Language of document : ECLI:EU:F:2007:143

USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)

12. července 2007

Věc F-143/06

Donato Continolo

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejná služba – Úředníci – Důchody – Převod nároku na důchod – Zjevná nepřípustnost“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou D. Continolo navrhuje zrušení rozhodnutí Komise ze dne 3. ledna 2006, kterým se mu přiznává a vypořádává jeho nárok na důchod, v rozsahu, v němž pro výpočet jeho nároku je období od 11. června 1981 do 1. března 1983, kdy měl pracovní volno z osobních důvodů, zohledněno pouze ve výši jednoho roku, pěti měsíců a šesti dnů místo jednoho roku osmi měsíců a dvaceti dnů, společně s rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 5. září 2006, kterým se zamítá jeho stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí ze dne 3. ledna 2006.

Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

Úředníci – Žaloba – Předchozí správní stížnost – Totožnost předmětu a důvodu

(Služební řád úředníků, články 90 a 91)

Podle čl. 91 odst. 2 služebního řádu je žaloba přípustná pouze tehdy, pokud byla orgánu oprávněnému ke jmenování předem předložena stížnost ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu proti aktu, nepříznivě zasahujícímu do právního postavení, ve lhůtě tří měsíců stanovené tímto článkem.

Žaloba úředníka směřující proti správnímu rozhodnutí, které stanoví jeho nárok na důchod, zatímco předchozí stížnost směřovala proti pozdějšímu správnímu rozhodnutí, které zamítlo jeho žádost o retroaktivní příspěvek do důchodového systému Společenství, je nepřípustná. Žalobě v rozsahu, v němž směřuje proti prvnímu rozhodnutí, totiž nepředcházela předchozí stížnost se stejným předmětem a tato žaloba tedy nesplnila požadavek stanovený ustanovením čl. 91 odst. 2 služebního řádu. Krom toho za předpokladu, že stížnost, v rozsahu, v němž se vztahuje na výpočet nároku na důchod žalobce, který provedla správa, by mohla být považována za stížnost, která zpochybňuje rovněž legalitu prvního rozhodnutí a v důsledku toho za stížnost, která směřuje akcesoricky proti tomuto rozhodnutí, musela by být podána ve lhůtě stanovené služebním řádem.

(viz body 18 a 22 až 24)