ROZSUDEK TRIBUNÁLU (třetího senátu)
5. února 2019(*)
„Odrůdová práva Společenství – Žádost o odrůdové právo Společenství pro rostlinnou odrůdu Braeburn 78 (11078) – Určení jiného zkušebního úřadu – Rozsah přezkoumání, který musí provést odvolací senát – Povinnost uvést odůvodnění“
Ve věci T‑177/16,
Mema GmbH LG, se sídlem v Terlan (Itálie), zastoupená B. Breitingerem a S. Kirschstein-Freundem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Odrůdovému úřadu Společenství (OÚS), zastoupenému M. Ekvadem, F. Mattinou, O. Lamberti a U. Braun-Mlodeckou, jako zmocněnci, ve spolupráci s A. von Mühlendahlem a H. Hartwigem, advokáty,
žalovanému,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí odvolacího senátu OÚS ze dne 15. prosince 2015 (věc A 001/2015), týkajícímu se žádosti o udělení odrůdového práva Společenství pro rostlinnou odrůdu Braeburn 78,
TRIBUNÁL (třetí senát),
ve složení S. Frimodt Nielsen (zpravodaj), předseda, V. Kreuschitz a N. Półtorak, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: R. Ükelyté, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 22. dubna 2016,
s přihlédnutím k vyjádření OÚS k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 11. července 2016,
s přihlédnutím ke změně složení senátů Tribunálu,
s přihlédnutím k rozhodnutí o přerušení řízení ze dne 24. října 2016,
s přihlédnutím k rozhodnutí o přerušení řízení ze dne 22. března 2018,
po jednání konaném dne 25. září 2018,
vydává tento
Rozsudek
Právní rámec
Základní nařízení
1 Podle článku 6 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. 1994, L 227, s. 1; Zvl. vyd. 03/16, s. 390, dále jen „základní nařízení“) se odrůdová práva Společenství udělí odrůdám, které jsou odlišné, uniformní, stálé a nové.
2 Článek 7 odst. 1 základního nařízení stanoví, že odrůda je považována za odlišnou, pokud se dá projevem vlastností vyplývajících z genotypu nebo z kombinace genotypů jasně odlišit od jakékoli jiné odrůdy, jejíž existence je obecně známa ke dni podání žádosti o udělení odrůdového práva Společenství.
3 Otázka, zda jsou v projednávaném případě splněna kritéria odlišnosti, uniformity a stálosti (dále jen „kritéria OUS“), je zkoumána v rámci technického zkoušení prováděného v souladu s články 55 a 56 základního nařízení.
4 Článek 55 odst. 1 základního nařízení stanoví následující:
„1. Pokud [Odrůdový úřad Společenství (dále jen ‚OÚS‘)] na základě přezkoumání [co se týče formálních a věcných podmínek] podle článků 53 a 54 nezjistí překážky pro udělení práva na ochranu odrůdy ve Společenství, dá podnět k technickému zkoušení, pokud jde o splnění [kritérií OÚS] příslušným Úřadem nebo příslušnými úřady nejméně v jednom ze členských států, které byly Správní radou [OÚS] pověřeny k technickému zkoušení odrůd dotyčného taxonu, dále jen ‚zkušební úřady‘.“
5 Podle článku 56 základního nařízení se technické zkoušení provede v souladu s kontrolními obecnými pokyny [obecnými zásadami zkoušení] vydanými Správní radou a pokyny danými Odrůdovým úřadem Společenství (OÚS). Tyto obecné zásady zkoušení mimo jiné popisují rostlinný materiál požadovaný pro technické zkoušení, zkušební podmínky, metody, které mají být použity, stanoviska, jež mají být předložena, seskupování odrůd zahrnutých do zkoušení a tabulku vlastností, které mají být zkoumány. V rámci technického zkoušení jsou rostliny dotyčné odrůdy pěstovány spolu s rostlinami odrůd, v jejichž případě mají OÚS a určené zkušební středisko za to, že je jim odrůda, pro kterou se žádá o odrůdové právo, nejbližší, a to podle popisu této odrůdy v technickém popisu, jenž je součástí žádosti o udělení odrůdového práva Společenství.
