tomto základě upřesní popis povolených použití. Kromě toho, pokud byla předložena zpráva o přezkumu uvedená v čl. 61 odst. 1 nařízení č. 1907/2006, držitel povolení musí upřesnit popis povolených použití na základě informací poskytnutých následnými uživateli v jeho dodavatelském řetězci.“ [neoficiální překlad]
27 Komise povolila v čl. 1 odst. 1 a 2 napadeného rozhodnutí použití chromanů olovnatých dotčených v projednávaném případě, jak jsou uvedena v žádosti o povolení (viz bod 6 výše), za podmínky, že funkce premixů, barev a předsměsí barev obsahujících dotyčné látky nebo předmětů, které je obsahují, z hlediska funkčnosti, jasnosti zabarvení, neprůhlednosti (krycí schopnost), dispersibility, odolnosti vůči nepříznivým vlivům, odolnosti vůči teplu nebo těkavosti, nebo jejich kombinace, jsou technicky uskutečnitelné pouze za použití uvedených látek a že tyto funkce jsou nutné pro uvedené použití.
28 Podle čl. 1 odst. 3 písm. d) napadeného rozhodnutí podléhá povolení pro všechna použití podmínce, podle níž v podstatě následní uživatelé držitele povolení předloží agentuře ECHA nejpozději do 30. června 2017 informace o vhodnosti a o dostupnosti alternativ pro jejich použití, s podrobným odůvodněním nutnosti použití látek dotčených v projednávaném případě.
29 Kromě toho z čl. 1 odst. 3 písm. e) napadeného rozhodnutí vyplývá, že povolení podléhá podmínce, podle které držitel povolení předloží Komisi nejpozději do 31. prosince 2017 zprávu obsahující skutečnosti uvedené v čl. 1 odst. 3 písm. d) tohoto rozhodnutí. Držitel povolení je povinen ve své zprávě upřesnit popis povolených použití na základě informací o alternativách, poskytnutých následnými uživateli.
30 Konečně čl. 1 odst. 4 napadeného rozhodnutí v podstatě stanoví, pokud jde o použití pro dopravní značení, že povolení se nevztahuje na členské státy, jejichž vnitrostátní právní předpisy zakazují používání chromanu olovnatého pro dopravní značení.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
31 Švédské království podalo projednávanou žalobu návrhem došlým kanceláři Soudu dne 28. listopadu 2016.
32 Podáními došlými kanceláři Tribunálu dne 10. února, 27. a 30. března 2017, požádaly Dánské království, Finská republika a Evropský parlament o vedlejší účastenství v tomto řízení na podporu Švédského království. Rozhodnutími ze dne 24. března a 3. května 2017 předseda pátého senátu Tribunálu jejich vedlejší účastenství povolil.
33 Dne 20. března 2017 požádala agentura ECHA o vstup do tohoto řízení jako vedlejší účastnice na podporu Komise. Téhož dne požádala rovněž nevládní neziskové organizace ClientEarth, jejímž cílem je ochrana životního prostředí, o vedlejší účastenství v tomto řízení na podporu Švédského království.
34 Usnesením ze dne 20. července 2017 povolil předseda pátého senátu Tribunálu vedlejší účastenství agentury ECHA. Naproti tomu usnesením ze dne 13. října 2017, Švédsko v. Komise (T‑837/16, nezveřejněné, EU:T:2017:740) zamítl návrh organizace ClientEarth na vstup vedlejšího účastníka do řízení.
35 Žalobní odpověď došla dne 7. března 2017.
36 Vyjádření vedlejších účastníků Dánského království, Parlamentu, agentury ECHA a Finské republiky byla předložena dne 10. května, 29. září, 4. a 5. října 2017.
37 Švédské království předložilo repliku dne 2. května 2017 a Komise předložila dupliku dne 5. října 2017.
38 Švédské království a Komise předložily svá vyjádření ke spisu vedlejšího účastníka dne 19. prosince 2017.
39 Dopisem ze dne 18. července 2018 vyzval Tribunál v rámci organizačních procesních opatření podle čl. 89 odst. 3, písm. c) a d) svého jednacího řádu Švédské království, aby předložilo konsolidovaná stanoviska ze dne 11. prosince 2014, kromě stanoviska týkajícího se třetího použití požadovaného pro sulfochroman olovnatý, žluť, které bylo vloženo do spisu Tribunálu v příloze A.5 žaloby. Týmž dopisem bylo Švédské království vyzváno k předložení informací ke spisu, který agentura ECHA připravovala k prověření toho, zda je třeba omezit použití chromanu olovnatého ve výrobcích. Švédské království tento spis zmiňovalo ve své žalobě. Konečně v témže dopise byla vyzvána Komise k předložení kopie zprávy, kterou jí držitel povolení měl předložit nejpozději do 31. prosince 2017 v souladu s čl. 1 odst. 3 písm. e) napadeného rozhodnutí.
40 Švédské království a Komise splnily tyto požadavky ve stanovené lhůtě.
41 Švédské království navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložit Komisi náhradu nákladů řízení před Tribunálem.
42 Komise navrhuje, aby Tribunál:
– žalobu zamítl;
– uložil Švédskému království náhradu nákladů řízení;
– zachoval v případě zrušení napadeného rozhodnutí účinky tohoto rozhodnutí, dokud Komise nebude moci ve spolupráci s agenturou ECHA přezkoumat žádost o povolení.
43 Dánské království a Parlament navrhují, aby Tribunál napadené rozhodnutí zrušil. Finská republika navrhuje, aby Tribunál napadené rozhodnutí zrušil a uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
44 Agentura ECHA navrhuje, aby Tribunál žalobu zamítl a uložil Švédskému království náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
45 Švédské království, podporované Parlamentem, Dánským královstvím a Finskou republikou uplatňuje na podporu své žaloby tři žalobní důvody.
46 V rámci prvního žalobního důvodu Švédské království v podstatě tvrdí, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení při použití čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, a k porušení zásady řádné péče. Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění, kterou má Komise podle článku 296 SFEU a článku 130 nařízení č. 1907/2006, jakož i zásady řádné správy. Svým třetím žalobním důvodem se Švédské království dovolává porušení článku 55 nařízení č. 1907/2006.
