ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE
(druhý senát)
12. června 2013
Věc F‑5/12
Slawomir Bogusz
v.
Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex)
„Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Zaměstnanci Frontex – Změna podmínek průběhu zkušební doby stanovených v článku PŘOZ – Propuštění na konci zkušební doby – Stanovení cílů – Důvod předložený poprvé na jednání“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, který se na Smlouvu o ESAE použije na základě jejího článku 106a, kterou se S. Bogusz domáhá zejména zrušení rozhodnutí ze dne 15. dubna 2011 o odnětí jeho přístupových práv jako správce sítě Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex), jakož i o zamezení jeho fyzického přístupu k počítačovým serverům a do některých technických místností oddělení informačních technologií a komunikace agentury Frontex, a zrušení rozhodnutí dne 24. května 2011 o ukončení jeho pracovní smlouvy na konci zkušební doby.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí čtvrtinu nákladů řízení vynaložených S. Boguszem. Slawomir Bogusz ponese tři čtvrtiny vlastních nákladů řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Zkušební doba – Předmět – Podmínky průběhu – Změna těchto podmínek v průběhu zkušební doby – Povinnost hodnotitele vzít tuto změnu v úvahu – Neexistence v případě změny související s chováním zaměstnance
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 14)
2. Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Zkušební doba – Rozhodnutí o propuštění na konci zkušební doby – Odůvodnění – Požadavky
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, článek 14)
3. Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Zkušební doba – Zpráva na konci zkušební doby – Vyhotovení hodnotící zprávy před uplynutím zkušební doby – Přípustnost
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 14 odst. 3)
4. Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Zkušební doba – Stanovení cílů, kterých má být dosaženo – Změna seznamu cílů ve stádiu vyhotovení zprávy na konci zkušební doby – Nepřípustnost
(Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 14 odst. 3)
1. I když je cílem zkušební doby určit, zda je třeba vzhledem k výkonům zaměstnance ponechat nadále v platnosti jeho pracovní smlouvu, je stejně tak důležité mu v této době umožnit, aby prokázal své kvality, což v praxi znamená, že úředník nebo zaměstnanec ve zkušební době musí mít odpovídající materiální podmínky, aby mohl plnit úkoly, kterými byl pověřen.
Pokud se administrativa rozhodne změnit v průběhu zkušební doby její podmínky z důvodů, které nijak nesouvisí s úředníkem nebo dotyčným zaměstnancem, musí k tomu hodnotitel přihlédnout při určování toho, do jaké míry uvedený úředník nebo zaměstnanec dosáhl svých cílů, a následně vyhodnotit jeho výkonnost. Je-li tato změna naopak důsledkem chování dané osoby, nemůže tato osoba uvedenou změnu využít na podporu tvrzení, že nemohla plnit úkoly, které jí byly svěřeny, a tedy k odůvodnění toho, že nedosáhla cílů, které jí byly vytyčeny. Úředník nebo zaměstnanec se totiž nemůže dovolávat vlastního jednání s cílem vyhnout se svým služebním povinnostem.
(viz body 56 a 57)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 5. března 1997, Rozand-Lambiotte v. Komise, T‑96/95, bod 95
Soud pro veřejnou službu: 3. března 2009, Patsarika v. Cedefop, F‑63/07, bod 39 a citovaná judikatura
2. Pokud se rozhodnutí, kterým se ukončuje pracovní smlouva dočasného zaměstnance na konci zkušební doby, zakládá na několika důvodech, k jeho zákonnosti postačuje, aby některé z těchto důvodů byly platné a aby bylo zjevné, že by administrativa na základě těchto samotných důvodů dospěla ke stejnému závěru.
Tak je tomu tím spíše, že rozhodnutí, kterým se ukončuje pracovní smlouva na konci zkušební doby, se svou povahou liší od propuštění dočasného zaměstnance po uplynutí této zkušební doby. Zatímco v posledně uvedeném případě je třeba zkoumat podrobně důvody, které vedly k ukončení existujícího zaměstnaneckého poměru, v prvně uvedeném případě se provádí pouze povšechné zkoumání týkající se posouzení existence souboru pozitivních skutečností, které se v průběhu zkušební doby projevily, a musí z něj vyplynout, že ponechání zaměstnance v pracovním poměru je v zájmu služby.
(viz bod 75)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 9. července 2009, Notarnicola v. Účetní dvůr, F‑85/08, body 70 a následující; 28. března 2012, BD v. Komise, F‑36/11, bod 83
3. Administrativa nemusí čekat na uplynutí zkušební doby, aby posoudila, zda bylo dosaženo cílů stanovených na dobu trvání zkušební doby. Článek 14 odst. 3 pracovního řádu ostatních zaměstnanců totiž stanoví, že orgán oprávněný uzavírat smlouvy může na základě hodnotící zprávy propustit dočasného zaměstnance v případě, že se jeho práce ukazuje jako zjevně nedostatečná, avšak k propuštění musí dojít před koncem zkušební doby, takže je nutné, aby zpráva byla vyhotovena před uplynutím zkušební doby. Skutečnost, že hodnotící zpráva byla vyhotovena před uplynutím zkušební doby, nevylučuje, že schopnost dotyčného zaměstnance dosáhnout jeho cílů na konci zkušební doby, byla plně vyhodnocena.
(viz body 78 a 79)
4. Hodnotitel nemůže ve stádiu přípravy hodnotící zprávy v zásadě měnit seznam cílů přidělených úředníkovi nebo zaměstnanci, protože by to mohlo vést k tomu, že by mu vytýkal, že nedosáhl cílů, o kterých na začátku zkušební doby nevěděl. Zajisté v případě, že byly úředníkovi nebo zaměstnanci ve skutečnosti vytyčeny jiné cíle než ty, které byly původně dohodnuty na začátku zkušební doby, může hodnotitel od původně stanovených cílů odhlédnout a vzít ve zprávě v úvahu tyto jiné cíle, avšak v tomto případě je na administrativě, aby prokázala, že tyto nové cíle byly dotyčné osobě vytyčeny v průběhu zkušební doby. Pokud jí byly během zkušební doby vytyčeny nové cíle, musí to být ve zprávě uvedeno, aby byl hodnotitel mimo jiné upozorněn na to, že osoba ve zkušební době měla na jejich dosažení méně času, než se očekávalo, a aby k tomu mohl přihlédnout.
(viz body 80 až 82)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 14. září 2010, Rossi Ferreras v. Komise, F‑85/09, bod 58