USNESENÍ PŘEDSEDY TRIBUNÁLU
ze dne 21. července 2017 (*)
„Řízení o předběžných opatřeních – Vnitřní trh se zemním plynem – Směrnice 2009/73/ES – Návrh Bundesnetzagentur, jehož cílem je změnit podmínky pro výjimku z unijních pravidel pro provoz plynovodu OPAL – Rozhodnutí Komise o přezkumu podmínek pro výjimku z unijních pravidel – Návrh na odklad vykonatelnosti – Nedostatek naléhavosti“
Ve věci T‑883/16 R,
Polská republika, zastoupená B. Majczynou, M. Kawnikem a K. Rudzińskou, jako zmocněnci,
žalobkyně,
podporovaná
Litevskou republikou, zastoupenou D. Kriaučiūnasem a R. Krasuckaitėm, jako zmocněnci,
vedlejší účastnicí,
proti
Evropské komisi, zastoupené O. Beynet a K. Herrmann, jako zmocněnkyněmi,
žalované,
podporované
Spolkovou republikou Německo, zastoupenou T. Henzem a R. Kanitzem, jako zmocněnci,
vedlejší účastnicí,
jejímž předmětem je návrh podaný na základě článků 278 a 279 SFEU, který směřuje k odkladu vykonatelnosti rozhodnutí Komise C(2016) 6950 final, ze dne 28. října 2016, o přezkumu podmínek pro výjimku pro plynovod OPAL z pravidel stanovených směrnicí 2003/55/ES pro přístup třetích osob a pro regulaci sazeb,
PŘEDSEDA TRIBUNÁLU
vydává toto
Usnesení
Skutečnosti předcházející sporu
1 Rozhodnutím C(2009) 4694 ze dne 12. června 2009 Komise Evropských společenství požádala Bundesnetzagentur (dále jen „BNetzA“, spolková agentura pro sítě, Německo) na základě čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES (Úř. věst. 2003, L 176, s. 57), aby změnila své rozhodnutí ze dne 25. února 2009, které vylučovalo přepravní kapacity v rámci projektu plynovodu Ostseepipeline-Anbindungsleitung (dále jen „OPAL“), který je pozemní části plynovodu Nord Stream 1 na východě, jehož vstupní bod se nachází v blízkosti obce Lubmin, nedaleko Greifswaldu, v Německu, a výstupní bod se nachází v obci Brandov v České republice, z působnosti pravidel pro přístup třetích osob stanovených v článku 18 uvedené směrnice a sazebních pravidel upravených v čl. 25 odst. 2 až 4 téže směrnice.
2 Rozhodnutí Komise ze dne 12. června 2009 stanovilo následující podmínky:
„a) Aniž je dotčeno pravidlo obsažené [v] písm. b), podnik v dominantním postavení na jednom či několika, předcházejících nebo navazujících velkých trzích se zemním plynem, pokrývajících Českou republiku, je oprávněn rezervovat si v průběhu jednoho roku nejvýše 50 % přepravní kapacity plynovodu OPAL na českých hranicích. Rezervace podniků, které patří do téže skupiny, jako Gazprom a Wingas, budou posuzovány společně. Rezervace podniků v dominantním postavení nebo skupin podniků v dominantním postavení, které uzavřely značné dlouhodobé smlouvy o dodávkách plynu, budou posuzovány souhrnně […]
b) Dotčený podnik je oprávněn překročit 50 % kapacitní limit, uvolní-li trhu na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního řízení („program uvolňování plynu“) plyn v objemu 3 miliardy m³ z plynovodu OPAL. Společnost provozující plynovod, nebo podnik, který je povinen realizovat program, musí zajistit dostupnost odpovídajících přepravních kapacit a volný výběr výstupního bodu („program postoupení kapacit“). Podoba programů „uvolňování plynu“ a „postoupení kapacit“ podléhá schválení ze strany BNetzA.“
3 Dne 7. července 2009 BNetzA změnila své rozhodnutí ze dne 25. února 2009 tím, že jej přizpůsobila výše uvedeným podmínkám stanoveným v rozhodnutí Komise ze dne 12. června 2009. BNetzA udělila výjimku z pravidel na dobu 22 let.
4 Plynovod OPAL byl uveden do provozu dne 13. července 2011 a jeho kapacita je přibližně 36,5 miliardy m³. Na základě rozhodnutí Komise ze dne 12. června 2009 a rozhodnutí BNetzA ze dne 25. února 2009, ve znění rozhodnutí ze dne 7. července 2009, byly kapacity plynovodu OPAL zcela vyňaty z působnosti pravidel o regulovaném přístupu třetích osob a sazebních pravidlech na základě směrnice 2003/55.
