ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)
13. prosince 2007
Věc F-28/06
Paulo Sequeira Wandschneider
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Hodnocení za rok 2004 – Žaloba na neplatnost – Odůvodnění – Zjevně nesprávné posouzení“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se P. Sequeira Wandschneider domáhá, aby byl zrušen jeho posudek o vývoji služebního postupu za období od 1. ledna do 31. prosince 2004, a Komisi uložena povinnost, aby mu zaplatila částku ve výši 5 000 eur jako náhrada škody za utrpěnou morální a materiální újmu, kterou údajně utrpěl na základě posudku o vývoji služebního postupu za rok 2004.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Zásah spolupodepisujícího úředníka do postupu hodnocení
(Služební řád úředníků, článek 43)
2. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Vyhotovení – Odlišní hodnotitelé v průběhu jednoho hodnotícího období
(Služební řád úředníků, článek 43)
3. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Složení smíšeného výboru pro vypracovávání posudků
(Služební řád úředníků, článek 43)
4. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Role revizního hodnotitele
(Služební řád úředníků, článek 43)
5. Úředníci – Hodnocení – Dodržování práva na obhajobu
(Služební řád úředníků, článek 43)
6. Úředníci – Hodnocení – Posudek o vývoji služebního postupu – Nezbytná soudržnost mezi popisnými komentáři a číselným hodnocením
(Služební řád úředníků, článek 43)
7. Úředníci – Práva a povinnosti – Svoboda projevu – Výkon – Meze
(Služební řád úředníků, články 12 a 21)
1. Z čl. 2 odst. 3 obecných prováděcích ustanovení k článku 43 služebního řádu přijatých Komisí, podle kterého spolupodepisující úředník spolupodepisuje posudek o vývoji služebního postupu vypracovaný nejprve hodnotitelem, a z čl. 8 prvního pododstavce uvedených obecných prováděcích ustanovení, podle kterého hodnotitel a spolupodepisující úředník tento posudek dokončí, vyplývá, že spolupodepisující úředník musí být považován za hodnotitele v plném slova smyslu. V důsledku toho okolnost, že informační systém uvádí, že spolupodepisující úředník ukončil hodnocení, nelze využít k závěru, že hodnotitel přestal vykonávat svoji funkci ve prospěch spolupodepisujícího úředníka.
(viz bod 43)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 25. října 2005, Fardoom a Reinard v. Komise, T‑43/04, Sb. VS s. I‑A‑329 a II‑1465, bod 64
2. Z ustanovení čl. 1 odst. 1 a 2 ve spojení s čl. 4 odst. 1 a 2 obecných prováděcích ustanovení k článku 43 služebního řádu přijatých Komisí vyplývá, že posudek o vývoji služebního postupu má za cíl hodnotit výkonnost, způsobilost a chování ve služebním poměru, jež zaměstnanec prokázal v průběhu celého hodnotícího období. Hodnotitel má tedy povinnost provést hodnocení výkonů tohoto zaměstnance z hlediska cílů, které byly předtím stanoveny, v průběhu celého hodnotícího období, a to i když nebyl jeho služebně nadřízeným během určité části uvedeného období. Účelem zjednodušeného posudku je tedy poskytnout hodnotiteli nezbytné údaje k posouzení funkcí, které hodnocený vykonával v této určité části hodnotícího období. Proto okolnost, že druhý hodnotitel převzal posouzení provedené prvním hodnotitelem za stejné hodnotící období, nedokazuje, že neprovedl hodnocení dotyčného úředníka.
(viz bod 49)
3. Skutečnost, že při jednání smíšeného výboru pro vypracovávání posudků, v jehož průběhu bylo posuzováno odvolání úředníka podané proti posudku o vývoji jeho služebního postupu, byl přítomen člen, s kterým měl uvedený úředník dříve konfliktní vztahy, nemůže způsobit vadu řízení probíhajícího před tímto orgánem, jelikož tento člen, který byl pouze náhradníkem uvedeného smíšeného výboru, se nezúčastnil hlasování a nic nenaznačuje, že mohl mít pouhou svou přítomností vliv na výsledek tohoto hlasování.
(viz body 59 až 61)
4. Z čl. 9 odst. 7 druhého pododstavce obecných prováděcích ustanovení k článku 43 služebního řádu přijatých Komisí vyplývá, že roli revizního hodnotitele nelze zaměňovat s rolí hodnotitele nebo spolupodepisujícího úředníka, a že se tak revizní hodnotitel může, v případě, kdy mu smíšený výbor pro vypracovávání posudků nezaslal doporučení, omezit na konečné přijetí posudku o vývoji služebního postupu, aniž by uvedl podrobné odůvodnění.
(viz bod 78)
5. Dodržení práva na obhajobu po celou dobu řízení zahájeného proti určité osobě, jehož výsledkem může být akt nepříznivě zasahující do právního postavení této osoby, představuje základní zásadu práva Společenství. Tato zásada vyžaduje, aby dotčená osoba mohla efektivně vyjádřit své stanovisko ke skutečnostem, které by mohly být použity v její neprospěch v aktu, který má být přijat. Tohoto cíle je dosaženo především prostřednictvím obecných prováděcích ustanovení k článku 43 služebního řádu přijatých Komisí, jejichž cílem je zajistit dodržení kontradiktornosti v průběhu celého hodnotícího postupu úředníků. Žalobce, který mohl uplatnit své výtky v každém stadiu tohoto řízení, nemůže tvrdit, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu.
(viz body 87 až 90)
Odkazy:
Soudní dvůr: 10. července 1986, Belgie v. Komise, 234/84, Recueil, s. 2263, bod 27; 5. října 2000, Německo v. Komise, C‑288/96, Recueil, s. I‑8237, bod 99
Soud prvního stupně: 8. března 2005, Vlachaki v. Komise, T‑277/03, Sb. VS s. I‑A‑57 a II‑243, bod 64
6. V rámci vypracovávání posudků o vývoji služebního postupu mají popisné komentáře obsažené v takovém posudku za cíl odůvodnit posouzení vyjádřená v bodech. Tyto popisné komentáře slouží jako základ k vypracování hodnocení, které představuje jejich číselný přepis, a umožňují úředníkovi porozumět získané známce. V důsledku toho musejí být popisné komentáře v takovém posudku v soudržnosti s posouzeními vyjádřenými v bodech. Vzhledem k velmi široké posuzovací pravomoci přiznané hodnotitelům při hodnocení činnosti osob, jež mají hodnotit, může nicméně případná nesoudržnost v posudku o vývoji služebního postupu odůvodnit jeho zrušení pouze tehdy, je-li zjevná.
(viz bod 109)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 25. října 2006, Carius v. Komise, T‑173/04, Sb.VS s. I-A-2-243 a II‑A‑2‑1269, bod 106
7. Ačkoli je svoboda vyjadřování základním právem, které požívají úředníci Společenství, nemůže taková svoboda odůvodnit to, aby určitý úředník mohl uvádět vůči svým služebně nadřízeným neopodstatněná tvrzení, která mohou poškodit dobrou pověst těchto posledně uvedených osob.
(viz bod 143)
Odkazy:
Soudní dvůr: 13. prosince 1989, Oyowe a Traore v. Komise, C‑100/88, Recueil, s. 4285, bod 16
Soud prvního stupně: 26. listopadu 1991, Williams v. Účetní dvůr, T‑146/89, Recueil, s. II‑1293, body 72 a 76