Kasační opravný prostředek podaný dne 20. září 2018 Furukawa Electric Co. Ltd proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 12. července 2018 ve věci T-444/14, Furukawa Electric v. Komise
(Věc C-589/18 P)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Furukawa Electric Co. Ltd (zástupci: C. Pouncey, A. Luke, Solicitors)
Další účastnice řízení: Evropská komise, Viscas Corp.
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozsudek ve věci T-444/14, Furukawa Electric v. Komise v rozsahu, v němž zamítl: (1) první část pátého žalobního důvodu předloženého společností Furukawa; a (2) třetí část jejího třetího žalobního důvodu, pokud jde o výpočet výše pokuty uložené společnosti Furukawa, a uložil této společnosti povinnost uhradit náklady řízení,
zrušil čl. 2 písm. n) rozhodnutí Komise C (2014) 2139 final1 v rozsahu, v němž stanoví výši pokuty, která byla uložena společnosti Furukawa ve výši 8 858 000 eur,
stanovil pokutu, která se ukládá společnosti Furukawa v čl. 2 písm. n) rozhodnutí Komise, ve výši 4 844 000 eur,
v případě, že Soudní dvůr zruší rozsudek ve věci T-422/2014, Viscas v. Komise, a sníží pokutu uloženou společnosti Viscas v čl. 2 písm. p) rozhodnutí Komise C (2014) 2139 final, aby společnosti Furukawa přiznal odpovídající snížení pokuty, jejíž úhrada podléhá společnému a nerozdílnému ručení podle bodu 291 rozsudku Tribunálu ve věci T-444/2014, a
uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení vynaložených společností Furukawa a náhradu nákladů řízení před Tribunálem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka tvrdí, že rozsudek Tribunálu má být zrušen z následujících důvodů:
Zaprvé, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení ve svém výkladu bodu 18 pokynů pro výpočet pokut2 , když měl za to, že Evropská komise byla oprávněna při určování příslušné hodnoty prodejů pro navrhovatelku za období od 18. února 1999 do 30. září 2001 zohlednit prodeje dosažené společností Fujikura Ltd., vzhledem k tomu, že mezi uvedeným subjektem a navrhovatelkou neexistovaly během tohoto období žádné strukturální, organizační nebo právní vazby. Navrhovatelka a společnost Fujikura Ltd. netvořily během tohoto období jeden podnik, a proto nebylo z právního hlediska správné přihlížet k takovým prodejům při výpočtu hodnoty prodejů pro navrhovatelku. Zahrnutím takových prodejů byla porušena zásada osobní odpovědnosti a bylo způsobeno zvýšení částky pokuty uložené navrhovatelce o více než 200 000 eur.
Zadruhé, Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když nesprávně použil pravidla týkající se rovného zacházení, když měl za to, že Komise byla oprávněna uplatnit bod 18 pokynů pro výpočet pokut na všechny společnosti, kterým bylo zasláno rozhodnutí Komise ve věci „Elektrické kabely“, navzdory zásadně odlišným situacím těchto zúčastněných stran. Evropští výrobci se podíleli na celosvětové kartelové dohodě o rozdělení trhu, jakož i na evropské kartelové dohodě, zatímco japonští a korejští výrobci (včetně navrhovatelky) se podíleli jen na celosvětové kartelové dohodě o rozdělení trhu. Vzhledem k porušení zásady rovného zacházení, ke kterému došlo v důsledku univerzálního použití bodu 18 pokynů pro výpočet pokut na všechny společnosti, jimž bylo určeno rozhodnutí, v důsledku čehož byli evropští výrobci odměněni snížením jejich příslušných hodnot prodejů (a tedy i jejich pokut) o 44%, a v návaznosti na rozsudek Soudního dvora ve věci 580/12 P, Guardian Industries a Guardian Europe v. Komise, navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr napravil porušení tím, že přizná snížení pokuty, která jí byla uložena, o 44%.
____________
1 Rozhodnutí Komise ze dne 2. dubna 2014 týkající se řízení podle článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 53 Dohody o EHP (věc AT.39610 — Elektrické kabely) [oznámené pod číslem C(2014) 2139 final]
(Úř. věst. 2014, C 319, s. 10).
2 Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. 2006, C 210, s. 2).