5 Nerezervovaných 50 % kapacity tohoto plynovodu nebylo nikdy použito, protože společnost Gazprom nikdy nezahájila program uvolňování plynu upravený v rozhodnutí Komise ze dne 12. června 2009. O vstupní kapacitu plynovodu u Greifswaldu mají zájem pouze třetí osoby, které jsou schopny zavést plyn do plynovodu v tomto bodě. Dosavadní technické řešení umožňuje dodávky zemního plynu v tomto bodě pouze z plynovodu Nord Stream 1, který užívá skupina Gazprom pro přepravu plynu z ruských nalezišť, takže je a priori využíváno patrně pouze 50 % přepravní kapacity plynovodu OPAL.
6 Dne 13. května 2016 oznámila BNetzA na základě článku 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55 (Úř. věst. 2009, L 211, s. 94) Komisi svůj záměr změnit některá ustanovení výjimky udělené v roce 2009 týkající se části plynovodu OPAL, kterou spravuje Opal Gastransport GmbH& Co. KG (dále jen „OGT“).
7 Komise dne 28. října 2016 přijala na základě čl. 36 odst. 9 směrnice 2009/73 rozhodnutí C(2016) 6950 final o přezkumu podmínek pro výjimku pro plynovod OPAL z pravidel stanovených směrnicí 2003/55 pro přístup třetích osob a pro regulaci sazeb (dále jen „napadené rozhodnutí“), které je určeno BNetzA.
8 Komise zachovala v napadeném rozhodnutí výjimku z pravidel pro přístup třetích osob poskytnutou plynovodu OPAL zahrnující část plynovodu od vstupního bodu nacházejícího se u Greifswaldu po výstupní bod nacházející se v Brandově pro nejvýše 50 % kapacity, kterou již schválila ve svém rozhodnutí ze dne 12. června 2009. Zbývajících 50 % kapacity této části plynovodu – dosud nevyužívaných, protože společnost Gazprom nezahájila program uvolňování plynu – bylo naproti tomu uvolněno, to znamená podřízeno pravidlům o přístupu třetích osob. K tomuto uvolnění musí dojít v podobě rozdělení přepravních kapacit, které je provozovatel plynovodu povinen přidělit v rámci transparentní a nediskriminační aukce.
9 Protože toto transparentní a nediskriminační zpřístupnění přepravních kapacit, které byly uvolněny, může de facto vést i k jejich využívání společností Gazprom eksport, zvýšila Komise limit navržený BNetzA týkající se propojovací kapacity typu FZK (feste frei zuordenbare Kapazitäten, volně přidělitelné pevné kapacity) ve výstupním bodu plynovodu, aby zajistila, že třetí osoby mohou k „uvolněným“ kapacitám skutečně přistupovat.Provozovatel plynovodu OPAL tak bude v rámci aukce povinen zpřístupnit jiným uživatelům než jen společnosti v dominantním postavení na českém trhu zemního plynu propojovací kapacitu FZK v počátečním objemu 3,2 milionu kWh. Pokud se však během roční aukce ukáže, že poptávka po kapacitě typu FZK ve výstupním bodu v Brandově je vyšší než 90 % nabízené kapacity, BNetzA je povinna zvýšit objem kapacity FZK dostupné během následující roční aukce o 1,6 milionu kWh. Dostupná kapacita FZK může mít v konečném měřítku objem 6,4 milionu kWh, tj. 20 % z celkové kapacity plynovodu OPAL.
10 Komise vzhledem k stoupajícím nabídkám v aukci a s cílem zabránit přeplacení jakékoliv nabídky ze strany subjektu v dominantním postavení na českém trhu kromě toho zavedla dodatečnou podmínku, že takový subjekt může podat nabídku v rámci aukce kapacity FZK pouze ve výši základní ceny kapacity, což znamená, že navržená cena nemůže v témže roce překročit průměrnou základní cenu regulovaného sazebníku pro přenosovou soustavu přepravující plyn z obchodní oblasti Gaspool v Německu do České republiky u srovnatelných produktů.
11 BNetzA dne 28. listopadu 2016 změnila v souladu s napadeným rozhodnutím výjimku udělenou provozovateli plynovodu OPAL rozhodnutím ze dne 25. února 2009.
Řízení a návrhová žádání účastnic řízení
12 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 16. prosince 2016 podala Polská republika žalobu znějící na zrušení napadeného rozhodnutí.