47 První žalobní důvod se člení na tři části. První částí tohoto žalobního důvodu Švédské království v podstatě tvrdí, že Komise neprovedla žádné vlastní a autonomní posouzení otázky, zda podmínky pro udělení povolení byly splněny podle čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006. Naproti tomu Komise svěřila úkol posoudit podmínky tohoto ustanovení pouze výborům agentury ECHA, a sice Výboru pro hodnocení rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu. V rámci druhé části svého prvního žalobního důvodu Švédské království uplatňuje, že Komise porušila čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 tím, že udělila povolení dotčené v projednávaném případě, aniž by bylo řádně prokázáno, že neexistují vhodné látky nebo technologie nahrazující chroman olovnatý pro použití uvedená v žádosti o povolení. Pouhá skutečnost, že udělila povolení, aniž řádně ověřila nedostupnost alternativy, umožňuje učinit závěr, že rovněž nesplnila svou povinnost řádné péče. Třetí část vychází z toho, že Komise se pokusila tím, že k povolení připojila určité podmínky a určitá přezkumná období, neprávem odstranit jednak nedostatky obsažené v analýze alternativ předložené podnikem DCC Maastricht a jednak nedostatky, které vykazovala analýza alternativ, kterou provedla Komise sama na základě čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 tím, že připojila k povolení určité podmínky a krátké doby přezkumu, aniž byla „oprávněna“ k takovému jednání.
48 Tribunál má za to, že je třeba nejprve přezkoumat druhou část prvního žalobního důvodu.
Ke druhé části prvního žalobního důvodu týkající se nesprávného právního posouzení, kterého se údajně dopustila Komise při posuzování nedostupnosti alternativ, jakož i povinnosti řádné péče
49 Podle stanoviska Švédského království, podporovaného Dánským královstvím, Finskou republikou a Parlamentem, Komise tím, že udělila povolení dotčené v projednávaném případě, aniž bylo řádně prokázáno, že neexistují vhodné látky nebo technologie nahrazující chroman olovnatý pro použití uvedená v žádosti, porušila čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006. „Základ pro rozhodnutí ve věci“ neprokázal nedostupnost vhodných alternativních látek nebo technologií, které by mohly být použity namísto chromanu olovnatého pro použití uvedená v napadeném rozhodnutí.
50 Zaprvé podle Švédského království žadatel o povolení dotčený v projednávaném případě neprokázal neexistenci alternativ. Zadruhé analýza alternativ provedená Komisí samotnou byla v tomto případě nedostatečná. Podle stanoviska Švédského království totiž některé skutečnosti, které byly zjištěny během povolovacího postupu, prokazují, že existují – přinejmenším částečně, například pro dopravní značení – vhodné alternativy pro nahrazení chromanu olovnatého dotčeného v projednávaném případě. Podle Švédského království měla Komise takový závěr vyvodit, kdyby řádně vyhodnotila informace pocházející od třetích osob, jako jsou sdružení British Coatings Fedration, společnosti A.a B. (viz bod 9 výše), jakož i informace předložené některými členskými státy a Norským královstvím. V každém případě a zatřetí, jelikož jsou zde odporující si informace, Komise měla posoudit podmínku týkající se nedostupnosti vhodných alternativ podrobněji. Podle Švédského království se zdá, že, vzhledem k informacím, které byly v rozporu se závěrem Výboru pro socioekonomickou analýzu, se Komise zkrátka věcí nezabývala dostatečně k tomu, aby mohla dotčené povolení udělit.
51 Komise, podporovaná agenturou ECHA, tyto argumenty zpochybňuje.
52 Zaprvé, podle Komise Výbor pro socioekonomickou analýzu zohlednil všechna sdělení předávaná během veřejné konzultace. Při analýze a schvalování stanovisek výborů agentury ECHA Komise sama také zohlednila informace poskytnuté třetími stranami. Jak tedy vyplývá ze zápisů ze schůzí výboru REACH, zohlednila rovněž všechna sdělení třetích stran obdržená po vydání stanovisek výborů agentury ECHA a posoudila, zda tato sdělení obsahují doplňující nebo nové informace. Tak tomu podle Komise v projednávaném případě nebylo.
53 Zadruhé, v návaznosti na otázky položené některými členskými státy v rámci výboru REACH, provedla Komise dodatečné analýzy s cílem posoudit existenci alternativ pro uváděná použití. Vyzvala žadatele, aby poskytl vysvětlení, pokud jde o použití, na které se vztahuje žádost o povolení a žadatel sdělil informace o určujících technických a ekonomických faktorech odůvodňujících volbu látek následnými uživateli. Tato dodatečná informace byla zaznamenána a sdělena členským státům v rámci výboru REACH (příloha B.3 žalobní odpovědi). Komise s členskými státy rovněž projednala případné vnitrostátní povinnosti nebo zákazy týkající se pigmentů olova používaných pro dopravní značení. Dodatečné informace potvrdily závěry, k nimž došel Výbor pro socioekonomickou analýzu ve svém stanovisku, a sice že neexistují technicky a ekonomicky vhodné alternativy pro uvedená používání.
54 Zatřetí, Komise zajisté učinila na základě svého posouzení podmínek uvedených v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 závěr, že žadatel jednoznačně neprokázal, že technicky a ekonomicky vhodné alternativy neexistují pro všechna možná použití, na která se popis použití vztahuje. Avšak Komise zastávala stanovisko, že takové alternativy chybí pouze pro některá použití, na která se vztahuje popis použití obsažený v žádosti o povolení.
55 I přes obtíže spojené s konstatováním, že nejsou k dispozici alternativy, nebyla Komise toho názoru, že je namístě povolení zamítnout. Podle Komise by totiž bylo nepřiměřené zamítnout povolení s cílem zohlednit určité obavy, když tyto obavy mohou být zohledněny méně zatěžujícím způsobem, například zúžením definice povolených použití, a když jsou veškeré vhodné informace již uvedeny v dokumentaci.