6 Článek 57 odst. 1 až 3 základního nařízení stanoví následující:
„1. Na žádost [OÚS] nebo pokud se výsledek technického zkoušení považuje za dostatečný pro posouzení odrůdy, zašle zkušební úřad [OÚS] zprávu o zkoušení a v případě, že pokládá podmínky stanovené v článcích 7, 8 a 9 za splněné, popis odrůdy.
2. [OÚS] sdělí výsledek technického zkoušení a název odrůdy žadateli a poskytne mu možnost k vyjádření stanoviska.
3. Pokud [OÚS] nepovažuje zprávu o zkoušení za dostatečný základ pro rozhodnutí, může sám od sebe [z vlastní iniciativy] po slyšení žadatele nebo na žádost žadatele stanovit dodatečné zkoušení. Za účelem zhodnocení výsledků se každé dodatečné zkoušení provedené, dokud rozhodnutí učiněné podle článků 61 a 62 nenabude právní moci, považuje za součást zkoušení uvedeného v čl. 56 odst. 1.“
7 Pokud jde o pravidla upravující řízení před OÚS, článek 72 základního nařízení stanoví následující:
„Odvolací senát rozhodne o odvolání na základě přezkoumání provedeného podle článku 71. Odvolací senát působí buď v rámci příslušnosti [OÚS], nebo případ odkáže [postoupí] příslušnému útvaru [OÚS] k dalšímu rozhodnutí. Tento útvar je vázán právním posouzením odvolacího senátu, který rozhodnutí položil základ, pokud se nezměnil skutkový stav.“
8 Článek 75 základního nařízení stanoví následující:
„Rozhodnutí [OÚS] musejí být odůvodněna. Mohou být založena pouze na důvodech nebo důkazech, ke kterým se účastníci řízení mohli vyjádřit ústně nebo písemně.“
9 Článek 76 základního nařízení stanoví následující:
„V řízení před [OÚS] zjistí [OÚS] skutkový stav z moci úřední, v míře v jaké [je předmětem přezkumu stanoveného v článcích] 54 a 55. Skutečnosti a důkazy, které nebyly předloženy ve lhůtě stanovené [OÚS], [OÚS] v úvahu nevezme.“
Protokol OÚS-TP/14/2 final
10 Bod I protokolu OÚS TP/14/2 final ze dne 14. března 2006 o zkoušení odlišnosti, uniformity a stálosti (Jablko) (dále jen „protokol OÚS-TP/14/2“) uvádí následující:
„Protokol popisuje technické postupy, které je třeba dodržovat za účelem splnění základního nařízení. Technické postupy byly schváleny Správní radou a jsou založeny na obecném dokumentu Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (dále jen ‚UPOV‘) TG/1/3 a na pokynech UPOV TG/14/9 ze dne 6. dubna 2005 pro provádění testů OUS. Tento protokol se vztahuje na odrůdy ovocného plodu Malus domestica Borkh.“
11 Bod III.5 poslední pododstavec protokolu OÚS-TP/14/2 uvádí následující:
„Stanoviska týkající se ovocného plodu musí být učiněna […] v okamžiku zralosti potravin“.
12 Bod Ad 56 protokolu OÚS-TP/14/2 uvádí následující:
„Doba sklizně
Doba sklizně je optimální doba pro sběr za účelem dosažení toho, aby byl ovocný plod konzumován za co možná nejlepších podmínek (viz Ad 57).“
13 Bod Ad 57 protokolu OÚS-TP/14/2 uvádí následující:
„Doba zralosti potravin
Doba zralosti potravin je doba, během níž ovocný plod dosáhl barvy, pevnosti, konzistence, vůně a chuti, které jsou pro konzumaci optimální. Podle druhu ovoce může tato doba nastat přímo po sklizni ze stromu (například pro rané odrůdy) nebo po době skladování nebo balení (např. pro pozdní odrůdy).“
Skutečnosti předcházející sporu
14 Dne 20. května 2009 Johann Huber, vlastník žalobkyně Mema GmbH LG, podal u OÚS žádost o udělení odrůdového práva Společenství na základě základního nařízení. Rostlinnou odrůdou, pro niž tak bylo odrůdové právo žádáno, je odrůda Braeburn 78 náležející k druhu Malus domestica Borkh.
