Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 16. září 2019 – Viesgo Infraestructuras Energéticas, S.L. v. Administración del Estado a další
(Věc C-683/19)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Tribunal Supremo
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: Viesgo Infraestructuras Energéticas, S.L.
Odpůrci: Administración del Estado, Iberdrola, S.A., Gas Natural SDG, S.A., EDP España, S.A., CIDE, Asociación de Distribuidores de Energía Eléctrica, Endesa, S.A., Agri-Energía, S.A., Navarro Generación, S.A., Electra del Cardener, Serviliano García, S.A., Energías de Benasque, S.L., Candín Energía, S.L., Cooperativa Eléctrica Benéfica Catralense, Cooperativa Valenciana, Eléctrica Vaquer, S.A., Hijos de José Bassols, S.A., Electra Aduriz, S.A., El Gas, S.A., Estabanell y Pahisa, S.A., Electra Caldense, S.A., Cooperativa Popular de Fluid Electric Camprodon, S.C.C.L., Fuciños Rivas, S.L., Electra del Maestrazgo, S.A.
Předběžné otázky
Je podle doktríny stanovené Soudním dvorem ― mimo jiné v rozsudcích ze dne 20. dubna 2010 (věc C-265/08, Federutility1 ) a ze dne 7. září 2016 (věc C-121/15, ANODE)2 ― slučitelná s požadavky čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/72/ES3 vnitrostátní právní úprava, jako je čl. 45 odst. 4 zákona č. 24/2013 ze dne 26. prosince, dále rozvíjená v článcích 2 a 3 královské vyhlášky č. 968/2014 ze dne 21. listopadu, která financování sociálních bonusů rozděluje mezi určité subjekty v elektrizační soustavě ― mateřské společnosti skupin společností, nebo případně společnosti, které vyvíjejí souběžně činnosti výroby, distribuce a prodeje elektrické energie, přičemž některé z těchto povinných subjektů mají minimální specifickou váhu v odvětví jako celku, zatímco jiné subjekty nebo skupiny podniků jsou od této zátěže naopak osvobozeny, ačkoli mohou mít lepší podmínky k převzetí těchto nákladů, ať už z důvodu objem obchodů, z důvodu relativní důležitosti v některém z odvětví činnosti, nebo proto, že vykonávají souběžně a uceleně dvě z těchto činností?
Je či není slučitelná s požadavkem přiměřenosti stanoveným v citovaném čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/72/ES vnitrostátní právní úprava, z níž vyplývá, že povinnost financování sociálních bonusů není stanovena formou výjimky, ani v omezeném časovém rozsahu, nýbrž na neurčito a bez možnosti zrušení, či jakékoli kompenzace?
____________
1 EU:C:2010:205
2 EU:C:2016:637
3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).