Language of document : ECLI:EU:F:2008:136

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (třetího senátu)

4. listopadu 2008

Věc F-126/07

Isabelle Van Beers

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Osvědčovací postup – Období 2006 – Nezapsání na seznam předběžně vybraných úředníků – Článek 45a služebního řádu“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se I. Van Beers v zásadě domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 29. března 2007, kterým byla odmítnuta její kandidatura v rámci osvědčovacího postupu pro období 2006.

Rozhodnutí:         Žaloba se zamítá. Každá účastnice řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Osvědčovací postup – Předběžný výběr kandidátů – Kritéria – Posuzovací pravomoc orgánů

(Služební řád úředníků, článek 45a)

2.      Úředníci – Osvědčovaní postup – Předběžný výběr kandidátů – Kritéria – Obecná prováděcí ustanovení vyžadující určité roky služby v minimální platové třídě funkční skupiny asistentů

[Služební řád úředníků, článek 45a; příloha XIII, článek 1, čl. 4, písm. h) a čl. 8 odst. 1]

1.      Ze znění a struktury článku 45a služebního řádu jasně vyplývá, že předběžný výběr kandidátů závisí na osvědčení dvou kategorií kritérií, která se jednak vztahují k samotnému žadateli o pracovní místo, a sice jeho roční posudky o vývoji služebního postupu a úroveň jeho vzdělání a přípravy a jednak k potřebám služby. Každému orgánu přísluší, aby nejprve vyložil tato kritéria tím, že stanoví obecná prováděcí ustanovení. Orgán má tedy právo nejprve vyložit, případně podrobněji, kritéria, která se vztahují k samotným žadatelům o pracovní místo a dále upřesnit dosah, který zamýšlí přiznat „potřebám služby“ tím, že případně zavede kritéria týkající se zvláště uspokojení těchto potřeb s možností je při výkonu své posuzovací pravomoci spojit s kritérii, která se vztahují k samotným žadatelům.

Orgán, který přijme obecná prováděcí ustanovení, která jednak stanoví podmínku minimálních roků služby v určité minimální platové třídě funkční skupiny asistentů přizpůsobenou na základě úrovně vzdělání a přípravy tohoto úředníka a jednak požadují, aby poslední tři hodnotící posudky potvrzovaly, že úředník má požadovaný potenciál pro výkon funkcí administrátora, tak neporušuje článek 45a služebního řádu, protože tyto dvě podmínky pouze objasňují obsah článku 45a služebního řádu, zejména co se týče „potřeb služby“ tím, že využívají rozhodovací prostor ponechaný zákonodárcem s ohledem na posledně uvedený výraz.

(viz body 35 až 38, 41 a 43)

2.      V rámci osvědčovacího postupu skutečnost, že orgán odmítne přistoupit ke konkrétnímu posouzení profesní zkušenosti úředníka bývalé kategorie C, který ve skutečnosti vykonával úkoly odpovídající bývalým kategoriím A nebo B, neporušuje zásadu rovného zacházení, řádné správy a práva na služební postup. Co se týče zásady rovného zacházení, nezohlednění této zkušenosti se totiž zakládá na objektivním kritérium nenáležení k bývalé kategorii B a taková kategorizace, která svojí podstatou není diskriminační z hlediska cíle, který sleduje, nemůže být orgánu vytýkána a to i kdyby z ní pro úředníka vyplývaly určité vedlejší nevýhody. Pokud jde o zásadu řádné správy, je dodržena, pokud jednak dotyčný orgán předem stanoví podmínky, na kterých spočívá předběžný výběr kandidátů a jednak přesně použije tyto podmínky, takže od okamžiku, kdy žadatel o pracovní místo uvedenou podmínku služebních let v určité kategorii nesplňuje, nemůže být orgánu vytýkáno, že nezohlednil zkušenost, kterou žadatel nabyl v bývalé kategorii C. Ze stejných důvodů musí být rovněž zamítnuto porušení zásady práva na služební postup.

Konečně úředník, jehož zkušenost nabytá v kategorii C není zohledněna pro účely přístupu k osvědčovacímu postupu, nemůže uplatnit porušení zásady legitimního očekávání, a to ani z důvodu neexistence kritéria týkajícího se formálních roků služby v určité kategorii nebo minimální platové třídě funkční skupiny mezi kritérii uvedenými v článku 45a služebního řádu, protože orgán má právo, jelikož disponuje dostatečnou posuzovací pravomocí s ohledem na potřeby služby, stanovit podmínku spojenou s minimálními roky služby v určité platové třídě funkční skupiny asistentů, ani tím, že se opře o skutečnost, že jeho nadřízený uvedl v hodnotících zprávách, že s ohledem na jeho zásluhy by měl mít rychlý přístup k funkcím administrátora, jelikož tyto údaje nemohou představovat přesná a nepodmíněná ujištění ze strany orgánu, neboť takový nadřízený není službou odpovědnou za provádění osvědčovacího postupu.

(viz body 63, 68, 69, 71, 72 a 76 až 79)

Odkazy:

Soud: 16. října 1980, Hochstrass v. Soudní dvůr, 147/79, Recueil, s. 3005, bod 14