13 Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu téhož dne podala Polská republika tento návrh na předběžné opatření, v němž v podstatě navrhuje, aby předseda Tribunálu:
– odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí do vynesení rozsudku, kterým se ukončí hlavní řízení;
– nařídil Komisi, aby od BNetzA požadovala, aby tato agentura odložila provádění postoje Komise uvedeného v napadeném rozhodnutí do vynesení rozsudku, kterým se ukončí hlavní řízení;
– nařídil Komisi, aby od BNetzA požadovala, aby tato agentura do vynesení rozsudku, kterým se ukončí hlavní řízení, přijala všechna možná právní opatření za účelem odložit výkon rozhodnutí, uskutečňování transakce, plnění smlouvy veřejného práva nebo jakákoliv jiná prováděcí opatření, kterými se mění, doplňuje nebo zrušuje rozhodnutí BNetzA ze dne 25. února 2009, ve znění ze dne 7. července 2009, nebo která se jej jiným způsobem dotýkají;
– nařídil Komisi, aby od OGT požadovala, aby se tato společnost do vynesení rozsudku, kterým se ukončí hlavní řízení, zdržela zpřístupnění přepravní kapacity plynovodu OPAL za jiných podmínek, než podmínek určených rozhodnutím BNetzA ze dne 25. února 2009, ve znění ze dne 7. července 2009;
– tento návrh přezkoumal podle čl. 157 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu do 23. prosince 2016.
14 Ve vyjádřeních k návrhu na předběžné opatření došlých kanceláři Tribunálu dne 23. prosince 2016 Komise v zásadě navrhuje, aby předseda Tribunálu:
– tento návrh zamítl;
– uložil Polské republice náhradu nákladů řízení.
15 Předseda Tribunálu vyhověl na základě čl. 157 odst. 2 jednacího řádu usnesením ze dne 23. prosince 2016, Polsko v. Komise (T‑883/16 R), návrhu na odklad vykonatelnosti do vynesení usnesení, kterým se ukončí probíhající řízení o předběžném opatření. Kromě toho položil účastnícím řízení soubor otázek, na které Polská republika odpověděla dne 13. ledna 2017 a Komise dne 16. ledna 2017. Polská republika v této souvislosti podala také návrh na nařízení organizačních procesních opatření, ke kterému se Komise vyjádřila dne 20. ledna 2017 v tom smyslu, aby byl návrh zamítnut.
16 Předseda Tribunálu dne 2. února 2017 vyhověl návrhu Spolkové republiky Německo na její vstup do řízení ze dne 19. ledna 2017, ke kterému ani Komise ve svém vyjádření ze dne 30. ledna 2017 ani Polská republika ve svém vyjádření ze dne 31. ledna 2017 nevyjádřily námitky. Spis vedlejší účastnice, který Spolková republika Německo předložila na podporu návrhových žádání Komise, zaregistrovala kancelář Tribunálu dne 9. února 2017. Dne 3. března 2017 podaly hlavní účastnice řízení k tomuto spisu svá vyjádření.
17 Dne 1. března 2017 Polská republika předložila doplňující spis a ve dnech 30. srpna a 9. prosince 2016 předložila postupně dva dopisy, které obdržel ministr energetiky Polské republiky od ministra energetiky Ruské federace.
18 Dne 5. května 2017 byla přijata jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání Polské republiky v hlavním řízení Litevská republika. Spis vedlejší účastnice v projednávané věci předložila Litevská republika dne 22. května 2017. Dne 9. června 2017 podaly Polská republika a Komise k tomuto spisu vyjádření.
19 Dopisem ze dne 22. června 2017 byly účastnice řízení pozvány na jednání stanovené na den 5. července 2017, aby předložily argumenty k podmínkám týkajícím se naléhavosti a vyváženosti zájmů. Při této příležitosti byly Komise a vedlejší účastnice požádány, aby předložily vyjádření k doplňujícímu spisu Polské republiky ze dne 1. března 2017, ke kterému Polská republika připojila dodatečné důkazy na podporu svého návrhu.
20 Litevská republika informovala dopisem ze dne 23. června 2017 Tribunál, že se jednání nezúčastní.
21 Polská republika, Komise a Spolková republika Německo předložily na jednání dne 5. července 2017 své argumenty a zodpověděly otázky položené předsedou Tribunálu.