56 Podle Komise tedy bylo jediným důsledkem problémů zjištěných v rámci posouzení neexistence alternativ omezit povolení pouze na použití, ohledně kterých byla zjištěna nedostupnost alternativ. Za tímto účelem byla v první větě odstavců 1 a 2 článku 1 napadeného rozhodnutí uvedena řada omezení vůči žadateli a jeho následným uživatelům, na něž se vztahuje povolení podle čl. 56 odst. 2 nařízení č. 1907/2006, a sice že funkce premixů, barev a předsměsí barev obsahujících dotyčné látky nebo předměty, které je obsahují, jsou nutné pro uvedené použití (viz bod 27 výše).
57 Úvodem je třeba poukázat na to, že argumenty, kterých se dovolává Švédské království v rámci druhé části prvního žalobního důvodu, vyžadují, aby byly objasněny některé skutečnosti, bez nichž nelze na tyto argumenty přesvědčivě odpovědět. Tyto skutečnosti souvisejí v první řadě s právním základem, na základě kterého může být uděleno povolení používat látky vzbuzující mimořádné obavy (viz body 58 až 62 níže). V této souvislosti je třeba určit, zda Komise právem zvolila čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 jako právní základ napadeného rozhodnutí (viz bod 63 níže). Zadruhé jsou ukládána určitá upřesnění, pokud jde o dělbu odpovědností, příslušejících zapojeným subjektům v rámci povolovacího postupu uvedeného v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, a sice jednak Komisi a jednak výborům ECHA (viz body 64 až 69 níže). Zatřetí je třeba upřesnit některé aspekty ohledně pojmu „alternativa“, který je použit v nařízení č. 1907/2006 (viz body 70 až 76 níže). Začtvrté, pokud jde o argumenty Švédského království, je třeba provést řadu zpřesnění ohledně důkazního břemena, jak je uvedeno v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 ve spojení s bodem 69 odůvodnění téhož nařízení (viz body 77 až 79 níže). Zapáté je vhodné doplnit několik úvah, pokud jde o způsob provedení důkazního břemena uváděného těmito dvěma ustanoveními (viz body 80 až 85 níže).
58 Zaprvé je třeba poukázat na to, že povolení použít látku může být uděleno podle tzv. „náležitého postupu kontroly“, jako je postup uvedený v čl. 60 odst. 2 nařízení č. 1907/2006, nebo alternativně podle tzv. „socioekonomického postupu“, jako je postup uvedený v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006.
59 Podle článku 60 odst. 2 nařízení č. 1907/2006 se povolení udělí, pokud je riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v důsledku použití látky plynoucí z inherentních vlastností, jako jsou vlastnosti uvedené v příloze XIV uvedeného nařízení, náležitě kontrolováno, jak to prokazuje posuzování rizik stanovené v bodě 6 přílohy I nařízení č. 1907/2006.
60 V případě, že povolení nemůže být uděleno na základě čl. 60 odst. 2 nařízení č. 1907/2006 nebo pro látky uvedené v čl. 60 odst. 3 uvedeného nařízení, čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 stanoví, že povolení může být uděleno, pouze pokud se prokáže, že socioekonomické přínosy převažují nad riziky pro lidské zdraví nebo životní prostředí plynoucími z použití látky, pokud nejsou k dispozici žádné vhodné alternativní látky nebo technologie.
61 Zejména podle čl. 60 odst. 4 druhé věty nařízení č. 1907/2006, se takové rozhodnutí přijímá s přihlédnutím ke stanoviskům Výboru pro hodnocení rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA a po zohlednění všech skutečností uvedených v čl. 60 odst. 4 písm. a) až d) téhož nařízení. Mezi těmito skutečnostmi jsou uvedeny především socioekonomické přínosy plynoucí z používání látek a socioekonomické důsledky zamítnutí povolení [čl. 60 odst. 4 písm. b) nařízení č. 1907/2006], jakož i analýza alternativ předložených žadatelem podle čl. 62 odst. 4, písm. e) nařízení č. 1907/2006 [čl. 60 odst. 4 písm. c) nařízení č. 1907/2006].
62 V projednávaném případě vyplývá ze spisu, a zejména ze stanoviska Výboru pro hodnocení rizik agentury ECHA, že co se týče chromanů olovnatých dotčených v projednávaném případě, nebylo možné určit odvozenou úroveň, při které nedochází k nepříznivým účinkům podle bodu 6.4 přílohy I nařízení č. 1907/2006, a to ani pro karcinogenní, ani pro toxické vlastnosti pro reprodukci, to vše ve smyslu čl. 60 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení.
63 Komise tedy správně vycházela z předpokladu, že jediným právním základem umožňujícím přijetí napadeného rozhodnutí je čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006.
64 Zadruhé, pokud jde o dělbu odpovědnosti mezi subjekty zapojenými do povolovacího postupu upraveného v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, je třeba úvodem poukázat na to, že přísluší pouze Komisi, aby ověřila, zda podmínky stanovené v tomto ustanovení jsou splněny. V této souvislosti má Komise povinnost i bez návrhu zkoumat relevantní informace, jelikož její role není pouze role arbitra, jehož pravomoc se omezuje na řešení jen s ohledem na informace a důkazy, které mu poskytly strany v rámci povolovacího postupu (viz obdobně rozsudek ze dne 22. března 2012, GLS, C‑338/10, EU:C:2012:158, bod 32). V souladu s povinností provést i bez návrhu zkoumání podmínek uvedených v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, musí Komise v rámci řádné správy a vzhledem ke své povinnosti řádné péče, přispět k prokázání rozhodných skutečností a okolností vlastními prostředky (viz obdobně rozsudek ze dne 13. července 1966, Consten a Grundig v. Komise, 56/64 et 58/64, EU:C:1966:41, s. 501).
