Language of document : ECLI:EU:F:2013:41

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhý senát)

21. března 2013

Věc F‑94/11

Markus Brune

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Všeobecné výběrové řízení – Zrušení rozhodnutí o nezapsání na seznam uchazečů vhodných k přijetí – Splnění povinností plynoucích z pravomocného rozsudku – Zásada legality – Námitka protiprávnosti vznesená proti rozhodnutí o znovuotevření výběrového řízení“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU použitelného na Smlouvu o ESAE podle jejího článku 106a, kterou se M. Brune domáhá zrušení rozhodnutí nezapsat ho na seznam vhodných uchazečů v rámci otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/26/05, které mu bylo oznámeno dopisem předsedy výběrové komise ze dne 11. února 2011

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Markus Brune ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

Shrnutí

1.      Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Přípravný akt – Rozhodnutí výběrové komise znovu otevřít výběrové řízení – Vyloučení – Akt napadnutelný pouze námitkou v rámci žaloby směřující proti rozhodnutí nezapsat uchazeče na seznam vhodných uchazečů

(Služební řád, články 90 a 91)

2.      Žaloby úředníků – Zrušující rozsudek – Účinky – Povinnost přijmout opatření vyplývající z rozsudku – Rozsah – Zohlednění odůvodnění i výroku rozsudku – Zrušení rozhodnutí výběrové komise nezapsat uchazeče na seznam vhodných uchazečů – Znovuotevření výběrového řízení ve vztahu k jednomu žalobci – Přiměřené opatření vyplývající z rozsudku

(Článek 266 SFEU; služební řád, články 90 a 91)

3.      Žaloby úředníků – Zrušující rozsudek – Účinky – Povinnost přijmout opatření vyplývající z rozsudku – Posuzovací pravomoc správního orgánu – Možnost navázat dialog s obětí

(Článek 266 SFEU)

1.      Rozhodnutí, kterým bylo oznámeno uchazeči neprávem vyloučenému z výběrového řízení, že výběrové řízení je znovu otevřeno, a které upřesňuje okolnosti opakování výběrového řízení, není aktem nepříznivě zasahujícím do právního postavení, ale přípravným aktem k rozhodnutí zapsat nebo nezapsat uchazeče na seznam vhodných uchazečů, které bude přijato na konci řízení. Z tohoto důvodu nemůže dotčený uchazeč podat žalobu přímo proti tomuto přípravnému rozhodnutí, a může ho pouze napadnout námitkou v rámci žaloby směřující proti rozhodnutí nezapsat uchazeče na seznam vhodných uchazečů.

(viz bod 37)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 15. července 1993, Camara Alloisio a další v. Komise, T‑17/90, T‑28/91 a T‑17/92, bod 42

2.      V důsledku zrušujícího rozsudku je dotčený orgán povinen přijmout nezbytná opatření podle článku 266 SFEU, aby odstranil účinky zjištěné protiprávnosti, což v případě aktu, který byl již vykonán, může být provedeno uvedením žalobce zpět do právní situace, v níž se nacházel před tímto aktem.

Za účelem splnit povinnost, kterou mu ukládá článek 266 SFEU, musí orgán přijmout konkrétní opatření, která jsou s to vyloučit protiprávnost, k níž došlo ve prospěch dotčené osoby. Nemůže tedy z důvodu, aby se této povinnosti vyhnul, namítat praktické obtíže, které by mohlo způsobit uvedení žalobce zpět do právní situace, v níž se nacházel před přijetím aktu, jenž byl zrušen. Pouze podpůrně, v případě, kdy se vyhovění zrušujícímu rozsudku potýká s velkými překážkami, může dotčený orgán splnit své povinnosti tím, že přijme rozhodnutí, které je s to spravedlivě vykompenzovat nevýhodu plynoucí zúčastněné osobě ze zrušeného rozhodnutí.

Dotčenému orgánu sice přísluší zvolit vhodná opatření vyplývající ze zrušujícího rozsudku, avšak posuzovací pravomoc, kterou disponuje, je omezena nutností respektovat nejen výrok a odůvodnění rozsudku, kterému je povinen vyhovět, ale rovněž i ustanovení unijního práva. Žalovaný orgán se proto musí zejména vyhnout tomu, aby byla přijatá opatření stižena stejnými nesrovnalostmi, jako jsou nesrovnalosti konstatované ve zrušujícím rozsudku.

Jelikož se však jedná o otevřené výběrové řízení organizované za účelem sestavení seznamu vhodných uchazečů, může administrativa ve zvláštním případě protiprávně vyloučeného uchazeče hledat spravedlivé řešení. Proto pokud se jedná o otevřené výběrové řízení organizované za účelem sestavení seznamu vhodných uchazečů, jehož zkoušky byly stiženy vadami, jsou práva uchazeče adekvátně chráněna, pokud orgán oprávněný ke jmenování přistoupí ve vztahu k tomuto uchazeči ke znovuotevření výběrového řízení za účelem sestavení seznamu vhodných uchazečů, protože v důsledku takového znovuotevření bude obnoven stav, který tu byl před tím, než nastaly okolnosti přezkoumané soudem. Oproti tomu řešení, dle kterého by byl žalobce zapsán na seznam vhodných uchazečů výběrového řízení, aniž by musel opakovat ústní zkoušku, nemůže být přijato z důvodu, že by tím byla porušena nejen zásada rovného zacházení, zásada objektivity hodnocení, oznámení o výběrovém řízení, ale rovněž i článek 27 služebního řádu.

(viz body 58 až 60, 63 a 67)

Odkazy:

Soudní dvůr: 14. července 1983, Detti v. Soudní dvůr, 144/82, bod 33; 6. července 1993, Komise v. Albani a další, C‑242/90 P, bod 13

Soud prvního stupně: 22. června 1990, Marcopoulos v. Soudní dvůr, T‑32/89 a T‑39/89, bod 44; 8. října 1992, Meskens v. Parlament, T‑84/91, bod 78; 23. dubna 2002, Campolargo v. Komise, T‑372/00, bod 109 a citovaná judikatura; 5. prosince 2002, Hoyer v. Komise, T‑119/99, bod 37 a citovaná judikatura; 13. září 2005, Recalde Langarica v. Komise, T‑283/03, body 50 a 51

Soud pro veřejnou službu: 24. června 2008, Andres a další v. ECB, F‑15/05, bod 132 a citovaná judikatura

3.      V případě, že jednání administrativy vychází jednostranně jen z jejího podnětu, přísluší jí zvolit opatření vyplývající ze zrušujícího rozsudku. V důsledku toho má administrativa právo, nikoliv povinnost, navázat dialog s obětí protiprávnosti, aby se dospělo k dohodě, která by oběti nabídla spravedlivou náhradu.

(viz bod 71)

Odkazy:

Soud prvního stupně: výše uvedený rozsudek Meskens v. Parlament, bod 80; 26. června 1996, De Nil a Impens v. Rada, T‑91/95, bod 34