Právní otázky
Obecné úvahy
22 Z článku 278 SFEU ve spojení s článkem 279 SFEU a čl. 256 odst. 1 SFEU vyplývá, že soudce rozhodující o předběžném opatření může nařídit odklad vykonatelnosti aktu napadeného před Tribunálem či nezbytná předběžná opatření, má-li za to, že to okolnosti vyžadují, a to na základě článku 156 jednacího řádu. Článek 278 SFEU však zakotvuje zásadu, že žaloby nemají odkladný účinek vzhledem k tomu, že pro akty přijaté orgány Evropské unie platí domněnka legality. Soudce rozhodující o předběžném opatření tedy může nařídit odklad vykonatelnosti aktu napadeného před Tribunálem nebo nařídit předběžné opatření pouze výjimečně (usnesení ze dne 19. července 2016, Belgie v. Komise, T‑131/16 R, EU:T:2016:427, bod 12).
23 Článek 156 odst. 4 první věta jednacího řádu kromě toho stanoví, že návrh na předběžné opatření musí označit „předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové a právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření“.
24 Soudce rozhodující o předběžném opatření tudíž může vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti aktu nebo návrhu na jiné předběžné opatření, pokud bylo prokázáno, že jejich nařízení je prima facie odůvodněno skutkově i právně (fumus boni iuris) a je naléhavé v tom smyslu, že je k zabránění vážné a nenapravitelné újmy na zájmech navrhovatele nezbytné, aby byly nařízeny a nabyly účinnosti před rozhodnutím v hlavním řízení. Tyto podmínky jsou kumulativní, takže návrhy na předběžná opatření musí být zamítnuty, pokud jedna z těchto podmínek není splněna. Soudce rozhodující o předběžném opatření rovněž případně přistoupí k vážení dotčených zájmů (viz usnesení ze dne 2. března 2016, Evonik Degussa v. Komise, C‑162/15 P-R, EU:C:2016:142, bod 21 a citovaná judikatura).
25 V rámci tohoto celkového přezkumu má soudce rozhodující o předběžném opatření širokou posuzovací pravomoc, a protože neexistuje žádná právní norma ukládající mu předem určený postup analýzy k posouzení nutnosti nařídit předběžné opatření, je na něm, aby s ohledem na okolnosti projednávaného případu určil způsob, jakým musí být tyto jednotlivé podmínky ověřeny, a pořadí, v jakém musí být zkoumány [viz usnesení ze dne 19. července 2012, Akhras v. Rada, C‑110/12 P(R), nezveřejněné, EU:C:2012:507, bod 23 a citovaná judikatura].
26 Za okolností projednávané věci je nejprve nutné zkoumat, zda je splněna podmínka naléhavosti.
K naléhavosti
27 Za účelem ověření naléhavosti navrhovaných předběžných opatření je třeba připomenout, že účelem řízení o předběžném opatření je zaručit plnou účinnost budoucího konečného rozhodnutí, aby bylo zabráněno mezeře v právní ochraně zajišťované unijním soudem. Pro dosažení tohoto cíle je nutno naléhavost posuzovat s ohledem na nezbytnost předběžně rozhodnout, aby bylo zabráněno tomu, že účastníkovi řízení, který požaduje předběžnou ochranu, bude způsobena závažná a nenapravitelná újma. Je na tomto účastníku řízení, aby prokázal, že nemůže vyčkat výsledku řízení ve věci samé, aniž utrpí vážnou a nenapravitelnou újmu (viz usnesení ze dne 14. ledna 2016, AGC Glass Europe a další v. Komise, C‑517/15 P-R, EU:C:2016:21, bod 27 a citovaná judikatura).
28 V projednávané věci má Polská republika obavy, že utrpí vážnou a nenapravitelnou újmu v případě, že návrh na předběžné opatření bude zamítnut, jelikož výkon napadeného rozhodnutí, v jehož důsledku dojde ke zvýšení přepravní kapacity plynovodu OPAL, nevyhnutelně povede ke snížení přepravy plynu prostřednictvím plynovodů Jamal-Evropa a Bratrství, a v důsledku toho k ohrožení bezpečnosti dodávek plynu do Polska.
29 Úvodem je třeba poznamenat, že není zpochybněno, že účinky napadeného rozhodnutí povedou k vyššímu využití kapacity plynovodu OPAL.
30 Polská republika v podstatě tvrdí, že propojení mezi rozšířením přepravní kapacity plynu prostřednictvím plynovodu OPAL, snížením přepravy plynu prostřednictvím plynovodu Jamal-Evropa a Bratrství a ohrožením bezpečnosti dodávek plynu do Polska, vyplývá z kombinace dvou souborů současně probíhajících událostí.
