Kasační opravný prostředek podaný dne 19. dubna 2018 Slovenskou republikou proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 5. února 2018 ve věci T-216/15, Dôvera zdravotná poisťovňa v. Komise
(Věc C-271/18 P)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Slovenská republika (zástupkyně: B. Ricziová)
Další účastnice řízení: Dôvera zdravotná poisťovňa, a.s., Union zdravotná poisťovňa, a.s., Evropská komise
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 5. února 2018 ve věci T-216/15, Dôvera zdravotná poisťovňa, a. s. v. Evropská komise, kterým Tribunál vyhověl žalobě pojišťovny Dôvera
žalobu pojišťovny Dôvera zamítl jako neopodstatněnou; a
uložil pojišťovnám Dôvera a Union náhradu nákladů řízení.
Pro případ, že by Soudní dvůr dospěl k závěru, že nemá dostatek informací potřebných ke konečnému rozhodnutí ve věci, Slovenská republika podpůrně navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 5. února 2018 ve věci T-216/15, Dôvera zdravotná poisťovňa, a. s. v. Evropská komise, kterým Tribunál vyhověl žalobě pojišťovny Dôvera;
vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí, a
rozhodl, že o nákladech řízení se rozhodne později.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádí Slovenská republika čtyři důvody kasačního opravného prostředku, ospravedlňující zrušení napadeného rozsudku Tribunálu:
V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku Slovenská republika namítá, že Tribunál v napadeném rozsudku překročil svou posuzovací pravomoc, kterou disponuje ohledně rozhodnutí Evropské komise v oblasti státních podpor. Související ustálená judikatura Soudního dvora EU je jednoznačná a v tomto případě nebyla podle Slovenské republiky respektována. Slovenská republika tvrdí, že Tribunál v napadeném rozsudku nerespektoval širokou míru volného uvážení Evropské komise při komplexních ekonomických posouzeních a neprokázal existenci zjevně nesprávného posouzení Evropské komise, ale pouze nahradil posouzení Evropské komise vlastním, přesně opačným posouzením, čímž překročil svou posuzovací pravomoc.
V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku Slovenská republika namítá, že Tribunál v napadeném rozsudku zkreslil ve dvou ohledech důkazy, jež mu byly předloženy, když dospěl k věcně nesprávným skutkovým zjištěním, přičemž tato nesprávnost zjevně nevyplývá z dokumentů v soudním spise. Namítané zkreslení důkazů se týká faktoru zisku a kromě toho i faktoru soutěže ve slovenském systému povinného zdravotního pojištění.
V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku Slovenská republika namítá, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení při právní kvalifikaci slovenského systému povinného zdravotního pojištění, čímž porušil čl. 107 odst. 1 ZFEÚ a kromě toho i zásadu právní jistoty. Napadený rozsudek je neslučitelný s dřívější judikaturou Soudního dvora týkající se systémů sociálního zabezpečení. Konkrétně Tribunál (i) vydal opačné rozhodnutí než Soudní dvůr ve starších rozsudcích v podobných případech, (ii) rozhodl stejně jako Soudní dvůr ve starších rozsudcích v odlišných případech a (iii) nerespektoval základní východisko dřívější judikatury Soudního dvora, že kvalifikace konkrétního systému sociálního zabezpečení se odvíjí od jeho dominantních znaků.
Konečně Slovenská republika v rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku tvrdí, že odůvodnění napadeného rozsudku vykazuje několik nedostatků, které ospravedlňují zrušení napadeného rozsudku Soudním dvorem. Konkrétně platí, že (i) Tribunál vůbec nevysvětlil některé své závěry a přístupy (zejména klíčové), že (ii) odůvodnění napadeného rozsudku je v několika ohledech rozporuplné a Tribunál si v něm protiřečí a že (iii) Tribunál v odůvodnění napadeného rozsudku nezohlednil relevantní tvrzení Komise a Slovenské republiky. Tím Tribunál porušil povinnost uvést odůvodnění vyplývající z čl. 36 v spojení s čl. 53 odst. 1 statutu Soudního dvora EU.
____________