15 OÚS pověřil Skupinu pro studii a kontrolu odrůd a semen (GEVES), zkušební středisko Institut national de la recherche agronomique (INRA) (národní institut pro agronomický výzkum) nacházející se v Angers-Beaucouzé (Francie), aby provedl technické zkoušení odrůdy, pro kterou se žádá o odrůdové právo, v souladu s čl. 55 odst. 1 základního nařízení.
16 Technické zkoušení bylo provedeno na základě protokolu OÚS-TP/14/2.
17 GEVES, jejíž zpráva o zkoušení byla předána OÚS dne 21. května 2014, měla za to, že odrůda Braeburn 78 není dostatečně odlišná od srovnávané odrůdy Royal Braeburn na základě následujících zjištění:
Na základě stanoviska DUS 2012–2013 odrůda, pro kterou se žádá o odrůdové právo, není zřetelně odlišná od odrůdy Royal Braeburn a od odrůdy X9466. Tento závěr je založen na následujících skutečnostech:
V roce 2012: první podstatná sklizeň ovocných plodů
Odrůda/ Vlastnosti | Datum sklizně | Pokles škrobu
| Pevnost (kg/cm²) | Refraktometrický index (%) | Kyselost (g/l kyseliny jablečné) | Zabarvení (spektrokolorimetrie)* |
Odrůda, pro kterou se žádá o odrůdové právo | 11/10 | 5,5 | 9,2 | 12,8 | 7,39 | 18,64 |
Royal Braeburn | 11/10 | – | – | – | – | 20,19 |
X9466 (1) | 11/10 | 6,3 | 9,3 | 12,8 | 7,31 | 18,71 |
Rozdíl 2 stupňů je jasně viditelný pouhým okem.
(1) stromy starší o jeden rok, než je odrůda, pro kterou se žádá o odrůdové právo
Odrůda, pro kterou se žádá o odrůdové právo, má pruhované plody kontinuálního vybarvení, stejně jako odrůdy Royal Braeburn a X9466. Zabarvení a barva povrchu odrůdy, pro kterou se žádá o odrůdové právo, jsou podobné jako v případě odrůd Royal Braeburn a X9466. Zralost odrůdy, pro kterou se žádá o odrůdové právo, je blízká zralosti ostatních mutací odrůdy Royal Braeburn se standardní dobou zralosti.
V roce 2013: druhá podstatná sklizeň ovocných plodů
Odrůda/ Vlastnosti | Datum sklizně | Pokles škrobu
| Pevnost (kg/cm²) | Refraktometrický index (%) | Kyselost (g/l kyseliny jablečné) | Zabarvení (spektrokolorimetrie)* |
Odrůda, pro kterou se žádá o odrůdové právo | 11/10 | 5,5 | 10,5 | 11,7 | 7,8 | 22,49 |
Royal Braeburn | 11/10 | 6,0 | 10,0 | 11,6 | 8,08 | 23,55 |
X9466 (1) | 11/10 | 5,7 | 10,2 | 11,2 | 7,53 | 22,07 |
Rozdíl 2 stupňů je jasně viditelný pouhým okem.
(1) stromy starší o jeden rok, než je odrůda, pro kterou se žádá o odrůdové právo
Odrůda, pro kterou se žádá o odrůdové právo, má pruhované plody kontinuálního vybarvení, stejně jako odrůdy Royal Braeburn a X9466. Zabarvení a barva povrchu odrůdy, pro kterou se žádá o odrůdové právo, jsou podobné jako v případě odrůd Royal Braeburn a X9466. Zralost odrůdy, pro kterou se žádá o odrůdové právo, je blízká zralosti ostatních mutací odrůdy Royal Braeburn se standardní dobou zralosti. Malý rozdíl ve tvaru plodu, který žadatel uvádí v porovnání s odrůdou Royal Braeburn, shledán není.
Odrůda je odmítnuta pro nedostatek odlišnosti od odrůd Royal Braeburn a X9466.“
18 Na základě této zprávy a po obdržení stanoviska žalobkyně OÚS zamítl žádost o udělení odrůdového práva Společenství rozhodnutím ze dne 18. prosince 2014.
19 Žalobkyně podala proti zamítavému rozhodnutí OÚS odvolání. Odvolací senát OÚS toto odvolání zamítl jako neodůvodněné rozhodnutím ze dne 15. prosince 2015, oznámeným žalobkyni dne 22. února 2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“).