65 Pokud jde zejména o technická a ekonomická posouzení nutná pro provedení socioekonomické analýzy nebo analýzy vhodných alternativ v konkrétním případě, Komise je povinna přihlédnout ke stanoviskům výborů agentury ECHA uvedeným v čl. 64 odst. 1 nařízení č. 1907/2006. Konkrétně hodnocení rizik spojených s použitím látky a posouzení informací o případném riziku, které mohou alternativní látky nebo technologie mít pro zdraví nebo životní prostředí, patří mezi úkoly Výboru pro hodnocení rizik podle čl. 64 odst. 4 písm. a) nařízení č. 1907/2006. Obdobně posouzení socioekonomických přínosů vyplývajících z použití látky a socioekonomické důsledky zamítnutí povolení, které musí žadatel nebo jiné zúčastněné strany prokázat, jakož i analýza alternativ nebo plánu náhrad a všech příspěvků třetích stran předaných během veřejné konzultace prováděné agenturou ECHA odpovídají úkolům svěřeným Výboru pro socioekonomickou analýzu podle čl. 64 odst. 4, písm. b) téhož nařízení.
66 Stanoviska Výboru pro hodnocení rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu mají hodnotu vědeckých stanovisek. Ve prospěch takového výkladu hovoří bod 102 odůvodnění nařízení č. 1907/2006, podle kterého má v podstatě agentura ECHA roli, kterou má každý vědecký výbor zřízený Komisi. Podle věty druhé bodu 81 odůvodnění nařízení č. 1907/2006 „by měla“ Komise tato stanoviska brát v úvahu při rozhodování o udělení či zamítnutí povolení. Z výrazu „by měla“ vyplývá, že Komise není takovými stanovisky vázána.
67 Komisi však není bráněno v tom, aby částečně nebo zcela převzala posouzení vyjádřená ve stanovisku kteréhokoli z výborů agentury ECHA, a kromě toho je nemusí pokaždé opakovat nebo nahrazovat svým vlastním odůvodněním. Pokud neexistuje informace, která by vzbuzovala vážné pochybnosti o stanoviscích uvedených výborů agentury ECHA, může vědecká analýza obsažená v takovém stanovisku v zásadě umožnit Komisi udělit či neudělit povolení v souladu s čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, a to i bez nutnosti dodatečných vědeckých posouzení ze strany Komise.
68 Pokud se Komise připojí ke stanovisku kteréhokoli výboru agentury ECHA pro účely odůvodnění rozhodnutí o povolení, musí se přesvědčit o úplnosti, jednotnosti a relevantnosti odůvodnění obsaženého ve stanovisku (viz obdobně rozsudek ze dne 11. září 2002, Pfizer Animal Health v. Rada, T‑13/99, EU:T:2002:209, bod 198). Pokud stanovisko není úplné nebo jednotné, nebo dokonce pokud odůvodnění není relevantní, Komise zašle výboru otázky za účelem nápravy případných zjištěných nedostatků.
69 Navzdory skutečnosti, že není vázána stanoviskem Výboru pro hodnocení rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu, v případě, že by Komise preferovala podstatně se odchýlit od stanoviska nebo nahradit v technických nebo ekonomických otázkách svým názorem názor vyjádřený některým z uvedených výborů agentury ECHA, je povinna konkrétně odůvodnit své posouzení ve vztahu k posouzení vyjádřeném tímto výborem a její odůvodnění musí uvádět důvody, proč se od něj odchyluje. Toto odůvodnění musí být přinejmenším na stejné vědecké úrovni, jako je odůvodnění daného stanoviska. V takovém případě se orgán může opřít o dodatečné stanovisko téhož výboru nebo o jiné skutečnosti s minimálně stejnou průkazností jako má dotčené stanovisko. V případě, kdy se orgán odchýlí od stanoviska pouze částečně, ale stále podstatným způsobem, může se rovněž opírat o ty části vědeckého odůvodnění stanoviska, které nezpochybňuje (viz obdobně rozsudek ze dne 11. září 2002, Pfizer Animal Health v. Rada, T‑13/99, EU:T:2002:209, bod 199).
70 Zatřetí, pokud jde o pojem „alternativa“, nařízení č. 1907/2006 uvádí zejména v článku 55, že jedním z jeho cílů je postupné nahrazování látek vzbuzujících mimořádné obavy. Z článku 64 odst. 4, čl. 60 odst. 5 a bodu 69 odůvodnění nařízení č. 1907/2006 vyplývá, že „alternativa“ představuje „látku“ nebo „technologii“, které jsou relevantní pro účely povolovacího postupu stanoveného v nařízení č. 1907/2006, pouze pokud jsou „vhodné“. Tento posledně uvedený pojem je použit jak v článku 55, tak v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006.
71 V zájmu upřesnění skutečností uvedených v bodě 58 výše „Pokyny [ECHA] k přípravě žádosti o povolení“ (Úř. věst. 2011, C 28, s. 1), vypracované a zveřejněné podle bodu 31 odůvodnění a čl. 77 odst. 2 písm. g) nařízení č. 1907/2006 s cílem poskytnout pokyny k analýze alternativ, plánu náhrad a možnostem přispění zúčastněných třetích osob v řízení o povolení v tomto odvětví, v bodě 3.2 uvádějí:
„Alternativa je možné nahrazení látky uvedené v příloze XIV. Měla by být schopná nahradit funkci, kterou plní látka uvedená v příloze XIV. Alternativou by mohla být jiná látka nebo technologie (např. výrobní proces, postup, zařízení nebo změna konečného výrobku) nebo kombinace technologických a látkových alternativ. Například technologickou alternativou by mohly být fyzikální prostředky dosahující stejné funkce látky uvedené v příloze XIV nebo případně změny výroby, výrobního procesu nebo výrobku, které zcela odstraní potřebu funkce látky uvedené v příloze XIV.“
72 Pokud jde o pojem „vhodné“, jak je uveden v bodě 70 výše, je třeba poukázat na to, že se snaží omezit počet vhodných alternativ na „bezpečnější“ ve smyslu bodu 73 odůvodnění nařízení, a sice na látky nebo technologie, jejichž použití vede k nižšímu riziku ve srovnání s rizikem, které vzniká použitím dotyčné látky vzbuzující mimořádné obavy. Kromě toho tento pojem znamená, že takové řešení musí být „technicky a ekonomicky uskutečnitelné“ ve smyslu článku 55 nařízení.
