ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(třetí senát)
16. září 2009
Věc F-130/07
Fiorella Vinci
v.
Evropská centrální banka (ECB)
„Veřejná služba – Zaměstnanci ECB – Údajně protiprávní zacházení s lékařskými údaji – Povinná lékařská prohlídka“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 36.2 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, který je přílohou Smlouvy o ES, jíž se F. Vinci domáhá, zaprvé, určení, že založení dopisu ze dne 5. března 2007, který jí zaslalo generální ředitelství pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci ECB a v němž ji informovalo o tom, že posudkový lékař ECB rozhodl, že se musí podrobit lékařskému vyšetření u nezávislého odborníka, stanovenému na 8. března 2007, dále dopisu, rovněž ze dne 5. března 2007, zaslaného generálním ředitelstvím pro lidské zdroje nezávislému odborníkovi, prof. A, za účelem provedení lékařského vyšetření žalobkyně, a konečně potvrzení posudkového lékaře ECB ze dne 24. dubna 2007, kterým bylo konstatováno, že pracovní schopnost žalobkyně není snížena, do jejího osobního spisu je protiprávní; zadruhé, určení, že založení zápisu z lékařského vyšetření provedeného dne 8. března 2007 lékařským týmem prof. A. do její zdravotní dokumentace je protiprávní; zatřetí, určení, že rozhodnutí prezidenta ECB ze dne 3. září 2007, jímž se zamítá její stížnost ze dne 2. srpna 2007 a odmítá se tak odstranění výše uvedených dokumentů z jejího osobního spisu a zdravotní dokumentace, do nichž byly založeny, je protiprávní; začtvrté, určení protiprávnosti dopisu ze dne 5. března 2007, kterým jí bylo nařízeno dostavit se dne 8. března 2007 do ordinace prof. A. za účelem lékařského vyšetření; zapáté, aby bylo ECB uloženo zaplatit jí 10 000 eur jako náhradu údajně utrpěné újmy; konečně zašesté, aby byla ECB uložena náhrada nákladů řízení.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Odmítnutí výmazu osobních údajů založených správou do osobního spisu – Zahrnutí
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001, článek 16; pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, článek 42)
2. Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Žaloba – Povinnost podat předchozí žádost i přes neexistenci napadnutelného rozhodnutí –Neexistence
(Pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, články 41 a 42; pravidla pro zaměstnance Evropské centrální banky, článek 8.1.0)
3. Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Zpracování těchto údajů orgány a institucemi Společenství – Nařízení č. 45/2001 – Shromažďování lékařských údajů za účelem kontroly opakované nepřítomnosti – Legalita
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001, čl. 4 odst. 1 písm. c)]
4. Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Zpracování těchto údajů orgány a institucemi Společenství – Nařízení č. 45/2001 – Shromažďování lékařských údajů za účelem kontroly odůvodněnosti nepřítomnosti z důvodu nemoci – Rozsah kontroly
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001, čl. 10 odst. 2 písm. b); pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, článek 31; pravidla pro zaměstnance Evropské centrální banky, článek 5.13.4)
5. Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Zpracování těchto údajů orgány a institucemi Společenství – Nařízení č. 45/2001 – Zpracování lékařských údajů – Právní základ
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001, čl. 10 odst. 2 písm. b)]
6. Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Zpracování těchto údajů orgány a institucemi Společenství – Nařízení č. 45/2001 – Akt orgánu nebo instituce Společenství, kterým se povoluje zpracování údajů zaměstnanců – Respektování soukromého života zaměstnanců – Podmínky
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001)
1. Rozhodnutí Evropské centrální banky, kterým se zamítá žádost zaměstnance o výmaz osobních údajů založených do jeho osobního spisu správou, představuje napadnutelný akt ve smyslu článku 42 pracovního řádu pro zaměstnance ECB. Z článku 16 nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů totiž vyplývá, že odmítnutí výmazu je protiprávní, pokud byly dotčené údaje předmětem nedovoleného zpracování a zejména protiprávního shromažďování. Přezkoumáním legality odmítnutí výmazu tedy může soud přezkoumat legalitu celého zpracování dotčených údajů, zejména zaznamenávání a uchovávání (tedy vkládání) těchto údajů.
Krom toho, i když článek 16 nařízení č. 45/2001 odkazuje pouze na „nedovolený“ charakter těchto zpracování, přičemž zmiňuje porušení ustanovení oddílů 1, 2 a 3 kapitoly II, nelze jej vykládat tak, že omezuje kontrolu legality těchto zpracování pouze na dodržení ustanovení oddílů, které zmiňuje. Je tedy věcí soudu, aby posoudil, zda žalobní důvod vycházející z protiprávnosti zpracování může zasahovat do respektování soukromého života, jehož zajištění v souvislosti se zpracováním osobních údajů je cílem uvedeného nařízení.
(viz body 46 až 48, 66 a 67)
2. Vzhledem k tomu, že pravidla pro zaměstnance Evropské centrální banky nestanoví v případě, kdy Banka nepřijala napadnutelné rozhodnutí, žádný specifický postup předchozí žádosti, nelze žalobci vytýkat, že podal žádost o přezkum předcházející soudnímu řízení, aniž ECB předtím přijala napadnutelné rozhodnutí.