20 Zaprvé měl odvolací senát v podstatě za to, že zkušební místo, a sice Angers-Beaucouzé, které žalobkyně zpochybnila, je střediskem, kde mělo být provedeno technické zkoušení na základě použitelných ustanovení.
21 Zadruhé, pokud jde o dobu sklizně a dobu zralosti, v souvislosti s nimiž žalobkyně v podstatě zpochybnila podmínky a výkazy z technického zkoušení, odvolací senát uvedl následující:
„Vlastnosti ‚doba sklizně‘ a ‚doba zralosti potravin‘ byly v pokynech UPOV (TG/14/9) a v protokolu o testu pro jablko, který z nich vyplývá [OÚS TP/14/2], definovány spíše neurčitě v rozsahu, v němž se pokyny vztahují na širokou škálu zralosti, od rané po pozdní a která je přizpůsobena na situace od okamžité konzumace po dlouhodobé skladování. Účinné užívání pokynů z protokolu vyžaduje zkušenost v oblasti testů DUS a podrobnou znalost semen.
V oddíle ‚Vysvětlení a metody‘ uvedeném v tabulce vlastností protokolu o testu jablka jsou uvedeny pokyny. Pokyny týkající se okamžiku sklizně a okamžiku zralosti potravin jsou uvedeny v [bodech] Ad 56 a Ad 57 na straně 32.
Podle názoru odvolacího senátu zkušební úřad tyto pokyny uplatnil správně. Aby bylo provedeno řádné srovnání, ovocné plody odrůd, pro které se žádá o odrůdové právo, a referenčních odrůd byly sklizeny ve stejné době a (v tomto případě) ihned poté, co index poklesu škrobu byl přibližně 5 pro všechny dotčené odrůdy.
Může být zpochybněn ‚okamžik zralosti‘, avšak v rozsahu, v němž osoby provádějící zkoušení z GEVES mají v oblasti těchto semen zkušenost, se odvolací senát spoléhá na jejich posouzení okamžiku zralosti potravin, která odpovídá fázi, během níž byly posouzeny všechny vlastnosti ovocných plodů. Vlastnosti zralých ovocných plodů mutace Braeburn byly poznamenány nebo změřeny ve stejný den (pokud možno), tj. přibližně v polovině listopadu, jak bylo požadováno.“
22 Konečně zatřetí, pokud jde o odlišnosti týkající se rýhování ovocných plodů, jejich tvaru a velikosti, což jsou skutečnosti, v souvislosti s nimiž žalobkyně zpochybnila stanovisko zkušebního úřadu, měl odvolací senát za to, že vlastnosti týkající se „velikosti ovocného plodu“, „tvaru ovocného plodu“, „základní barvy ovocného plodu“, „rozšíření týkajícího se barvy povrchu“, „intenzity barvy povrchu“ „vyobrazení barvy povrchu“ a „šířky rýh“ lze zpravidla posoudit vizuálně, zatímco jiné vlastnosti, jako je „výška ovocného plodu“, „průměr ovocného plodu“ a „poměr výška/průměr“ je třeba změřit, přičemž vlastnosti konstatované vizuálně byly v tomto ohledu někdy potvrzeny měřeními. Odvolací senát z toho vyvodil, že zkušební úřad provedl všechny testy v souladu s příslušnými pokyny a protokolem.
Návrhová žádání účastníků řízení
23 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil odvolacímu senátu, aby rozhodl, přičemž mu oznámí, že má zrušit napadené rozhodnutí a uložit OÚS provést dodatečné zkoušení podle čl. 57 odst. 3 základního nařízení;
– podpůrně zrušil napadené rozhodnutí;
– podpůrněji pro případ, že Tribunál prvním dvěma bodům návrhových žádáním nevyhoví, aby řízení o žalobě přerušil na základě čl. 69 písm. d) jednacího řádu Tribunálu až do okamžiku, kdy bude přijato konečné rozhodnutí v rámci žaloby na neplatnost týkající se odrůdového práva Společenství uděleného pro referenční odrůdu „Royal Braeburn“ (návrh č. 1998/1082; odrůda č. 11960);
– uložil OÚS náhradu nákladů řízení.
