Rozsudek Tribunálu ze dne 12. března 2019 – Itálie v. Komise
(Věc T-135/15)1
„EZZF – Výdaje vyloučené z financování – Výdaje vynaložené Itálií – Dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu – Nařízení (ES) č. 320/2006 – Nařízení (ES) č. 968/2006 – Nařízení (ES) č. 1290/2005 – Lhůta 24 měsíců – Pojem ,víceleté opatřeníʻ – Podmínky poskytování restrukturalizační podpory – Pojem ,výrobní zařízeníʻ – Kvalifikace sil – Pojem ,úplná demontážʻ – Příloha 2 dokumentu VI/5330/97 – Výkladové obtíže unijní právní úpravy – Loajální spolupráce – Legitimní očekávání – Ne bis in idem – Porážkové prémie – Informační a propagační opatření pro zemědělské produkty – Zpožděné platby – Prokázání existence zvláštních podmínek řízení – Rovné zacházení – Chybný překlad v jednom z jazykových znění unijní právní úpravy – Přičitatelnost finanční opravy členskému státu“
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s C. Colelli, avvocato dello Stato)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně D. Bianchi, P. Ondrůšek a I. Galindo Martín, zmocněnci, poté D. Bianchi a P. Ondrůšek, zmocněnci)
Vedlejší účastníci řízení: Francouzská republika (zásutpci: D. Colas a S. Horrenberger, zmocněnci) a Maďarsko (zástupci: M.Z. Fehér a G. Koós, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na částečné zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2015/103 ze dne 16. ledna 2015, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2015, L 16, s. 33), a to v rozsahu, v němž se týká některých výdajů vynaložených Italskou republikou.
Výrok rozsudku
Žaloba se zamítá.
Italská republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.
Francouzská republika a Maďarsko ponesou vlastní náklady řízení.
____________
1 Úř. věst. C 155, 11.5.2015.