USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(třetí senát)
28. září 2011
Věc F‑12/11
André Hecq
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Nemoc z povolání – Invalidita – Žádost o opětovný nástup do práce – Návrh na náhradu škody“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, použitelného na Smlouvu o ESAE podle jejího článku 106a, kterou se A. Hecq domáhá zrušení implicitního zamítavého rozhodnutí Komise ze dne 15. dubna 2010, kterým byla zamítnuta jeho žádost ze dne 15. prosince 2009 o opětovný nástup do práce, dále o vyplacení částky rovnající se rozdílu mezi odměnou, kterou by pobíral, kdyby od 1. srpna 2003 zůstal činný, a invalidním důchodem, který pobíral od uvedeného data, navýšené o úrok z prodlení, a konečně o vyplacení náhrady ve výši 50 000 eur.
Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná. Žalobce ponese veškeré náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Žaloba – Lhůty – Prekluze – Nový běh lhůty – Podmínka – Nová a podstatná skutečnost
(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 1)
2. Úředníci – Sociální zabezpečení – Pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání – Invalidita – Odlišné režimy
(Služební řád úředníků, články 73 a 78; právní pravidla o pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání, článek 25)
3. Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody – Žalobní důvody – Protiprávnost rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, jež nebylo napadeno ve stanovených lhůtách – Nepřípustnost
(Služební řád úředníků, články 90 a 91)
1. Podáním žádosti ve smyslu čl. 90 odst. 1 služebního řádu k orgánu oprávněnému ke jmenování nemůže úředník obnovit ve svůj prospěch právo na podání žaloby proti rozhodnutí, které se uplynutím lhůty pro podání žaloby stalo konečným.
Je pravda, že existence nové podstatné skutečnosti může odůvodnit předložení návrhu směřujícího k novému přezkumu takového rozhodnutí.
Rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, kterým nebyl dotyčnému uznán určitý stupeň invalidity podle článku 73 služebního řádu, je sice nesporně novou skutečností, nelze je ale označit za podstatnou skutečnost v rámci řízení, jež bylo vedeno na základě článku 78 služebního řádu.
(viz body 41 až 43)
Odkazy:
Soudní dvůr: 26. září 1985, Valentini v. Komise, 231/84, bod 14
Soud prvního stupně: 22. září 1994, Carrer a další v. Soudní dvůr, T‑495/93, bod 20; 14. července 1998, Lebedef v. Komise, T‑42/97, bod 25
2. V článku 25 právních pravidel o pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání úředníků se upřesňuje, že uznáním celkové nebo částečné trvalé invalidity podle článku 73 služebního řádu a podle právních pravidel o pojištění není nikterak dotčeno uplatnění článku 78 služebního řádu a opačně. Článek 73 a článek 78 služebního řádu sledují každý jiné cíle a spočívají na odlišných konceptech.
(viz body 44 a 54)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 14. září 2011, A v. Komise, F‑12/09, body 146 až 150 a citovaná judikatura
3. Úředník, který nenapadl akt nepříznivě zasahující do jeho právního postavení včas podanou žalobou na neplatnost, nemůže toto opomenutí zhojit, a v jistém smyslu si tak zajistit nové lhůty pro podání žaloby prostřednictvím návrhu na náhradu škody.
Stejně tak se úředník, který včas nenapadl rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování nepříznivě zasahující do jeho právního postavení, nemůže dovolávat údajné protiprávnosti tohoto rozhodnutí v rámci žaloby na náhradu škody. Úředník, který zamýšlí podat žalobu na náhradu škody z důvodu údajné protiprávnosti aktu nepříznivě zasahujícího do jeho právního postavení, musí iniciovat postup před zahájením soudního řízení upravený ve služebním řádu ve lhůtě tří měsíců od oznámení tohoto aktu, pokud jde nejen o majetkovou, nýbrž i o nemajetkovou újmu.
(viz body 50 a 51)
Odkazy:
Soudní dvůr: 7. října 1987, Schina v. Komise, 401/85, bod 9
Soud prvního stupně: 24. ledna 1991, Latham v. Komise, T‑27/90, bod 38; 27. června 1991, Valverde Mordt v. Soudní dvůr, T‑156/89, bod 144; 13. července 1993, Moat v. Komise, T‑20/92, bod 46; 28. června 2005, Ross v. Komise, T‑147/04, bod 48
Soud pro veřejnou službu: 21. února 2008, Skoulidi v. Komise, F‑4/07, bod 70