31 Polská republika má jednak za to, že výkon napadeného rozhodnutí umožní společnosti Gazprom vytvořit 90% rezervu přepravní kapacity plynovodu OPAL. Napadené rozhodnutí upravuje aukci 50 % celkové přepravní kapacity plynovodu OPAL. Podle Polské republiky by však důsledkem podmínek pro právní výjimku, které jsou stanoveny v napadeném rozhodnutí, bylo umožnit společnosti Gazprom získat alespoň 80 % částečně regulované přepravní kapacity plynovodu OPAL podléhající aukci. Jelikož ostatních 50 % přepravní kapacity plynovodu OPAL je vyloučeno z unijního práva i z pravidel pro přístup třetích stran a je celkově poskytnuto společnosti Gazprom, tato společnost by ve skutečnosti mohla využívat zajištěného přístupu k nejméně 90 % celkové přepravní kapacity plynovodu OPAL.
32 Polská republika dále tvrdí, že společnost Gazprom bude moci díky této možnosti zvýšit využívání přepravní kapacity plynovodu OPAL, změnit svou obchodní strategii, což by vedlo k zásadnímu snížení nebo úplnému přerušení dodávek plynu touto společností na německý trh prostřednictvím plynovodu Jamal-Evropa a k zásadnímu ovlivnění podmínek dodávání plynu na polský trh prostřednictvím plynovodů Jamal-Evropa a Bratrství. Nejdříve ze všeho by toto snížení či úplné přerušení provozu plynovodu ze strany Gazprom mohlo mít za důsledek obzvláště: zaprvé nutnost rozdělit náklady na provozování plynovoduJamal-Evropa na základě nižšího objemu plynu, což by vedlo k zásadnímu zvýšení cen za přepravu, což by pro dotčené provozovatele znamenalo nemožnost přistoupit k této infrastruktuře v místě největší přeshraniční přípojky přepravující plyn ze západu [propojovací bod Mallnow (Německo)]; zadruhé omezení možnosti účastníků trhu mít prospěch z možných virtuálních obrácených služeb plynovodu Jamal-Evropa, což by alternativním dodavatelům, kteří chtějí prodávat plyn koupený v Německu, omezilo přístup na polský trh s plynem ve vztahu ke společnosti Gazprom, a zatřetí zvýšení nákladů na dodávky plynu do jiných propojovacích bodů mezi Polskem a Unií v důsledku zvýšení poptávky po jiných přeshraničních kapacitách. Poté by Gazprom mohl z důvodu přerušení dodávky plynu ze západu využít svého dominantního postavení na polském trhu a volně rozhodnout o cenách za dodávky plynu do Polska, což by vedlo ke zvýšení cen pro konečné zákazníky. Konečně by podle názoru Polské republiky přístup k dodatečné kapacitě plynovodu OPAL umožnil společnosti Gazprom přesměrovat přepravování plynu z území Ukrajiny na plynovod Nord Stream 1, čímž by znemožnila zachování dodávek na území Polska prostřednictvím větve plynovodu Bratrství v bodě Drozdowicze na polsko-ukrajinských hranicích, což by vedlo k ohrožení energetické bezpečnosti Polska, jelikož by nebylo možné zajistit kontinuitu dodávek zákazníkům na jihovýchodě Polska, kteří jsou zásobováni přímo z Ukrajiny.
33 Ač není třeba posoudit zaprvé případný hypotetický charakter každého z těchto dvou souborů událostí, pro něž poskytuje Polská republika určité informace a dokumenty, které mají prokázat dostatečnou míru jistoty, kterou však zpochybnila Komise a Spolková republika Německo, a zadruhé existenci příčinné souvislosti mezi těmito dvěma soubory událostí a napadeným rozhodnutím, stačí konstatovat, že tvrzená újma není v projednávaném případě bezprostřední.
34 Jak bylo připomenuto v bodě 27 tohoto usnesení, podle ustálené judikatury se musí naléhavost návrhu na předběžné opatření posuzovat s ohledem na nezbytnost předběžně rozhodnout, aby bylo zabráněno tomu, že účastníkovi řízení, který navrhuje předběžná opatření před rozhodnutím o hlavním návrhu na neplatnost, bude způsobena závažná a nenapravitelná újma, přičemž je na tomto účastníku řízení, aby dostatečně prokázal, že nemůže vyčkat výsledku řízení o hlavním návrhu, aniž utrpí takovou újmu.