24 Žalobkyně však vzala svůj druhý bod návrhových žádání uplatněný podpůrně zpět, což bylo zaneseno do protokolu z jednání.
25 OÚS navrhuje, aby Tribunál:
– žalobu odmítl jako zčásti nepřípustnou;
– kromě toho žalobu zamítl jako neopodstatněnou;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
26 Žalobkyně uplatňuje na podporu své žaloby tři důvody, z nichž první vychází v podstatě ze zneužití pravomoci a z porušení čl. 57 odst. 3 základního nařízení, druhý z toho, že technické zkoušení je stiženo různými pochybeními, a konečně třetí z porušení práva být vyslechnut a z nedostatku odůvodnění.
27 Po vyjádření k přípustnosti prvního bodu návrhových žádání žalobkyně je třeba přezkoumat zaprvé třetí část druhého žalobního důvodu a druhou část třetího žalobního důvodu, které se obě dvě týkají toho, že napadené rozhodnutí není odůvodněno.
K přípustnosti prvního bodu návrhových žádání žalobkyně
28 V prvním bodě návrhových žádání žalobkyně navrhuje, aby Tribunál „zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil odvolacímu senátu, aby rozhodl, přičemž mu oznámí, že má zrušit napadené rozhodnutí a uložit OÚS provést dodatečné zkoušení podle čl. 57 odst. 3 základního nařízení“.
29 Je třeba připomenout, že v rámci žaloby podané k unijnímu soudu proti rozhodnutí odvolacího senátu OÚS je OÚS povinen v souladu s čl. 73 odst. 6 základního nařízení učinit nezbytná opatření, aby vyhověl rozsudku unijního soudu. Tribunálu tedy nepřísluší, aby uděloval příkazy OÚS, jemuž přísluší vyvodit důsledky z výroku a odůvodnění rozsudků unijního soudu [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. července 2007, El Corte Inglés v. OHIM – Bolaños Sabri (PiraÑAM diseño original Juan Bolaños), T‑443/05, EU:T:2007:219, bod 20, a citovaná judikatura].
30 První bod návrhových žádání je tudíž nepřípustný v rozsahu, v němž směřuje k tomu, aby Tribunál věc vrátil odvolacímu senátu, aby rozhodl, přičemž mu oznámí, že má zrušit napadené rozhodnutí a uložit OÚS provést dodatečné zkoušení podle čl. 57 odst. 3 základního nařízení.
Ke třetí části druhého žalobního důvodu a druhé části třetího žalobního důvodu, které vycházejí z toho, že napadené rozhodnutí není odůvodněno
31 Na podporu třetí části druhého žalobního důvodu a druhé části třetího žalobního důvodu žalobkyně uvádí zejména chybějící odůvodnění.
32 V tomto ohledu žalobkyně v podstatě uvádí, že odvolací senát nevysvětlil důvody, pro něž jednak nezohlednil některé důkazy, které mu předložila a které mohly prokázat zejména to, že zřetelné mramorování přihlášené odrůdy se dostatečně jasně odlišuje od mramorování referenční odrůdy, aby byly rozlišeny (třetí část druhého žalobního důvodu), a jednak měl za to, že je třeba se spolehnout na posouzení osob provádějících zkoušení ze zkušebního úřadu, a tudíž nepřihlédnout k technickým údajům a posudkům odborníků, které předložila na podporu své žaloby (druhá část třetího žalobního důvodu).
33 Úvodem je třeba připomenout zásady, které určují rozsah přezkoumání, který je odvolací senát OÚS povinen provést.
34 Zaprvé je třeba připomenout, že úloha OÚS se vyznačuje vědeckou a technickou komplexitou podmínek pro zkoumání žádostí o udělení odrůdového práva Společenství, takže je důvodné přiznat mu při výkonu jeho funkcí prostor pro uvážení (viz rozsudek ze dne 19. prosince 2012, Brookfield New Zealand a Elaris v. OÚS a Schniga, C‑534/10 P, EU:C:2012:813, bod 50 a citovaná judikatura). Tato posuzovací pravomoc se vztahuje mimo jiné na ověření toho, zda je odrůda odlišná ve smyslu čl. 7 odst. 1 základního nařízení (viz rozsudek ze dne 8. června 2017, Schniga v. OÚS, C‑625/15 P, EU:C:2017:435, bod 46 a citovaná judikatura).
