Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 29. března 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht - Německo) - Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung v. Pfeifer & Langen KG
(Věc C-564/10)
"Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 - Ochrana finančních zájmů Evropské unie - Články 3 a 4 - Správní opatření - Navrácení neoprávněně získaných výhod - Kompenzační úroky a úroky z prodlení dlužné podle vnitrostátního práva - Použití pravidel o promlčení stanovených nařízením č. 2988/95 na vymáhání těchto úroků z prodlení - Dies a quo promlčecí doby - Pojem ‚zastavení běhu' - Pojem ‚přerušení'"
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesverwaltungsgericht
Účastníci původního řízení
Žalobce: Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung
Žalovaná: Pfeifer & Langen KG
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Bundesverwaltungsgericht - Výklad článku 3 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, s. 1; Zvl. vyd. 01/01, s. 340) - Vrácení protiprávně vyplacené pomoci - Použitelnost článku 3 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 na promlčení nároků na úroky, které jsou podle vnitrostátního práva dlužné společně s vrácením protiprávně obdržené částky
Výrok
Článek 3 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství musí být vykládán v tom smyslu, že promlčecí doba, kterou stanoví pro vymáhání hlavního nároku, který odpovídá vrácení výhody neoprávněně získané z unijního rozpočtu, se nepoužije na vymáhání úroků vzniklých z této pohledávky, jsou-li tyto úroky dlužné nikoli na základě unijního práva, nýbrž pouze na základě vnitrostátního práva.
____________1 - Úř. věst. C 72, 5.3.2011.