73 Jak lze tedy dovodit z části věty „technicky a ekonomicky uskutečnitelné“, význam slova „vhodné“ se neomezuje na existenci alternativy in abstracto nebo v laboratorních podmínkách nebo dokonce v podmínkách, které mají výjimečnou povahu. Slovo „vhodné“ se totiž týká „dostupnosti“ alternativních látek a technologií, které jsou v Unii technicky a ekonomicky uskutečnitelné, což především znamená, že příslušná analýza musí být provedena z hlediska schopností vyrábět tyto látky a uskutečnitelnosti těchto technologií, jakož i s ohledem na právní a faktické podmínky jejich uvádění do oběhu.
74 Konečně v kontextu sociálně-ekonomického postupu podle čl. 60 odst. 5 písm. b) nařízení č. 1907/2006 musí být rovněž určeno, zda alternativy, které byly prokázány v rámci povolovacího postupu, jsou technicky a ekonomicky uskutečnitelné „pro žadatele“ o povolení.
75 Pokud analýza požadovaná čl. 62 odst. 4 písm. e) nařízení č. 1907/2006 nebo informace, které byly shromážděny Výborem pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA nebo Komisí, např. informace od třetích osob získané v rámci veřejné konzultace, jako je konzultace uvedená v čl. 64 odst. 2 téhož nařízení, nebo dokonce vlastní analýzy Výboru pro socioekonomickou analýzu nebo Komisi, umožňují obecně učinit závěr, že vhodné alternativy jsou dostupné, ale že tyto alternativy nejsou pro žadatele technicky nebo ekonomicky uskutečnitelné, neznamená to nutně, že udělení povolení podle čl. 60 odst. 4 nařízení musí být zamítnuto.
76 Pokud tomu totiž tak je a pokud se prokáže, že analýza socioekonomických přínosů převažuje nad riziky pro lidské zdraví nebo životní prostředí plynoucími z použití látky, a sice analýza uvedená v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, může být povolení uděleno, pokud žadatel předloží v souladu s čl. 62 odst. 4 písm. f) téhož nařízení plán náhrad podle čl. 60 odst. 4 písm. c) tohoto nařízení. Kromě toho subjektivní kritérium uvedené v čl. 60 odst. 5 písm. b) nařízení č. 1907/2006, a sice kritérium související s neexistencí, k datu přijetí rozhodnutí o povolení, technicky nebo ekonomicky uskutečnitelné alternativy pro žadatele o povolení, představuje jeden z prvků, které je třeba vzít v úvahu pro účely vytvoření plánu náhrad. Plán náhrad zahrnuje především harmonogram navrhovaných činností žadatele o povolení podle čl. 62 odst. 4 písm. f) nařízení obsahující především informace o výzkumu a vývoji, které žadatel podnikne nebo zamýšlí podniknout se zřetelem na nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy jinými vhodnými látkami a technologiemi (bod 72 odůvodnění nařízení č. 1907/2006).
77 Začtvrté, pokud jde o důkazní břemeno, na něž poukazuje Švédské království na podporu druhé části prvního žalobního důvodu, je třeba uvést, že jak vyplývá z čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 ve spojení s bodem 69 odůvodnění tohoto nařízení, během povolovacího postupu je zajisté na žadateli o povolení, aby prokázal, že neexistuje žádná alternativa.
78 Je však třeba připomenout, že v rámci posouzení podmínek uvedených v čl. 60 odst. 4 a 5 nařízení č. 1907/2006 přísluší Komisi prokázat, zda všechny relevantní skutečnosti a technická a ekonomická posouzení, která jsou s nimi spojena, umožňují učinit závěr, že podmínky stanovené v tomto ustanovení byly skutečně splněny (viz bod 64 výše).
79 Vzhledem k této povinnosti posouzení Komise znamená důkazní břemeno, o němž hovoří čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 ve spojení s bodem 69 odůvodnění tohoto nařízení, že žadatel o povolení nese riziko, že nebude možné případně určit, zda je třeba dospět k závěru o nedostupnosti alternativy. Pokud tedy navzdory předložení údajů různými stranami v rámci povolovacího postupu, včetně údajů, které Komise získala z vlastních zdrojů, přetrvává nejistota ohledně podmínky spojené s nedostupností alternativ, je třeba učinit závěr, že žadatel neunesl důkazní břemeno, a že tudíž povolení nelze udělit. V této souvislosti je vhodné rovněž zdůraznit, že žádný subjekt zapojený do povolovacího postupu ani ostatně agentura ECHA nebo Komise, nemá povinnost prokázat opak podmínky spojené s neexistencí alternativy, a sice že alternativa skutečně existuje.
80 Zapáté je jednak třeba zkoumat otázku toho, jak Komise chápe uplatnění důkazního břemene, které přísluší žadateli o povolení, a jednak otázku způsobu provedení vlastního posouzení ze strany Komise podmínky spojené s nedostupností alternativy.
81 Zaprvé Komise nemůže přijmout rozhodnutí o povolení na základě pouhých domněnek nepotvrzených ani nevyvrácených informacemi, které má k dispozici (v tomto smyslu viz a obdobně rozsudek ze dne 17. září 2009, Komise v. MTU Friedrichshafen, C‑520/07 P, EU:C:2009:557, body 51 a 52). Pokud po posouzení týkajícího se nedostupnosti alternativ existují pouze domněnky, je třeba učinit závěr, že zvláštní podmínky stanovené v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 nejsou splněny a že Komise tudíž není oprávněna povolení, byť podmíněně, udělit.
82 V tomto ohledu a s rizikem, že bude odpovězeno na argument, který nebyl konkrétně zmiňován v rámci druhé části prvního žalobního důvodu, ale pouze v rámci třetí části tohoto žalobního důvodu (viz bod 47 výše), avšak vzhledem k tomu, že tyto dvě části úzce souvisejí, je třeba zdůraznit, že v zásadě bez ohledu na jejich obsah podmínky uložené podle čl. 60 odst. 8 a 9 písm. d) a e) nařízení č. 1907/2006 nemohou mít za cíl zhojení případných nedostatků žádosti o povolení nebo analýzy alternativ předložené žadatelem o povolení nebo dokonce případných nedostatků posouzení podmínek stanovených v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006.