35 V projednávaném případě přitom vyplývá ze skutečností obsažených ve spisu, které Polská republika nezpochybnila, že v současné době za účelem zásobování trhů západní Evropy, včetně Polska, platí pro přepravu zemního plynu polskou částí plynovodu Jamal-Evropa (až do objemu 32,3 miliardy m³ plynu) až do roku 2020 přepravní smlouva uzavřená s Gazprom a také smlouva uzavřená v roce 1996 mezi PGNiG S. A. a Gazprom na dodávky zemního plynu (až do objemu 10,2 miliardy m³ plynu), která končí na konci roku 2022.
36 Tyto informace, které nebyly obsaženy v původním návrhu Polské republiky a byly sděleny poprvé Komisí v jejím vyjádření ze dne 23. prosince 2016, jsou určující pro posouzení podmínek naléhavosti soudcem příslušným k rozhodování o předběžném opatření. Z těchto smluv totiž vyplývá, že využití přepravní kapacity polské části plynovodu Jamal-Evropa je prima facie zajištěno přinejmenším do konce roku 2019 a že dodávky ze strany Gazprom na polský trh jsou zajištěny do roku 2022. V tomto ohledu by Polská republika mohla z důvodu nedodržení uvedených smluvních podmínek případně využít zvláštních právních prostředků. V této souvislosti lze navíc předpokládat, že by se Polská republika obrátila v souladu s článkem 160 jednacího řádu na soudce příslušného k rozhodování o předběžném opatření.
37 I pokud by jistá povaha újmy tvrzené Polskou republikou byla dostatečně prokázána, nemohla by tato újma prima facie nastat dříve, než v okamžiku uplynutí platnosti uvedených smluv, nebyla-li by tato platnost obnovena. Ve vyjádření Spolkové republiky Německo ke spisu ze dne 3. března 2017 má přitom Polská republika za to, že rozsudek ve věci samé v projednávané věci bude pravděpodobně vydán do dvou let, tedy během roku 2019. Je tudíž třeba uvést, že Polská republika nepředložila pádný důkaz, že by nemohla vyčkat výsledku řízení o hlavním návrhu, aniž by utrpěla vážnou a nenapravitelnou újmu.
38 V tomto ohledu je nicméně třeba poznamenat, že Polská republika přiložila ke svému doplňujícímu spisu ze dne 1. března 2017 dva dopisy ze dne 30. srpna, respektive 9. prosince 2016, zaslané ministrem energetiky Ruské federace ministrovi energetiky Polské republiky. První dopis se týká rozhodnutí Urządu Regulacji Energetyki (úřad pro regulaci energie, Polsko) ze dne 19. května 2015 o udělení společnosti Gaz-System osvědčení o nezávislosti, pokud jde o výkon funkce správce polské části plynovodu Jamal-Evropa, o němž ruský ministr tvrdí, že porušuje dohodu ze dne 25. října 2010 o povinnostech provozovatele pověřeného polským segmentem tohoto plynovodu, která sama vychází z rusko-polské dohody ze dne 25. srpna 1993 o výstavbě plynovodu pro přepravu ruského plynu přes polské území. Druhý dopis informuje polského ministra o potížích společnosti Gazprom na Ukrajině, kde jí byla ukrajinskými orgány uložena pokuta. Ruský ministr informoval svůj protějšek, že nebudou-li tyto potíže vyřešeny, mohou vést ke snížení dodávek plynu společností Gazprom. Polská republika tedy v zásadě tvrdí, že uvedené dokumenty prokazují reálný základ rizika omezení nebo přerušení dodávek plynu prostřednictvím plynovodu Jamal-Evropa na polském území, přičemž toto omezení by nyní bylo umožněno novými podmínkami pro provoz plynovodu OPAL vyplývajícími z napadeného rozhodnutí.
39 Nejprve je třeba uvést, že navzdory prvořadému významu, který Polská republika dle všeho přikládá těmto doplňujícím důkazům, nebyly tyto důkazy uvedeny v návrhu na předběžné opatření podaném dne 16. prosince 2016. Dále, aniž je nutné v této fázi rozhodovat o vazbě mezi obsahem uvedených dokumentů a napadeným rozhodnutím, postačí uvést, že tvrzené hrozby jsou prima facie podmíněny vykonáním rozhodnutí úřadu pro regulaci energie ze dne 19. května 2015, k němuž mělo dojít nejpozději v květnu 2017. Na jednání Polská republika informovala předsedu Tribunálu, že k tomuto vykonání doposud nedošlo. Pokud by tedy k těmto represivním krokům po uvedeném vykonání došlo, nejpravděpodobněji by představovaly nové skutečnosti umožňující Polské republice obrátit se v souladu s článkem 160 jednacího řádu na soudce příslušného k rozhodování o předběžném opatření, který by tak mohl na základě čl. 157 odst. 2 jednacího řádu nařídit nové odkladné opatření inaudita altera parte s cílem dočasně obnovit právní úpravu platnou před zavedením režimu stanoveného v napadeném rozhodnutí až do okamžiku, kdy rozhodne o opodstatněnosti nového návrhu s ohledem na nové skutkové okolnosti.