35 OÚS jakožto instituce Evropské unie však podléhá zásadě řádné správy, podle níž má řádně a nestranně zkoumat všechny relevantní okolnosti žádosti o udělení odrůdového práva Společenství a shromáždit všechny informace týkající se skutkového a právního stavu nezbytné k výkonu jeho posuzovací pravomoci. OÚS je kromě toho povinen zajistit řádný průběh a účinnost řízení, která vede (viz rozsudek ze dne 8. června 2017, Schniga v. OÚS, C‑625/15 P, EU:C:2017:435, bod 47 a citovaná judikatura).
36 Navíc je třeba připomenout, že článek 76 základního nařízení stanoví, že „[v] řízení před [OÚS] zjistí [OÚS] skutkový stav z moci úřední, v míře v jaké [je předmětem přezkumu stanoveného v článcích] 54 a 55“.
37 Kromě toho Soudní dvůr rozhodl, že na základě článku 51 nařízení Komise (ES) č. 874/2009 ze dne 17. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k základnímu nařízení, pokud jde o řízení před OÚS (Úř. věst. 2009, L 251, s. 3), se ustanovení týkající se řízení před OÚS obdobně použijí na odvolací řízení (rozsudek ze dne 21. května 2015, Schräder v. OÚS, C‑546/12 P, EU:C:2015:332, bod 46).
38 Zásada zjišťování skutkového stavu z moci úřední se tak rovněž uplatní v takovém řízení před odvolacím senátem (rozsudek ze dne 21. května 2015, Schräder v. OÚS, C‑546/12 P, EU:C:2015:332, bod 46). Dále je odvolací senát rovněž vázán zásadou řádné správy, podle níž má řádně a nestranně zkoumat všechny relevantní skutkové a právní okolnosti případu, který projednává [rozsudek ze dne 23. listopadu 2017, Aurora v. OÚS – SESVanderhave (M 02205), T‑140/15, EU:T:2017:830, bod 74].
39 Zadruhé článek 72 základního nařízení stanoví, že odvolací senát působí buď v rámci příslušnosti oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, nebo případ postoupí uvedenému oddělení k dalšímu rozhodnutí.
40 V tomto ohledu je třeba připomenout, pokud jde o čl. 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1), který je vypracován v podobném znění, jako je znění článku 72 základního nařízení, že z ustálené judikatury vyplývá, že z tohoto ustanovení, jakož i ze systematiky nařízení 2017/1001 plyne, že odvolací senát má pro rozhodnutí o odvolání stejné pravomoci jako oddělení, které přijalo napadené rozhodnutí a že se jeho přezkum týká celého sporu ve stadiu ke dni, kdy rozhoduje. Z tohoto článku rovněž vyplývá, že mezi jednotlivými útvary Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a odvolacími senáty existuje funkční kontinuita, z níž vyplývá, že v rámci přezkumu rozhodnutí vydaných v prvním stupni útvary EUIPO, jejž jsou odvolací senáty povinny provádět, mají tyto senáty povinnost založit své rozhodnutí na všech skutkových a právních okolnostech, které účastníci řízení uplatnili buď v řízení před útvarem rozhodujícím v prvním stupni, nebo v odvolacím řízení [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. července 2006, La Baronia de Turis v. OHIM – Baron Philippe de Rothschild (LA BARONNIE), T‑323/03, EU:T:2006:197, body 56 až 58, a citovaná judikatura].
41 Kromě toho bylo rozhodnuto, pokud jde o rozsah přezkumu, který musí odvolací senát EUIPO provést ohledně rozhodnutí, jež je předmětem odvolání, že tento rozsah přezkumu nezávisí na tom, zda účastník řízení, který podal odvolání, uvádí zvláštní důvod ohledně tohoto rozhodnutí tím, že kritizuje výklad nebo uplatňování právního pravidla oddělením EUIPO, které rozhoduje v prvním stupni, nebo posouzení důkazu tímto oddělením. I když tedy účastník řízení, který podal odvolání u odvolacího senátu, neuvedl zvláštní důvod, odvolací senát je přesto povinen přezkoumat ve světle všech dostupných relevantních právních a skutkových okolností, zda v okamžiku, kdy je rozhodováno o odvolání, může, či nemůže být legálně přijato nové rozhodnutí obsahující stejný výrok jako rozhodnutí, jež je předmětem odvolání [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. července 2004, Sunrider v. OHIM – Espadafor Caba (VITAFRUIT), T‑203/02, EU:T:2004:225, bod 21 a citovaná judikatura].