83 Jinými slovy, možnost doplnit povolení určitými podmínkami, jak je uvedeno v čl. 60 odst. 8 a 9 písm. d) nařízení č. 1907/2006, nelze vykládat v tom smyslu, že je možné, aby Komise ponechala otevřenou otázku, zda jsou podmínky článku 60 nařízení č. 1907/2006 splněny a reagovat na tuto situaci doplněním povolení podmínkami, které směřují ke zhojení případných nedostatků nebo mezer v posouzení, které činí na základě tohoto ustanovení.
84 Zadruhé, jak to správně uplatňuje Švédské království, jestliže jsou údaje poskytnuté žadatelem o povolení v jeho analýze alternativ v rozporu s údaji poskytnutými třetími stranami nebo členskými státy, přísluší Komisi v souladu s její povinností řádné péče posoudit podrobněji podmínku týkající se nedostupnosti alternativy.
85 Jestliže po posouzení podmínky spjaté s nedostupností alternativy, jak je stanovena v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, stále přetrvává nejistota spojená s vědeckým posouzením, kterou nebylo možné rozptýlit údaji předloženými žadatelem o povolení, Komisí ani některým z výborů agentury ECHA, ani údaji shromážděnými Komisí nebo uvedenými výbory nebo dokonce třetími stranami nebo členskými státy, je třeba po vzoru toho, co bylo uvedeno v bodě 81 výše, učinit závěr, že uvedená podmínka nebyla v zásadě splněna, a že Komise tudíž nebyla oprávněna povolení, byť podmíněně, udělit.
86 Zašesté a na posledním místě, za účelem podání odpovědi na argumenty vznesené účastníky řízení v rámci druhé části prvního žalobního důvodu, je třeba konstatovat, že ke dni přijetí napadeného rozhodnutí neprokázal žádný důkaz nedostupnost vhodných alternativních látek nebo technologií, které by mohly být použity namísto chromanů olovnatých dotčených v pojednávaném případě pro použití uvedená v napadeném rozhodnutí. V okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí měla Komise k dispozici informace, které hovořily ve prospěch i v neprospěch neexistence technicky přijatelné alternativy pro všechna použití uvedená v žádosti a nebylo možné v tomto ohledu do té doby vyvodit žádný jasný závěr. K tomuto dni tedy obecně nebylo posouzení Komisí podmínky spojené s nedostupností alternativy, jak je stanovena v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, řádně ukončeno. Komise ve skutečnosti udělila povolení, aniž předem ověřila dostatečné množství podstatných a spolehlivých informací umožňujících učinit závěr, že alternativa skutečně chyběla pro všechna požadovaná použití nebo že v tomto ohledu nejistota přetrvávající ještě ke dni přijetí napadeného rozhodnutí mohla být považována za zanedbatelnou. Jelikož neexistuje podrobné posouzení uvedené podmínky stanovené v čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006, nemůže být dotčené povolení v pojednávaném případě uděleno.
87 Tento závěr vyplývá zaprvé z velkého množství dokumentů, které byly účastníky řízení založeny do spisu.
88 Je pravda, že ve své analýze alternativ žadatel porovnával vlastnosti více než třiceti látek s vlastnostmi chromanů olovnatých dotčených v projednávaném případě. Jiné látky než tento chroman byly uvedeny pomocí jejich chemického názvu a schémat. Podnik DCC Maastricht především uvedla, že žádná z těchto látek neodpovídá technickým vlastnostem pigmentů dotčených v pojednávaném případě. Podle žadatele o povolení jsou tyto pigmenty v podstatě charakterizovány zejména vysokou technickou výkonností a „jedinečnou funkčností“, které se nevyskytují u žádné alternativy. Soubor vědeckých, technických a ekonomických důkazů, který žadatel o povolení předložil na podporu své žádosti o povolení, byl tudíž podstatný a sám o sobě rozhodný.
89 Část úvah třetích stran a členských států, které byly vyslechnuty během povolovacího postupu, však vzbudila vážnou pochybnost ohledně analýzy předložené žadatelem o povolení. Ve skutečnosti vzbudily tyto úvahy ke dni přijetí napadeného rozhodnutí rovněž ještě jednu vážnou pochybnost o posouzeních Výboru pro socioekonomickou analýzu, která jsou obsažena ve dvanácti konsolidovaných stanoviscích ze dne 11. prosince 2014.
90 Na rozdíl od dokumentů předložených sdružením Britisch Coatings a společností A. během veřejné konzultace, které, pokud to lze vyvodit z údajů založených ve spisu (viz přílohy A.11 a A.12 žaloby), určitě nebyly podrobné, natož podstatné, dokument předložený společností B. (viz příloha A.13 žaloby) obsahoval analýzu podobnou analýze vypracované podnikem DCC Maastricht. Zejména pokud jde o technickou uskutečnitelnost alternativ pro plastové výrobky, rozlišovala společnost B. čtyři úrovně účinnosti. Dále tento podnik uvedl pigmenty, které by podle něj mohly nahradit látky dotčené v projednávaném případě. Tyto alternativy se týkaly různých organických nebo anorganických látek. Pokud jde o ekonomickou uskutečnitelnost těchto alternativ, společnosti B. byla toho názoru, že pokud následní uživatelé přijmou některé kompromisy, pokud jde o zbarvení nebo neprůhlednost, náklady na používání alternativ by mohly být výrazně sníženy. Podle společnosti B. by bylo možné za určitých podmínek, zejména kdyby následní uživatele slevili z určité úrovně účinnosti a barvicí funkce, učinit závěr, že na unijním trhu existuje alternativa pro všechna použití, uvedená podnikem DCC Maastricht v jeho žádosti o povolení.
91 Navíc je v projednávaném případě domněnka žadatele o povolení, podle níž alternativa neexistuje, obtížně slučitelná se skutečností, že Norské království a několik členských států, včetně Švédského království, od používání dotčených pigmentů v některých oblastech, jako je oblast dopravního značení, zjevně upustily.
