Language of document : ECLI:EU:F:2012:9

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE (prvního senátu)

8. února 2012

Věc F‑23/11

AY

v.

Rada Evropské unie

„Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Povyšovací řízení za rok 2010 – Zvážení srovnatelných zásluh – Nezohlednění dalšího odborného vzdělávání a certifikace – Nesprávné právní posouzení“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se AY domáhá, zejména zrušení rozhodnutí Rady, kterým nebyl zařazen na seznam úředníků povýšených do platové třídy AST 9 v rámci povyšovacího řízení za rok 2010, jakož i náhrady škody, kterou údajně utrpěl.

Rozhodnutí:      Rozhodnutí, kterým Rada odmítla povýšit žalobce do platové třídy AST 9 v rámci povyšovacího řízení za rok 2010, se zrušuje. O návrhových žádáních, která žalobce uplatnil podpůrně, není důvodné rozhodnout. Ve zbývající části se návrhová žádání uplatněná v žalobcově žalobě zamítají. Radě se ukládá náhrada veškerých nákladů řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Povýšení – Zvážení srovnatelných zásluh – Povinnost orgánu oprávněného ke jmenování – Důkazní břemeno

(Služební řád úředníků, článek 45)

2.      Úředníci – Povýšení – Kandidáti připadající v úvahu pro povýšení – Úředníci, kteří složili certifikační zkoušky – Nárok na povýšení – Neexistence

(Služební řád úředníků, články 45 a 45a)

3.      Úředníci – Povýšení – Zvážení srovnatelných zásluh – Posuzovací pravomoc administrativy – Prvky, které mohou být brány v úvahu – Úspěšné složení certifikačních zkoušek

(Služební řád úředníků, články 24a a 43, čl. 45 odst. 1 a článek 45a)

4.      Úředníci – Žaloba – Žaloba na náhradu škody – Zrušení napadeného protiprávního aktu – Odpovídající náhrada nemajetkové újmy – Omezení

(Služební řád úředníků, článek 91)

1.      Existuje-li soubor dostatečně se shodujících nepřímých důkazů prokazujících argumentaci nepovýšeného úředníka ohledně neprovedení skutečného zvážení srovnatelných žádostí o pracovní místo, je na orgánu, aby prokázal na základě objektivních skutečností, které mohou být předmětem soudního přezkumu, že dodržel záruky poskytnuté článkem 45 služebního řádu, které se týkají povyšování, a že takové zvážení provedl.

(viz bod 25)

Odkazy:

Tribunál: 30. ledna 1992, Schönherr v. HSV, T‑25/90, bod 25

2.      Pouhá skutečnost, že byl úředník z funkční skupiny AST vybrán pro účast na vzdělávacím programu a že složil certifikační zkoušky, stanovené v článku 45a služebního řádu, pro přístup do funkční skupiny AD, mu sama o sobě neposkytuje nárok na povýšení do vyššího stupně ve funkční skupině AST, ani žádnou automatickou prioritu.

(viz bod 26)

3.      Orgán oprávněný ke jmenování nemůže, aniž poruší čl. 45 odst. 1 služebního řádu, nevzít v úvahu certifikaci úředníků při zvážení srovnatelných zásluh prováděném v rámci povyšovacího řízení.

Zaprvé je totiž certifikace úředníků funkční skupiny AST ze své podstaty součástí dalšího odborného vzdělávání dotyčných úředníků ve smyslu článku 24a služebního řádu. Zadruhé musí uvedený orgán podle článku 24a služebního řádu zohlednit další odborné vzdělávání ukončené úředníkem pro jeho služební postup. Tato povinnost se projevuje zejména v obsahu pravidelných posudků o způsobilosti, výkonnosti a chování ve službě, které jsou vypracovávány na základě článku 43 služebního řádu. Zatřetí je povýšení jedním z prvků vývoje služebního postupu úředníka. V rámci povyšovacího řízení je orgán oprávněný ke jmenování povinen zohlednit další odborné vzdělávání ukončené úředníky způsobilými k povýšení jako jednu ze složek zásluh úředníků. Tyto zásluhy se odrazí zejména v hodnotící zprávě, která je jedním ze tří prvků, které jsou výslovně uvedeny v čl. 45 odst. 1 služebního řádu, které je nutno zohlednit pro zvážení srovnatelných zásluh za účelem povýšení.

Z toho vyplývá, že orgán oprávněný pro jmenování nemůže v rámci zvážení srovnatelných zásluh úředníků způsobilých k povýšení nevzít v úvahu skutečnost, že byl úředník vybrán k účasti na vzdělávacím programu za účelem certifikace a že složil zkoušky prokazující, že tento program úspěšně dokončil. Tato povinnost je tím významnější, že v případě vzdělávacího programu pro úředníky funkční skupiny AST, který otevírá možnost ke jmenování do funkční skupiny AD, je účast na tomto programu vyhrazena v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 45a služebního řádu a zejména v jeho odstavci 2 prvním pododstavci úředníkům funkční skupiny AST „vybraným“ na základě hodnotících posudků, jakož i úrovně jejich vzdělání a vyškolení s ohledem na potřeby služby.

(viz body 27 až 32)

4.      Zrušení protiprávního aktu administrativy může samo o sobě představovat odpovídající a v zásadě dostatečnou náhradu způsobené nemajetkové újmy, kterou úředník mohl utrpět.

Zrušení takového aktu nemůže nicméně představovat plnou náhradu nemajetkové újmy v případě, že tento akt obsahuje hodnocení schopností nebo chování dotčené osoby způsobilé jí ublížit, pokud je takové zrušení zbaveno jakéhokoli užitečného účinku nebo pokud je protiprávní jednání, ke kterému došlo, zvlášť závažné.

(viz body 41 a 42)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 14. července 2011, Petrilli v. Komise, F‑98/07, bod 28 a citovaná judikatura