40 Proto je třeba dospět k závěru, že jelikož nebyla prokázána bezprostřednost tvrzené újmy, nesplnila Polská republika podmínku, podle které nemůže vyčkat vydání rozhodnutí Tribunálu v hlavním řízení, aniž by utrpěla tvrzenou újmu.
41 Jinak by tomu bylo jen v případě, kdy by události, ke kterým by od nynějška došlo, okamžitě způsobovaly nenapravitelnost tvrzeného poškozujícího stavu. Jeví se přitom, že Polská republika má za to, že skutkové okolnosti v projednávané věci k takovému zjištění vedou, jelikož společnost Gazprom může během následujících ročních aukcí, týkajících se 50 % přepravní kapacity uvolněné napadeným rozhodnutím, učinit dlouhodobé rezervace vedoucí k zachování situace tak, že by právní účinky napadeného rozhodnutí dalece přesahovaly dobu jeho právní existence.
42 V první řadě Polská republika tvrdí, že rezervace přepravní kapacity vydražované v aukci v souladu s novými podmínkami pro užívání plynovodu OPAL mohou být učiněny na dobu patnácti let. Tvrdí přitom, že je třeba očekávat, že Gazprom si bude na tuto dobu rezervovat podstatnou část přepravní kapacity, čímž udrží stav popsaný v bodě 32 na dalších patnáct let.
43 Ve druhé řadě upřesňuje, že rezervace ve formě soukromoprávních ujednání budou napříště zdrojem práv a povinností fyzických nebo právnických osob podléhajících ochraně bez ohledu na výsledek řízení o hlavním návrhu. Podle Polské republiky by nemohlo vést ke zrušení smluv o přepravě nebo dodávkách plynu prostřednictvím plynovodu OPAL ani zrušení napadeného rozhodnutí. Zdůrazňuje rovněž, že uvedené smlouvy o přepravě povedou souběžně k uzavření smluv v rámci obchodování s plynem, což způsobí dodatečnou překážku pro ukončení smluv o přepravě.
44 Je nicméně třeba poznamenat, že tento rozbor vychází z nesprávného chápání fungování právního řádu zavedeného Smlouvami (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. července 1964, Costa, 6/64, EU:C:1964:66, s. 1158). V případě zrušení napadeného rozhodnutí nebudou podmínky pro užívání plynovodu OPAL povolené tímto rozhodnutím nadále platit. Z toho důvodu nebude možné provést žádný soukromoprávní akt založený na těchto podmínkách. Jak Komise, tak Spolková republika Německo tuto skutečnost správně zdůrazňovaly ve svých písemnostech a na jednání konaném dne 5. července 2017.
45 Kromě právních překážek, jejichž existenci nelze připustit, jak bylo připomenuto v bodě 44 výše, namítá Polská republika v této souvislosti, existenci praktických potíží při provádění takového zrušení. Rovněž tuto námitku je třeba vyloučit. Jak totiž zdůrazňuje Komise ve svých odpovědích ze dne 16. ledna 2017 na otázky položené dne 23. prosince 2016 předsedou Tribunálu, pokud by Tribunál zrušil napadené rozhodnutí, stala by se rezervace produktů odpovídajících roční kapacitě pro období následující po vydání rozsudku Tribunálu neplatnou, jelikož by se týkala odlišných ročních produktů, které mohou být rezervovány na období patnácti let pouze, jsou-li kumulovány s jinými produkty, a jedná-li se tedy o navzájem nezávislé produkty. Navíc z obecných smluvních podmínek vztahujících se na přepravu plynu plynovodem OPAL předložených Komisí vyplývá, že smlouva o přepravě uzavřená mezi uživateli sítě a OGT ohledně získání kapacitních produktů prostřednictvím aukce by mohla být vypovězena okamžitě z podstatných důvodů, mezi něž bezpochyby patří zrušení napadeného rozhodnutí Tribunálem. Komise správně doplňuje, že toto zrušení by bylo nepředvídatelnou událostí s právním dopadem na smlouvu v tom smyslu, že by odůvodňovalo změnu podmínek uvedené smlouvy. Tyto obecné podmínky navíc opravňují OGT v budoucnu změnit smluvní podmínky, je-li to nezbytné k nutnému zohlednění změny právní situace, například, byl-li vydán rozsudek mezinárodního soudu. Nejeví se ostatně jako a priori vyloučené, aby s ohledem na spor projednávaný před Tribunálem byla do všech podepsaných smluv týkajících se nastávajících aukcí (například navazující smlouvy uzavírané provozovateli zúčastněnými na přepravě, distribuci a dodávkách plynu od společnosti Gazprom, ale rovněž smlouvy uzavírané v rámci obchodování s plynem) vložena ochranná doložka upravující důsledky případného dalšího odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nebo jeho zrušení. Každopádně jelikož byla před Tribunálem zahájena řízení proti napadenému rozhodnutí, existuje bezesporu obchodní riziko, jež nemohou účastníci trhu ignorovat.