42 S ohledem na podobnost ustanovení nařízení 2017/1001 a nařízení č. 2100/94 je třeba mít za to, že na postupy použité OÚS lze použít podobné zásady.
43 Zatřetí je třeba připomenout, že podle čl. 75 první věty základního nařízení rozhodnutí OÚS musejí být odůvodněna. Takto stanovená povinnost uvést odůvodnění má tentýž rozsah jako povinnost zakotvená v článku 296 SFEU a má dvojí cíl, a sice jednak umožnit zúčastněným osobám seznámit se s důvody, pro které bylo opatření přijato, za účelem obrany jejich práv a jednak soudu Evropské unie vykonat přezkum legality rozhodnutí [viz rozsudek ze dne 23. února 2018, Schniga v. OÚS (Gala Schnico), T‑445/16, EU:T:2018:95, bod 27 a citovaná judikatura].
44 Povinnost uvést odůvodnění může být splněna, aniž by bylo třeba výslovně a vyčerpávajícím způsobem odpovídat na všechny argumenty uplatněné žalobcem za předpokladu, že OÚS uvede skutkové okolnosti a právní úvahy, které mají zásadní význam v rámci systematiky rozhodnutí [viz rozsudek ze dne 23. února 2018, Schniga v. OÚS (Gala Schnico), T‑445/16, EU:T:2018:95, bod 28 a citovaná judikatura].
45 V projednávaném případě je třeba nejprve připomenout, že otázka, zda je splněno zejména kritérium odlišnosti, se posuzuje v rámci technického zkoušení, které se podle článku 56 základního nařízení musí provést v souladu s obecnými zásadami zkoušení vydanými Správní radou OÚS a pokyny danými OÚS. Tyto obecné zásady zkoušení mimo jiné popisují rostlinný materiál požadovaný pro technické zkoušení, metody, které mají být použity, stanoviska, jež mají být předložena, jakož i tabulku vlastností, které mají být zkoumány.
46 Protokol OÚS-TP/14/2 popisuje technické postupy, které je třeba dodržovat za účelem splnění základního nařízení.
47 Podle bodu III.5 posledního pododstavce protokolu OÚS-TP/14/2 musejí být vlastnosti ovocného plodu zkoumány v okamžiku zralosti potravin, kterým je podle bodu Ad 57 uvedeného protokolu „doba, během níž ovocný plod dosáhl barvy, pevnosti, konzistence, vůně a chuti, které jsou pro konzumaci optimální.“ Podle druhu ovoce může tato doba nastat přímo po sklizni ze stromu (pro rané odrůdy) nebo po době skladování nebo balení (pro pozdní odrůdy). Okamžik sklizně je definován jako „optimální doba pro sběr za účelem dosažení toho, aby byl ovocný plod konzumován za co možná nejlepších podmínek“ v souladu s bodem Ad 56 téhož protokolu.
48 Pokud jde o pozdní odrůdu, o jakou jde v projednávané věci, je tak ke správnému posouzení odlišnosti mezi požadovanou odrůdou a referenční odrůdou třeba jednak provést sběr ovocných plodů příslušných odrůd v optimálním okamžiku za účelem dosažení toho, aby byly ovocné plody konzumovány za co možná nejlepších podmínek, a jednak provést zjištění vlastností ovocných plodů v okamžiku, kdy tyto plody dosáhly zralosti potravin, to znamená v okamžiku, kdy dosáhly barvy, pevnosti, konzistence, vůně a chuti, které jsou pro konzumaci optimální.
49 Z toho vyplývá, že v případě, kdy by ke sklizni došlo v okamžiku, který by neumožnil dosažení barvy, pevnosti, konzistence, vůně a chuti optimálních ovocných plodů nebo kdy by ke zjištění vlastností došlo v okamžiku, kdy ovocný plod nedosáhl své zralosti, by bylo nutno mít za to, že kritéria týkající se doby sklizně a doby zralosti potravin nejsou splněna, což by tedy zabránilo správnému srovnávacímu posouzení požadované odrůdy a referenční odrůdy.
