ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(první senát)
29. června 2010
Věc F‑28/09
Michael Kipp
v.
Evropský policejní úřad (Europol)
„Veřejná služba – Zaměstnanci Europolu – Neprodloužení smlouvy – Smlouva na dobu neurčitou – Článek 6 Služebního řádu Europolu – Zásada dodržení práva na obhajobu“
Předmět: Žaloba podaná podle čl. 40 odst. 3 Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úmluva o Europolu), a čl. 93 odst. 1 Služebního řádu Europolu, kterou se M. Kipp domáhá zrušení rozhodnutí Europolu ze dne 12. června 2008, kterým mu byla odepřena smlouva na dobu neurčitou, a rozhodnutí Europolu ze dne 7. ledna 2009, kterým se zamítá jeho stížnost proti rozhodnutí ze dne 12. června 2008.
Rozhodnutí: Rozhodnutí ze dne 12. června 2008, kterým Europol odepřel žalobci smlouvu na dobu neurčitou, se zrušuje. Europolu se ukládá náhrada nákladů řízení.
Shrnutí
1. Právo Unie – Zásady – Právo na obhajobu
2. Úředníci – Zaměstnanci Europolu – Rozhodnutí dotýkající se postavení zaměstnance v rámci správy – Zohlednění okolností, které nejsou uvedeny v jeho osobním spisu – Protiprávnost
(Služební řád Europolu, články 6 a 23)
3. Úředníci – Zaměstnanci Europolu – Rozhodnutí dotýkající se postavení zaměstnance v rámci správy – Zohlednění okolností, které nejsou uvedeny v jeho osobním spisu – Rozhodující vliv – Zrušení – Podmínky
(Služební řád Europolu, článek 23)
1. Dodržení práva na obhajobu představuje podstatnou procesní náležitost, jejíž porušení lze přezkoumat i bez návrhu. V jakémkoli řízení zahájeném proti jednotlivci, v jehož rámci může být vydán akt zasahující do jeho právního postavení, rovněž představuje základní zásadu práva Unie, která musí být zaručena i při neexistenci jakékoli právní úpravy týkající se daného řízení. Podle této zásady musí být každý, v jehož neprospěch může být vydáno rozhodnutí zasahující do právního postavení, s to účelně vyjádřit své stanovisko k okolnostem, které by mohly být v aktu, který má být vydán, použity v jeho neprospěch. Právo přístupu ke spisu, které vyplývá ze zásady dodržení práva na obhajobu, vyžaduje, aby správa dotyčnému zaměstnanci sdělila veškeré dokumenty, na nichž může založit své rozhodnutí.
(viz body 57 a 58)
Odkazy:
Soudní dvůr: 7. května 1991, Interhotel v. Komise, C‑291/89, Recueil, s. I‑2257, bod 14; 7. ledna 2004, Aalborg Portland a další v. Komise, C‑204/00 P, C‑205/00 P, C‑211/00 P, C‑213/00 P, C‑217/00 P a C‑219/00 P, Recueil, s. I‑123, body 68 a 71; 9. listopadu 2006, Komise v. De Bry, C‑344/05 P, Sb. rozh. s. I‑10915, body 37 a 38; 6. prosince 2007, Marcuccio v. Komise, C‑59/06 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 46
Tribunál: 15. března 2000, Cimenteries CBR a další v. Komise, T‑25/95, T‑26/95, T‑30/95 až T‑32/95, T‑34/95 až T‑39/95, T‑42/95 až T‑46/95, T‑48/95, T‑50/95 až T‑65/95, T‑68/95 až T‑71/95, T‑87/95, T‑88/95, T‑103/95 a T‑104/95, Recueil, s. II‑491, bod 487
Soud pro veřejnou službu: 11. září 2008, Bui Van v. Komise, F‑51/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑289 a II‑A‑1‑1533, bod 77, proti rozsudku byl podán kasační opravný prostředek projednávaný před Tribunálem Evropské unie, věc T‑491/08 P
2. Cílem článku 23 Služebního řádu Europolu je zaručit zaměstnancům Europolu právo na obhajobu tím, že brání tomu, aby se rozhodnutí přijatá správou, která se dotýkají postavení zaměstnance v rámci správy a jeho služebního postupu, nezakládala na skutečnostech souvisejících s jeho způsobilostí, výkonností nebo jeho chováním, které nejsou uvedeny v jeho osobním spisu. Z toho vyplývá, že rozhodnutí zakládající se na takových skutkových okolnostech je v rozporu se zárukami uvedeného Služebního řádu a musí být zrušeno z důvodu, že bylo vydáno na základě řízení, které je stiženo vadou protiprávnosti.
Rozhodnutí vydané na základě zvláštního řízení o poskytování smluv na dobu neurčitou, které je upraveno ustanoveními článku 6 téhož Služebního řádu a článku 7 rozhodnutí ze dne 8. prosince 2006 o provádění článku 6 Služebního řádu Europolu, se může dotýkat postavení zaměstnance Europolu v rámci správy, a tudíž představuje rozhodnutí zasahující do právního postavení. Z toho vyplývá, že takové rozhodnutí může být přijato jen v souladu se zásadou dodržení práva na obhajobu.
(viz body 59 a 61)
Odkazy:
Soudní dvůr: 28. června 1972, Brasseur v. Parlament, 88/71, Recueil, s. 499, bod 11; 12. února 1987, Bonino v. Komise, 233/85, Recueil, s. 739, bod 11
Tribunál: 6. února 2003, Pyres v. Komise, T‑7/01, Recueil FP, s. I‑A‑37 a II‑239, body 70 a 72; 13. prosince 2005, Cwik v. Komise, T‑155/03, T‑157/03 a T‑331/03, Sb. VS s. I‑A‑411 a II‑1865, bod 50
Soud pro veřejnou službu: 28. června 2007, Bianchi v. ETF, F‑38/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑183 a II‑A‑1‑1009, bod 48
3. Porušení článku 23 Služebního řádu Europolu a zásady dodržení práva na obhajobu má za následek zrušení aktu jen v případě, že je prokázáno, že podklady, které nebyly zaměstnanci sděleny, mohly mít rozhodující vliv na rozhodnutí správy, které se jej dotýká.
V tomto ohledu může mít hodnotící formulář, který nepřebírá jen informace obsažené v posudku o vývoji služebního postupu dotyčného, ale zahrnuje rubriky týkající se jeho způsobilosti, výkonnosti a jeho chování, jakož i hodnocení dopadu neprodloužení jeho smlouvy na řádné fungování Europolu, na uvedené rozhodnutí rozhodující vliv.
(viz body 65 až 69)
Odkazy:
Soudní dvůr: 12. listopadu 1996, Ojha v. Komise, C‑294/95 P, Recueil, s. I‑5863, bod 67
Tribunál: 6. února 2007, Wunenburger v. Komise, T‑246/04 a T‑71/05, Sb. VS s. I‑A‑2‑21 a II‑A‑2‑131, bod 149