Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. září 2019 Sony Corporation, Sony Electronics, Inc proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 12. července 2019 ve věci T-762/15, Sony a Sony Electronics v. Komise

(Věc C-697/19 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Sony Corporation, Sony Electronics, Inc (dále jen „Sony“ nebo „navrhovatelky“) (zástupci: N. Levy, avocat, R. Snelders, avocat, E.M. Kelly, Solicitor)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) navrhují, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek;

vyhověl návrhovým žádáním uplatněným v prvním stupni;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení včetně nákladů vynaložených v řízení v prvním stupni.

Podpůrně, pokud by stav řízení nedovoloval ve věci rozhodnout, navrhovatelky navrhují, aby Soudní dvůr:

vrátil věc Tribunálu;

rozhodl, že o nákladech vynaložených v řízení v prvním stupni a v řízení o kasačním opravném prostředku se rozhodne později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku se navrhovatelky dovolávají čtyř důvodů.

První důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál pochybil, pokud nahradil odůvodnění předmětného rozhodnutí [rozhodnutí Komise ve věci AT.39639 – Optické diskové jednotky C(2015) 7135 final] vlastním odůvodněním.

Rozhodnutí bylo založeno na zjištění, že se navrhovatelky podílely na „několika samostatných protiprávních jednáních“, které bylo možno považovat za jediné a trvající protiprávní jednání. Tribunál připustil, že ne všechny individuální kontakty uvedené v rozhodnutí byly prokázány.

Neprokázané kontakty nemohou představovat porušení čl. 101 odst. 1 SFEU. Tribunál nicméně potvrdil závěr učiněný v rozhodnutí týkající se jediného a trvajícího protiprávního jednání, a to na základě těchto neprokázaných kontaktů tvořících část „souboru důkazů“, ze kterých Komise mohla vycházet. Tím, že Tribunál nahradil odůvodnění rozhodnutí vlastním odůvodněním, dopustil se nesprávného právního posouzení.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, pokud potvrdil závěr o účasti na jediném a trvajícím protiprávním jednání po uvedenou dobu, a to na základě menšího počtu kontaktů, než bylo vymezeno v rozhodnutí.

Tribunál nesprávně rozhodl, že se Sony trvajícím způsobem podílela na údajném protiprávním jednání v období od 23. srpna 2004 do 15. září 2006, a to i přesto, že připustil, že pro přibližně osmiměsíční období Komise neprokázala žádné protisoutěžní kontakty, na kterých by se Sony podílela.

Odůvodnění Tribunálu je vnitřně rozporné, jelikož tento soud na jedné straně připustil, že po dobu více než šesti měsíců nedocházelo k žádným prokázaným kontaktům, na kterých by se Sony podílela, ale na druhé straně konstatoval, že se tyto kontakty uskutečňovaly každé „dva nebo tři měsíce“.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, pokud posoudil jediné trvající protiprávní jednání tak, že je nutně tvořeno souborem samostatných protiprávních jednání.

Tribunál nekonstatoval, že Komise porušila právo Sony na obhajobu, ačkoliv v rozhodnutí uvedla – aniž to předtím zmínila v oznámení námitek – že tvrzené jednání nepředstavuje jediné a trvající protiprávní jednání, nýbrž několik samostatných protiprávních jednání.

Tribunál nesprávně konstatoval, že Komise přiměřeně odůvodnila svůj závěr, že se Sony dopustila několika samostatných protiprávních jednání.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, porušil zásady rovného zacházení a proporcionality a nedodržel povinnost uvést odůvodnění, jelikož potvrdil pokutu uloženou Sony na základě stejných příjmů, jaké tvořily základ pro samostatnou pokutu uloženou Lite-On.

Tribunál porušil zásadu vyplývající z pokynů pro výpočet pokut, podle které by hodnota prodejů měla „odrážet hospodářský význam protiprávního jednání“ a „relativní podíl každého podniku na protiprávním jednání“, a dále porušil zásady rovného zacházení a proporcionality.

Tribunál porušil povinnost uvést odůvodnění, jelikož se řádně nevypořádal s argumentem, že dvojím započtením vzrostl hospodářský význam protiprávního jednání.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když odmítl argument navrhovatelek, že Komise nezdůvodnila, proč se odchýlila od svojí ustálené praxe.

____________