50 V projednávané věci nelze vyloučit, že kritiky uváděné žalobkyní v projednávané věci, vztahující se k údajnému nesplnění kritérií protokolu týkajících se okamžiku sklizně a okamžiku zralosti potravin, bývaly mohly, pokud by byly prokázány, mít dopad na otázku, zda posouzení odlišnosti bylo provedeno v souladu s protokolem. Příslušelo tedy odvolacímu senátu, aby se k nim vyjádřil, neboť tyto úvahy vskutku mají zásadní význam v rámci systematiky rozhodnutí, jehož přijetí příslušelo odvolacímu senátu po provedení přezkoumání, které měl provést v souladu se zásadami připomenutými v bodech 34 až 42 výše.
51 Je přitom nutno konstatovat, že v odpověď na argumenty uplatněné žalobkyní vůči posouzením GEVES, zvláště pokud jde jednak o dobu sklizně a úvahy týkající se indexu poklesu škrobu a jednak o dobu zralosti potravin, se odvolací senát (viz bod 21 výše) omezil na to, že měl zaprvé za to, že kritéria, která měla být použita, byla sice definována neurčitě, avšak podle jeho názoru byla „uplatněna“, a zadruhé uvedl, že se spoléhá na zjištění odborníků, avšak nijak nevysvětlil, proč podle něj technické argumenty a důkazy, zvláště zprávy odborníků uplatněné žalobkyní, postrádají relevanci, a musí být tedy odmítnuty.
52 Z napadaného rozhodnutí tak jasně a jednoznačně nevyplývají úvahy odvolacího senátu, které jej vedly k tomu, že vycházel z neúplných zjištění GEVES a argumentaci uplatněnou žalobkyní odmítl.
53 V tomto ohledu je třeba dále uvést, že pokud jde o referenční odrůdu, tabulka vytvořená GEVES na podporu její zprávy o zkoušení (viz bod 17 výše) neobsahuje, pokud jde o rok 2012, žádný údaj týkající se indexu poklesu škrobu – ačkoli OÚS sám uznal, že jde o určující kritérium – pevnosti, kyselosti a refraktometrického indexu.
54 OÚS, kterému byl v tomto ohledu na jednání položen dotaz, navíc neposkytl žádné vysvětlení, které by umožnilo pochopit neuvedení těchto skutečností.
55 Stejně je tomu, pokud jde o přesné datum, kdy OÚS provedl zkoušení týkající se vlastností zralých ovocných plodů, pokud jde o mutace odrůdy Braeburn, které není uvedeno ve zprávě GEVES a ohledně něhož OÚS nebyl schopen Tribunálu na jednání poskytnout vysvětlující informace.
56 Je tedy nutno konstatovat, že úvahy, které vedly odvolací senát k tomu, že odmítl argumenty uplatněné žalobkyní, jsou natolik nedostačující, že je třeba mít za to, že odůvodnění napadeného rozhodnutí chybí, nebo je přinejmenším nedostatečné.
57 Třetí části druhého žalobního důvodu a druhé části třetího žalobního důvodu, vycházejícího z porušení povinnosti uvést odůvodnění, která je stanovena v článku 75 základního nařízení, je tudíž třeba vyhovět, a v důsledku toho je třeba zrušit napadené rozhodnutí, aniž je třeba se vyjadřovat k ostatním částem uváděným na podporu druhého a třetího žalobního důvodu, ani k prvnímu žalobnímu důvodu.
K nákladům řízení
58 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl ve věci úspěch, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a OÚS neměl v podstatné části ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (třetí senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí odvolacího senátu Odrůdového úřadu Společenství (OÚS) ze dne 15. prosince 2015 (věc A 001/2015) týkající se žádosti o udělení odrůdového práva Společenství pro rostlinnou odrůdu Braeburn 78 se zrušuje.
2) Žaloba se ve zbývajících částech zamítá.
3) OÚS se ukládá náhrada nákladů řízení.
Frimodt Nielsen | Kreuschitz | Półtorak |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 5. února 2019.
Podpisy.