92 Právě s ohledem na tyto úvahy žadatele o povolení a třetích osob formuloval Výbor pro socioekonomickou analýzu své stanovisko ohledně technické uskutečnitelnosti alternativ pro použití dotčená v projednávaném případě, jak jsou uvedena v bodech 12 až 15 výše. Tato posouzení Výboru pro socioekonomickou analýzu přitom nejsou přesvědčivá.
93 Nejprve, pokud jde o technickou uskutečnitelnost alternativy pro druhé a páté použití, poznámky Výboru pro socioekonomickou analýzu se v tomto ohledu omezují na pouhé uvedení úvah vyjádřených žadatelem o povolení a dalšími účastníky vyslechnutými během veřejné konzultace. Navzdory skutečnosti, že tyto úvahy se v podstatě rozcházejí, výbor ohledně nich nevyvodil přesný závěr. Posouzení učiněné tímto výborem v úvodní části konsolidovaných stanovisek, podle níž se mu „zdá“, že neexistují technicky a ekonomicky vhodné alternativy pro žadatele, nemění nic na tomto závěru. Bez ohledu na to, že toto posouzení odráží skutečnost, že výbor ještě váhal v několika důležitých věcech, které si zasluhovali pozornost, zaměřuje se kromě toho na uskutečnitelnost alternativ „pro žadatele“, která je zmíněna v čl. 60 odst. 5 nařízení č. 1907/2006, a nikoli jejich uskutečnitelnosti obecně (viz bod 86 výše).
94 Dále, pokud jde o technickou uskutečnitelnost alternativ obecně pro třetí a šesté požadované použití, výbor výslovně uvedl, že otázka, zda alternativy chybí, vyžaduje dodatečné posouzení pro oblast dopravního značení. Ve skutečnosti přitom s ohledem na podněty třetích stran, jako je společnost B., se tento závěr vztahuje i na jiné oblasti, než je sektor dopravního značení, a to tím spíše, že požadovaná použití byla popsána žadatelem nerestriktivním způsobem.
95 Konečně, pokud jde o první a čtvrté požadované použití, analýza alternativ provedená Výborem pro socioekonomickou analýzu navíc není přesvědčivá. Je pravda, že tvrzení, podle kterého analýza alternativ nemohla nebo neměla být provedena s ohledem na první a čtvrté použití (viz bod 12 výše), může zaprvé být akceptováno jako logický důsledek skutečnosti, že pigmenty dotčené v projednávaném případě nemají žádnou funkci ve fázi přípravy barev, jichž se týkají tato použití, ale mají pouze funkci ve fázi jejich konkrétního použití, například ve fázi výroby kovových povrchů a plastových nebo měkčených výrobků uvedených v rámci ostatních požadovaných použití. Zadruhé však musí být v tomto ohledu vzata v potaz skutečnost, že v projednávaném případě existuje vzájemná funkční závislost jednak mezi prvním a čtvrtým použitím a jednak dalšími použitími. Zvláštní funkce pigmentů dotčených v projednávaném případě, a sice umožnění kontrastního efektu, který určitě není ještě přítomen ve fázi distribuce a mísení pigmentového prášku v průmyslovém prostředí do barev na bázi rozpouštědel nebo do kapalných nebo pevných premixů (viz první a čtvrté použití), se totiž projeví později ve fázi výroby kovových povrchů a plastových nebo měkčených výrobků (viz jiná použití). Vzhledem k této propojenosti, s ohledem na velmi široký rozsah popisu prvního a čtvrtého použití a při neexistenci dodatečného vysvětlení je třeba v projednávaném případě bez dalšího konstatovat, že jakékoli nesprávné posouzení, kterým je stižena analýza alternativ pro jiná použití, než je první a čtvrté použití, postihuje zároveň analýzu alternativ těchto dalších použití.
96 Zadruhé posouzení v bodě 86 výše vyplývá z výkladu bodů 8, 9 a 12 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Z těchto bodů odůvodnění v podstatě vyplývá, že ke dni přijetí napadeného rozhodnutí Komise sama měla pochybnosti ohledně nedostupnosti technicky proveditelných alternativ pro všechna použití, na která se vztahuje žádost.
97 Zatřetí úvaha uvedená v bodě 86 výše je potvrzena výkladem podmínky stanovené Komisí v první větě čl. 1 odst. 1 a 2 napadeného rozhodnutí, kterou označuje jako „omezení“ (viz bod 56 výše). Stanovení toho, že použití chromanů olovnatých dotčených v projednávaném případě je omezeno pouze na případ, kdy je přítomnost složení látek obsahujících tento chroman skutečně nezbytná, se rovná konstatování, že následný uživatel se bude muset pokaždé, když identifikuje alternativu, zdržet používání předmětných chromanů olovnatých. Takové prohlášení je však silným indikátorem skutečnosti, že ke dni přijetí napadeného rozhodnutí Komise sama neměla za to, že posouzení podmínky týkající se nedostupnosti alternativy byl ukončen.
98 Začtvrté a konečně tvrzení v bodě 86 výše potvrzuje čl. 1 odst. 3 písm. d) a e) napadeného rozhodnutí (viz body 28 až 29). Podmínky, podle kterých jednak následný uživatel majitele povolení musí poskytnout informace týkající se vhodných a dostupných alternativ, které podrobně odůvodňují nutnost použít dotčené chromany olovnaté, a jednak majitel povolení musí poskytnout zprávu, v níž musí upřesnit popis povolených použití na základě alternativ poskytnutých následnými uživateli, jsou skutečnosti, které především ukazují, že posouzení nedostupnosti alternativ ze strany Komisí nebylo ještě ukončeno.
99 Zasedmé ostatní argumenty Komise nemohou zpochybnit posouzení uvedené v bodě 86 výše.
100 Argument Komise, podle něhož provedla dodatečnou analýzu s cílem posoudit nedostupnost alternativy (viz bod 53 výše) nemůže obstát.
