Language of document : ECLI:EU:F:2016:95

Prozatímní vydání

USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(prvního senátu)

3. května 2016

Věc F‑136/11

Zsuzsanna Kovács

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Důchody – Článek 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu – Nárok na důchod nabytý z titulu vnitrostátního důchodového systému před nástupem do unijního služebního poměru – Převod do unijního důchodového systému – Původní návrh na započtení příspěvkových let učiněný orgánem oprávněným ke jmenování a odsouhlasený dotyčnou osobou – Stažení původního návrhu orgánem oprávněným ke jmenování – Nový návrh na započtení příspěvkových let založený na nových obecných prováděcích ustanoveních – Námitka nepřípustnosti – Pojem ‚akt nepříznivě zasahující do právního postavení‘ – Článek 83 jednacího řádu“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, použitelného na Smlouvu o ESAE podle jejího článku 106a, kterou se Z. Kovács domáhá zejména zrušení rozhodnutí orgánu Evropské komise oprávněného ke jmenování (dále jen „OOJ“) ze dne 24. května 2011, jímž tento orgán definitivně stanovil v rámci důchodového systému Evropské unie nárok na důchod nabytý žalobkyní před jejím nástupem do unijního služebního poměru.

Rozhodnutí:      Žaloba se odmítá jako nepřípustná. Z. Kovács ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

Shrnutí

1.      Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Návrh na započtení příspěvkových let pro účely převodu nároku na důchod nabytého před nástupem do unijního služebního poměru do unijního systému – Vyloučení – Rozhodnutí o uznání příspěvkových let přijaté po převodu kapitálové hodnoty nabytého nároku na důchod – Zahrnutí

(Článek 270 SFEU; služební řád, čl. 91 odst. 1, a příloha VIII, čl. 11 odst. 2)

2.      Žaloby úředníků – Žaloba směřující proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti – Přípustnost – Povinnost rozhodnout o návrhových žádáních namířených proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti – Návrhová žádání bez samostatného obsahu nebo čistě potvrzující rozhodnutí – Neexistence

(Služební řád, články 90 a 91)

1.      V řízení o převodu nároku na důchod podle čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu je aktem nepříznivě zasahujícím do právního postavení, který smí být předmětem žaloby podle článku 270 SFEU a čl. 91 odst. 1 služebního řádu, rozhodnutí přijaté orgánem oprávněným ke jmenování poté, co skutečně došlo k převodu kapitálové hodnoty nároku na důchod nabytého dotyčnou osobou před jejím nástupem do unijního služebního poměru. Naproti tomu návrh na započtení příspěvkových let, byť odsouhlasený dotyčnou osobou, není aktem nepříznivě zasahujícím do jejího právního postavení, který by mohl být předmětem žaloby podle článku 270 SFEU a čl. 91 odst. 1 služebního řádu.

Započtení příspěvkových let totiž může být uznáno pouze tehdy, pokud úředník svolí k pokračování v řízení o převodu kapitálové hodnoty nároku na důchod dříve nabytého v rámci příslušného externího důchodového systému do unijního důchodového systému, přičemž tento souhlas učinil se znalostí návrhu na započtení příspěvkových let učiněného orgánem oprávněným ke jmenování a založeného na předběžné hodnotě kapitálu ohlášené příslušným subjektem důchodového pojištění.

Ve fázi návrhu na započtení nároku na důchod se dotyčný unijní orgán v tomto ohledu pouze zavazuje ke správnému použití čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu a obecných prováděcích ustanovení na situaci dotyčné osoby. Tato povinnost unijního orgánu vyplývá přímo z předmětných ustanovení služebního řádu, a to i přes neexistenci výslovného závazku orgánu.

Z takového závazku vyjádřeného v návrhu na započtení příspěvkových let tedy nevyplývá nová povinnost daného unijního orgánu, a v důsledku toho ani změna právního postavení dotyčné osoby, a to zejména proto, že i když dotyčná osoba svolí k tomu, aby byl do unijního systému převeden nárok na důchod nabytý v jiném systému, nemá orgán, který návrh učinil, odpovídající povinnost automaticky uznat dotyčné osobě – po uskutečnění převodu kapitálové hodnoty ohlášené vnitrostátním subjektem důchodového pojištění – počet příspěvkových let uvedených v původním návrhu, na jehož základě úředník potvrdil svou vůli převést tuto kapitálovou hodnotu do unijního důchodového systému.

(viz body 28 až 32)

Odkazy:

Tribunál Evropské unie: rozsudky ze dne 13. října 2015, Komise v. Verile a Gjergji, T‑104/14 P, EU:T:2015:776, body 50, 52, 53 a 74; Komise v. Cocchi a Falcione, T‑103/13 P, EU:T:2015:777, bod 66, a Teughels v. Komise, T‑131/14 P, EU:T:2015:778, body 37, 46, 48, 49, 58 a 70

2.      V souladu se zásadou hospodárnosti řízení může unijní soud rozhodnout, že není třeba rozhodovat zvlášť o návrhových žádáních směřujících proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, pokud shledá, že tato návrhová žádání nemají samostatný obsah a ve skutečnosti splývají s návrhovými žádáními směřujícími proti aktu napadenému stížností. Tak tomu může být mimo jiné v případě, kdy shledá, že rozhodnutí o zamítnutí stížnosti pouze potvrzuje akt, který je předmětem této stížnosti, a že tento akt navíc není aktem nepříznivě zasahujícím do právního postavení ve smyslu článku 90 služebního řádu.

(viz bod 35)

Odkazy:

Tribunál Evropské unie: rozsudek ze dne 21. září 2011, Adjemian a další v. Komise, T‑325/09 P, EU:T:2011:506, bod 33

Soud pro veřejnou službu: rozsudek ze dne 19. listopadu 2014, EH v. Komise, F‑42/14, EU:F:2014:250, bod 85