Nadto vzhledem k tomu, že lhůta dvou měsíců, počítaná od oznámení napadeného rozhodnutí, jak ji stanoví článek 8.1.0 pravidel pro zaměstnance, nutně předpokládá existenci předchozího rozhodnutí, nelze ji uplatnit v případě, kdy rozhodnutí, které lze následně napadnout v rámci stížnosti a poté žaloby, vznikne v průběhu přezkumu předcházejícího soudnímu řízení.
(viz body 51, 53 a 55)
3. V případě, kdy je orgánu nebo instituci Společenství dovoleno provádět shromažďování lékařských údajů jejich zaměstnanců, které je potenciálně invazivní a nese s sebou rizika zásahu do soukromého života, nesmí být takové shromažďování použito nad rámec toho, co je striktně nezbytné s ohledem na skutkové okolnosti, za nichž orgán nebo instituce využívají této pravomoci. Musí tedy dodržovat zásadu proporcionality, zejména tak, jak ji stanoví v oblasti ochrany v souvislosti se zpracováním osobních údajů čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Soudu Společenství přísluší kontrolovat rovněž dodržování této zásady.
Za nepřiměřené nelze považovat shromažďování lékařských údajů ze strany orgánu nebo instituce Společenství formou úplného vyšetření celkového zdravotního stavu zaměstnance, jehož cílem je kontrola odůvodněnosti opakované nepřítomnosti tohoto zaměstnance a dále posouzení nutnosti úpravy pracovních podmínek dotčeného z důvodu případných obtíží při výkonu jeho služebních povinností kvůli jeho zdravotnímu stavu. Za takových okolností totiž může mít správa oprávněně za to, že celkové vyšetření zdravotního stavu zaměstnance je nezbytné k ukončení opakované nepřítomnosti, kterou považuje za neuspokojivou jak ze svého hlediska, tak z hlediska dotčeného. V takové situaci je ostatně orgán oprávněn, ne-li povinen na základě svých povinností vůči zaměstnancům, posoudit nezbytnost úpravy pracovních podmínek zaměstnance s ohledem na případné obtíže tohoto zaměstnance při výkonu jeho služebních povinností z důvodu jeho zdravotního stavu.
(viz body 87, 89, 90, 102 a 139)
4. Článek 10 odst. 2 písm. b) nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů stanoví, že zpracování údajů spadajících do působnosti tohoto ustanovení musí být nezbytné pro dodržení povinností a zvláštních práv správce v oblasti pracovního práva, nevyplývá z něj však, že jakýkoliv předpis upravující existenci zpracování „zvláštních kategorií údajů“, ve smyslu nadpisu článku 10 uvedeného nařízení, musí sám výslovně uvádět přesný účel tohoto zpracování, a odůvodňovat tak jeho nezbytnost.
V každém případě, i když článek 5.13.4 pravidel pro zaměstnance Evropské centrální banky neuvádí výslovně cíle, které mohou odůvodňovat využití shromažďování lékařských údajů, které upravuje, lze tyto cíle jednoznačně vyvodit z kontextu uvedeného článku. Účelem všech ustanovení článku 5.13 je totiž upřesnit podmínky uplatnění článku 31 pracovního řádu pro zaměstnance Evropské centrální banky, který stanoví, že „zaměstnanec, který prokáže neschopnost vykonávat své služební povinnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, má nárok na placené volno z důvodu nemoci“. Opatření podle článku 5.13.4 se tedy mají uplatnit v případě nepřítomnosti z důvodu nemoci za účelem kontroly její odůvodněnosti, přičemž rozsah této kontroly se může oprávněně lišit mimo jiné podle frekvence absencí.
(viz body 100, 101 a 138)
5. Z ustanovení čl. 10 odst. 2 písm. b) nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů nevyplývá, že vyžadují, aby jakékoliv zpracování zvláštních kategorií údajů ve smyslu odstavce 1 uvedeného článku bylo povoleno předpisem, jehož existence je stanovena přímo smlouvami zakládajícími Evropská společenství. Takový výklad totiž není v souladu se zněním textu a zejména s použitím výrazu „na jejich základě“, který, i když znamená vztah mezi předpisem upravujícím zpracování údajů a Smlouvami, nicméně neznamená, že tento vztah musí být přímý.
I když je pravda, že francouzská verze uvedeného čl. 10 odst. 2 písm. b) nařízení č. 45/2001 stanoví, že zpracování mimo jiné lékařských údajů musí být dovoleno Smlouvami nebo jinými „actes législatifs“ přijatými na jejich základě, výraz „actes législatifs“ musí být vykládán tak, že odkazuje na pojem „obecně závazný akt“, jako je tomu u jiných jazykových verzí, které používají obecnější výraz, jež neodkazuje na nezbytnost povolení zpracování aktem vydaným konkrétní institucí.
(viz body 115, 116, 118 a 119)
6. Pokud jde o akt orgánu nebo instituce Společenství, kterým se povoluje zpracování osobních údajů jejich zaměstnanců a který spadá do oblasti působnosti nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, ochrana soukromého života zaměstnanců je zajištěna dostatečně, pokud je předpisem povolujícím zpracování údajů obecně závazný akt, který je dostatečně zveřejněn, a dotčené zpracování je předvídatelné.
(viz bod 122)