USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(první senát)

25. listopadu 2014

Věc F‑82/11 DEP

Nicolaos Loukakis a další

v.

Evropský parlament

„Veřejná služba – Řízení – Určení výše nákladů řízení“

Předmět:      Návrh na určení výše nákladů řízení podaný v návaznosti na rozsudek Loukakis a další v. Parlament (F‑82/11, EU:F:2013:139) na základě čl. 92 odst. 1 tehdy platného jednacího řádu N. Loukakisem a 18 dalšími žalobci.

Rozhodnutí:      Celková částka nákladů řízení, kterou Evropský parlament nahradí z titulu přiznatelné náhrady nákladů řízení ve věci F‑82/11 N. Loukakisovi a dalším 18 žalobcům, jejichž jména jsou uvedena v příloze, činí 20 097 eur.

Shrnutí

1.      Soudní řízení – Náklady řízení – Určení – Přiznatelná náhrada nákladů řízení – Pojem – Nutné výdaje vynaložené účastníky řízení – Nezbytnost služeb advokáta, kterou lze odvodit z úkonů učiněných v rámci řízení před Soudem

[Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 91 písm. b)]

2.      Soudní řízení – Náklady řízení – Určení – Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu – Pomoc poskytnutá stejným advokátem v rámci postupu před zahájením soudního řízení, která je relevantní pro spor – Zkrácení doby přípravy nezbytné pro účely soudního řízení – Rozsah práce poradce – Souvislost s objemem spisů – Neexistence

[Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 91 písm. b)]

1.      Z článku 91 písm. b) jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu vyplývá, že přiznatelná náhrada nákladů řízení je omezena jednak na náklady, které jsou vynaloženy v souvislosti s řízením před uvedeným soudem, a jednak na náklady, které byly za tímto účelem nutné.

Ze skutečnosti, že advokát podal žalobu, vypracoval repliku a vyjádření a že se účastnil jednání, lze vyvodit, že tento advokát učinil nezbytné úkony a poskytl nezbytné služby v souvislosti s řízením před Soudem pro veřejnou službu.

(viz body 25 a 26)

Odkaz:

Soud pro veřejnou službu: usnesení Martinez Erades v. ESVČ, F‑64/12 DEP, EU:F:2013:111, bod 21

2.      Unijní soud není vázán fakturou předloženou účastníkem řízení, který žádá o přiznání náhrady nákladů řízení. Musí pouze zohlednit celkový počet hodin práce, které se mohou jevit jako objektivně nutné v souvislosti s řízením.

Pokud však advokát poskytoval žalobci právní pomoc již dříve během řízení nebo jednání, která předcházela sporu s nimi spojenému, přihlédne Soud pro veřejnou službu ke skutečnosti, že tento advokát již zná okolnosti relevantní pro spor, což může usnadnit jeho práci a zkracuje dobu přípravy nezbytnou pro soudní řízení.

Výše odměny nemůže nutně záviset na délce spisů předložených poradcem účastníka řízení, u níž nelze mít zpravidla za to, že odpovídá velkému množství práce.

(viz body 32, 33 a 38)

Odkazy:

Soud prvního stupně: usnesení IPK-München v. Komise, T‑331/94 DEP, EU:T:2006:11, bod 59 a citovaná judikatura

Soud pro veřejnou službu: usnesení Suvikas v. Rada, F‑6/07 DEP, EU:F:2009:74, bod 26; Schönberger v. Parlament, F‑7/08 DEP, EU:F:2010:32, bod 29, a Missir Mamachi di Lusignano v. Komise, F‑50/09 DEP, EU:F:2012:147, bod 21