101 Je pravda, že provést v podstatě dodatečnou analýzu s cílem posoudit nedostupnost alternativy je správným postupem. Nicméně pokud lze vyvodit ze skutečností uvedených ve spise, dodatečné analýzy, které Komise provedla, spočívaly v zásadě ve vyžádání si informací od žadatele o povolení. Dodatečné informace předložené žadatelem o povolení přitom nepřinesly sebemenší upřesnění ohledně použití, pro která neexistují alternativy chromanů olovnatých dotčených v projednávaném případě. Je pravda, že seznam předložený Komisí jako příloha B.3 žalobní odpovědi obsahuje příklady zvláštních použití, na která se vztahuje žádost o povolení. Nicméně tento seznam neodpovídá na otázku, proč alternativy, které podle tvrzení Švédského království na trhu existovaly, nemohly být použity namísto uvedeného chromanu olovnatého pro použití uvedená na tomto seznamu.
102 Dále je pravda, že při přijímání rozhodnutí o povolení je Komise rovněž povinna dodržovat zásadu proporcionality. Pokud však nejsou splněny podmínky stanovené v některém z ustanovení nařízení č. 1907/2006, otázka proporcionality je irelevantní.
103 Zaosmé a na posledním místě není již s ohledem na předcházející úvahy třeba odpovědět na argument Švédského království, podle něhož Komise porušila povinnost řádné péče (viz bod 46 výše).
104 Tento argument nemá být totiž v rámci této žaloby pojímán odděleně, ale představuje dodatečnou argumentaci týkající se porušení čl. 60 odst. 4 nařízení č. 1907/2006 z důvodu nedostatečného posouzení podmínek stanovených v tomto ustanovení (viz body 86 až 102 výše).
105 S ohledem na vše výše uvedené musí být druhé části prvního žalobního důvodu vyhověno.
106 Z toho vyplývá, že aniž je třeba zkoumat první a třetí část prvního žalobního důvodu, jakož i ostatní žalobní důvody vznesené v rámci žaloby, musí být napadené rozhodnutí zrušeno.
K zachování účinků napadeného rozhodnutí až do jeho nahrazení novým rozhodnutím
107 Komise navrhla, aby v případě zrušení napadeného rozhodnutí byly zachovány jeho účinky až do doby, než bude moci ve spolupráci s agenturou ECHA znovu přezkoumat žádost o povolení.
108 Tento návrh však musí být zamítnut.
109 Podle čl. 264 druhého pododstavce SFEU unijní soudce může, považuje-li to za nezbytné, uvést ty účinky aktu prohlášeného za neplatný, které jsou nadále považovány za zachované. Možnosti, kterou toto ustanovení poskytuje lze využít pro účely zachování práv založených napadeným aktem až do doby přijetí vhodných opatření příslušnými orgány (v tomto smyslu viz a obdobně rozsudek ze dne 20. března 1985, Timex v. Rada a Komise, 264/82, EU:C:1985:119, bod 32).
110 Podle ustálené judikatury je důvodné, aby unijní soudce využil své pravomoci, kterou mu svěřuje čl. 264 druhý pododstavec SFEU a zachoval účinky napadeného rozhodnutí, které se tímto rozsudkem zrušuje, pokud to odpovídá zásadě právní jistoty (rozsudek ze dne 22. října 2013, Komise v. Rada, C‑137/12, EU:C:2013:675, bod 81), jak je vykládána s ohledem na jiný unijní zájem (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 22. října 2013, Komise v Rada, C‑137/12, EU:C:2013:675, bod 80; ze dne 24. června 2014, Parlament v. Rada, C‑658/11, EU:C:2014:2025, body 90 a 91, a ze dne 6. září 2012, Parlament v. Rada, C‑490/10, EU:C:2012:525, bod 91) nebo zájem členského státu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. října 2007, Komise v. Parlament a Rada, C‑299/05, EU:C:2007:608, bod 74).
111 Možnost stanovená v čl. 264 druhém odstavci SFEU může být rovněž využita, pokud se jedná o zvláštní zájem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. září 2016, Německo v. Parlament a Rada, C‑113/14, EU:C:2016:635, bod 83). S ohledem na důvody související s právní jistotou lze totiž účinky takového aktu zachovat zejména tehdy, kdy okamžité účinky jeho zrušení by měly závažné negativní důsledky pro dotyčné osoby a legalita napadeného aktu není zpochybněna z důvodu jeho účelu nebo obsahu, nýbrž z důvodu nedostatku pravomoci jeho autora nebo z důvodu porušení podstatných formálních náležitostí (viz rozsudek ze dne 7. září 2016, Německo v. Parlament a Rada, C‑113/14, EU:C:2016:635, bod 81 a citovaná judikatura).
112 V projednávaném případě může mít jistě zrušení napadeného rozhodnutí s okamžitým účinkem závažné negativní důsledky pro podnik DCC Maastricht. Tato společnost již nebude schopna nabízet předmětné pigmenty. Zrušení napadeného rozhodnutí je však dáno důvody spjatými s materiální legalitou napadeného rozhodnutí. Navíc je třeba připomenout, že účelem nařízení č. 1907/2006 je podle jeho čl. 1 odst. 1 zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví. S ohledem na předcházející úvahy nemůže být zachování účinků napadeného rozhodnutí s tímto účelem slučitelné.
K nákladům řízení
113 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné jí uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Švédským královstvím.
114 Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu nesou členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, vlastní náklady řízení. Z toho vyplývá, že Dánské království, Finská republika a Parlament ponesou vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (pátý senát)
rozhodl takto:
1) Prováděcí rozhodnutí Komise C(2016) 5644 final ze dne 7. září 2016 o udělení povolení k některým použitím sulfochromanu olovnatého, žluti a chroman-molybdenan-síranu olovnatého, červeni podle nařízení (ES) č. 1907/2006 se zrušuje.
2) Návrh Komise na zachování účinků prováděcího rozhodnutí C(2016) 5644 final ze dne 7. září 2016, v případě jeho zrušení, až do doby, než bude moci znovu přezkoumat žádost o povolení, se zamítá.
3) Komise ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Švédským královstvím.
4) Dánské království, Finská republika a Evropský parlament ponesou vlastní náklady řízení.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 7. března 2019.
Podpisy.