Language of document : ECLI:EU:F:2011:154

USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(první senát)


27. září 2011


Věc F‑82/07


Daniel Dittert

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Povyšovací řízení za rok 2006 – Nová struktura služebních postupů – Prodloužení služebního postupu zavedením nových platových tříd, které neodpovídají platovým třídám v dřívějším služebním řádu – Použití článku 45 služebního řádu, přílohy XIII služebního řádu, jakož i obecných prováděcích ustanovení platných od roku 2005 – Zásada rovného zacházení – Retroaktivní účinek rozhodnutí o povýšení vztahující se k datu předcházejícímu 1. květnu 2004 – Přechodná opatření – Žaloba, u níž existují zjevné důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se D. Dittert domáhá zrušení rozhodnutí, jímž byl v rámci povyšovacího řízení 2006 povýšen do platové třídy A*9, a nikoliv do platové třídy A*10.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. Daniel Dittert a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení. Rada Evropské unie, která je vedlejší účastnicí řízení, ponese vlastní nálady řízení.


Shrnutí


1.      Řízení – Rozhodnutí přijaté usnesením obsahujícím odůvodnění – Podmínky – Žaloba zjevně nepřípustná nebo zjevně postrádající jakýkoliv právní základ – Působnost

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 76)

2.      Úředníci – Povýšení – Použitelná pravidla – Povyšovací řízení 2004

(Služební řád, článek 45; příloha XIII, čl. 6 druhý pododstavec; nařízení Rady č. 723/2004, bod 37 odůvodnění)

3.      Úředníci – Povýšení – Přijetí nového systému povyšování – Přechod mezi starým a novým systémem

(Služební řád, článek 45)

4.      Úředníci – Povýšení – Použitelná pravidla – Zásada jednotného služebního postupu – Zásada, která není zakotvena v unijním právu

1.      Článek 76 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu stanoví, že je-li určitý návrh zcela nebo zčásti zjevně nepřípustný nebo zjevně postrádá jakýkoli právní základ, může uvedený Soud, aniž by pokračoval v řízení, rozhodnout usnesením obsahujícím odůvodnění. Toto ustanovení se vztahuje na jakýkoliv návrh, u něhož existují zjevné meritorní důvody pro zamítnutí.

(viz body 38 a 39)

2.      Pokud je provedena legislativní změna v oblasti služebního řádu, může být nezbytné, aby zákonodárce přijal přechodná ustanovení, vzhledem k tomu, že se úředníci, kteří jsou již ve služebním poměru, mohou dovolávat legitimního očekávání a práv nabytých na základě pravidel služebního řádu platných před jejich změnou.

Pokud jde o určení struktury služebních postupů, v rámci níž se mají projevit účinky rozhodnutí o povýšení úředníka v rámci povyšovacího řízení probíhajícího poté, co nový služební řád vstoupil v platnost, dne 1. května 2004, čl. 6 druhý pododstavec přílohy XIII služebního řádu rozlišuje mezi dnem, kdy toto rozhodnutí nabylo platnosti a dnem, kdy nabylo účinnosti, přičemž zohledňuje den nabytí účinnosti. Podle tohoto ustanovení platí, že u povýšení, které nabyly účinnosti před 1. květnem 2004 je vyšší platová třída stanovená v článku 45 nového služebního řádu určena nikoliv na základě struktury služebních postupů vyplývající z nového služebního řádu, nýbrž na základě této struktury stanovené dřívějším služebním řádem. Toto ustanovení je tedy přechodným ustanovením, které umožňuje zajistit dotčeným úředníkům, že u povýšení, která nabyla účinnosti před 1. květnem 2004, se použije dřívější struktura služebních postupů.

Pokud jde o působnost čl. 6 druhého pododstavce přílohy XIII služebního řádu, toto ustanovení může být použito jen na rozhodnutí o povýšení přijatá v rámci povyšovacího řízení 2004, která nabyla účinnosti před 1. květnem 2004, a není tedy použitelný na úředníky, kteří ke dni 30. dubna 2004 nebyli povýšeni v rámci povyšovacího řízení 2004 nebo jejich povýšení každopádně nenabylo účinnosti před 1. květnem 2004.

V tomto ohledu je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že povyšovací řízení je prováděno každý rok a že má vždy omezené zpětné účinky vztahující se k dotčenému období, platí, že pokud se orgán rozhodl přiznat některým rozhodnutím o povýšení zpětný účinek, aby nabyly účinnosti k datu předcházejícímu 1. květnu 2004, není tato volba protiprávní, neboť má svůj právní základ v čl. 6 druhém pododstavci přílohy XIII služebního řádu.

(viz body 56, 60, 61 a 104)

3.      Úředníci připadající v úvahu pro povýšení do vyšší platové třídy ke dni 30. dubna 2004, tedy před vstupem nového služebního řádu v platnost, kteří však byli skutečně povýšeni v rámci povyšovacího řízení 2006, se nenacházejí ve stejné právní a skutkové situaci, jako úředníci zařazení do téže platové třídy, kteří připadali v úvahu pro povýšení do vyšší platové třídy ke dni 30. dubna 2004, jež však byli skutečně povýšeni v rámci povyšovacího řízení 2004.

Podle právních pravidel upravujících postup úředníků, z posouzení zásluh, které je povinen provést orgán oprávněný ke jmenování v rámci každého povyšovacího řízení totiž vyplývá, že po provedení tohoto posouzení jsou povýšeni jen ti úředníci připadající v úvahu pro povýšení, kteří mají dlouhodobě největší zásluhy. V tomto ohledu je tedy třeba uvést, že skutková a právní situace úředníků, o nichž má uvedený orgán za to, že jejich zásluhy jsou dlouhodobě menší, a situace jejich kolegů, kteří byli skutečně povýšeni, je značně odlišná. Prvně uvedení nespadají tedy do téže skupiny osob, jako jejich povýšení kolegové a nemohou se dovolávat rovného zacházení.

Kromě toho je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že služební řád nezmocňuje orgány k tomu, aby přijaly přechodná opatření, která by pro povyšovací řízení 2006 stanovila výjimku z okamžitého použití nové struktury služebních postupů, nepřijetí takových opatření orgánem, neporušuje zásady rovného zacházení a práva na služební postup ani ochrany legitimního očekávání.

(viz body 76 až 78, 95 a 96)

Odkazy:

Soudní dvůr: 22. prosince 2008, Centeno Mediavilla a další v. Komise, C‑443/07 P, bod 99

Tribunál: 11. července 2007, Centeno Mediavilla a další v. Komise, T‑58/05, body 86 a 113

4.      Unijní právo výslovně nezakotvuje zásadu jednotného služebního postupu ani zásadu služebního postupu. Judikatura naopak uvedla zásadu práva na služební postup jako zvláštní formu zásady rovného zacházení uplatnitelnou na úředníky.

(viz body 79, 80 a 108)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 5. března 2008, Toronjo Benitez v. Komise, F‑33/07, bod 87