Language of document : ECLI:EU:F:2010:18

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(první senát)

9. března 2010

Věc F‑33/09

Aglika Cvetanova

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Odměna – Příspěvek za práci v zahraničí – Podmínky stanovené v článku 4 přílohy VII služebního řádu – Obvyklé bydliště před nástupem do služebního poměru – Pobyt jakožto student v místě zaměstnání během referenčního období – Stáže vykonávané mimo místa zaměstnání během referenčního období – Zohlednění skutečného bydliště“

Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se A. Cvetanova, rozená Sabeva, domáhá zrušení rozhodnutí Komise, kterým jí byl odepřen příspěvek za práci v zahraničí stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu úředníků Evropské unie, jak toto rozhodnutí vyplývá z dokumentu, kterým byly stanoveny individuální nároky žalobkyně, vystaveného dne 10. července 2008 Úřadem pro správu a vyplácení individuálních nároků.

Rozhodnutí: Rozhodnutí Komise ze dne 10. července 2008, kterým bylo žalobkyni zamítnuto přiznání příspěvku za práci v zahraničí stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu, se zrušuje. Komise ponese veškeré náklady řízení.

Shrnutí

Úředníci – Odměna – Příspěvek za práci v zahraničí – Podmínky přiznání

[Služební řád, příloha VII, čl. 4 odst. 1 písm. a)]

I když v čl. 4 odst. 1 písm. a) přílohy VII služebního řádu jsou použity výrazy „[mít] bydliště“ nebo „[vykonávat] své hlavní povolání“, musí být toto ustanovení vykládáno jako ustanovení, které používá jako prvořadé kritérium pro poskytnutí příspěvku za práci v zahraničí obvyklé bydliště (a nikoliv přechodné bydliště nebo pouhý pobyt) úředníka před jeho nástupem do služebního poměru. Obvyklé bydliště je místo, kde si dotčená osoba zřídila trvalé nebo obvyklé centrum svých zájmů s úmyslem přiznat tomuto místu stálou povahu.

Zapsání do registru určité oblasti je čistě formální skutečnost, která neumožňuje prokázat, že dotčená osoba má v uvedené oblasti skutečné bydliště. Rovněž nemají průkazní hodnotu písemnosti, které dokládají vztahy dotčené osoby s danou zemí nebo dokonce uvádějí adresu v této zemi, jako jsou například osvědčení o výkonu občanských práv nebo o registraci vozidla a zaplacení s ní souvisejících daní a poplatků, aniž by si orgány nebo fyzické či právnické osoby, které vystavily tyto písemnosti, ověřily skutečné bydliště dotčené osoby.

Přestože pobyt v zemi za účelem zejména doplnění svého vysokoškolského vzdělání a vykonání odborné praktické stáže, přičemž obě tyto skutečnosti jsou již pojmově dočasné a doplňují vzdělání jednotlivce, v zásadě nepředjímá vůli tohoto jednotlivce přemístit centrum svých zájmů do této země, není nicméně vyloučeno, že takový pobyt představuje obvyklé bydliště v této zemi, pokud za současného zohlednění jiných relevantních skutečností dokazuje existenci trvalých sociálních a pracovních vztahů dotčené osoby v dané zemi. I když k těmto jiným „relevantním skutečnostem“ patří okolnost, že student nadále téměř nepřetržitě pobýval v zemi svých studií po jejich ukončení a dokonce i po referenčním období, studium jako takové neumožňuje předpokládat existenci určité vůle přemístit trvalé centrum zájmů do země studií, ale umožňuje spíše předpokládat existenci ještě nejisté možnosti učinit tak v budoucnu.

Úředník ztrácí nárok na příspěvek za práci v zahraničí pouze tehdy, pokud během celého referenčního období měl obvyklé bydliště nebo vykonával své hlavní povolání v zemi, kde je zaměstnán.

(viz body 39, 43, 45, 46, 48 a 57)

Odkazy:

Soudní dvůr: 10. října 1989, Atala-Palmerini v. Komise, 201/88, Recueil, s. 3109, bod 10

Tribunál: 8. dubna 1992, Costacurta Gelabert v. Komise, T‑18/91, Recueil, s. II‑1655, bod 42; 14. prosince 1995, Diamantaras v. Komise, T‑72/94, Recueil FP, s. I‑A‑285 a II‑865, bod 48; 27. září 2000, Lemaître v. Komise, T‑317/99, Recueil FP, s. I‑A‑191 a II‑867, bod 51; 3. května 2001, Liaskou v. Rada, T‑60/00, Recueil FP, s. I‑A‑107 a II‑489, body 52, 55 a 56; 4. června 2003, Del Vaglio v. Komise, T‑124/01 a T‑320/01, Recueil FP, s. I‑A‑157 a II‑767, bod 85; 25. října 2005, Dedeu i Fontcuberta v. Komise, T‑299/02, Sb. VS s. I‑A‑303 a II‑1377, bod 66; 27. září 2006, Kontouli v. Rada, T‑416/04, Sb. VS s. I‑A‑2‑181 a II‑A‑2‑897, body 90, 105 a 106; 19. června 2007, Asturias Cuerno v. Komise, T‑473/04, Sb. VS s. I‑A‑2‑139 a II‑A‑2‑963, body 73 a 74 a citovaná judikatura

Soud pro veřejnou službu: 8. dubna 2008, Bordini v. Komise, F‑134/06, Sb. VS s. I‑A‑1‑87 a II‑A‑1‑435, body 74, 76 a 77