46 V tomto ohledu z výše uvedeného vyplývá, že i kdyby byla prokázána jistá povaha obou souborů událostí popsaných výše v bodech 31 a 32, veškeré důsledky plynoucí ze společné existence těchto událostí nemohou zdaleka pokrývat období patnácti let, neboť jejich působení je ve skutečnosti omezeno na dobu předcházející vydání rozsudku Tribunálu, kterým se ukončí hlavní řízení. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že i když Polská republika nepovažovala za případné podat v rámci své žaloby návrh na zrychlené řízení, není vyloučeno, že by se Tribunál v této věci rozhodl bez návrhu uskutečnit takové řízení na základě čl. 151 odst. 2 jednacího řádu. Pokud ne, bude stále možné, budou-li to vyžadovat okolnosti, rozhodnout o projednání této věci přednostně v souladu s čl. 67 odst. 2 jednacího řádu. Dále Polská republika ve vyjádření ke spisu Spolkové republiky Německo zdůrazňuje, že její újma vyplývá především z možných změn cest pro přepravu plynu na území Unie. Jak však bylo uvedeno výše v bodech 35 a 36, nejenže uskutečnění této hypotézy brání přinejmenším do roku 2020 nyní platné právní nástroje, ale pro případ porušení uvedených nástrojů zaručují Polské republice účinnou právní ochranu v jejích řízeních před soudem zvláštní právní prostředky, včetně návrhu podaného soudci příslušnému k rozhodování o předběžném opatření, který by byl založen na nových skutkových okolnostech. V době před přijetím rozsudku Tribunálu, kterým se ukončí hlavní řízení, by tedy mohla případně nastat pouze hypotéza předvídaná Polskou republikou, jež je popsána výše v bodě 31. Tato hypotéza využití 90 % přepravní kapacity plynovodu OPAL společností Gazprom však sama o sobě nezakládá újmu tvrzenou Polskou republikou, která spočívá v ohrožení bezpečnosti dodávek plynu do Polska. I kdyby tedy byly účinky této hypotézy nezvratné, nebyl by splněn požadavek prokázání vážné a nenapravitelné újmy Polské republiky, která by odůvodňovala přijetí navrhovaných předběžných opatření.
47 Z výše uvedeného tedy vyplývá, že Polská republika nepředložila důkaz, že nemůže vyčkat výsledku řízení o hlavním návrhu, aniž by utrpěla vážnou a nenapravitelnou újmu v důsledku vykonání napadeného rozhodnutí.
48 Z toho vyplývá, že podmínka naléhavosti není naplněna, takže projednávaný návrh na předběžné opatření musí být zamítnut, aniž je nutné zabývat se otázkou existence fumus boni juris či přistoupit k vážení zájmů.
K návrhu na organizační procesní opatření
49 Polská republika svým návrhem na organizační procesní opatření podaným dne 13. ledna 2017 v zásadě žádá, aby Tribunál nařídil Komisi předložit informace týkající se:
– účinků použití napadeného rozhodnutí se zvláštním zřetelem na počet a druh aukcí týkajících se přepravní kapacity plynovodu OPAL, které byly pořádány během doby platnosti napadeného rozhodnutí, jakož i výsledků těchto aukcí a míry zvýšení (objemově a procentuálně) toků plynu prostřednictvím plynovodu OPAL ve vztahu k předchozímu období;
– podrobností vykonání usnesení ze dne 23. prosince 2016, Polsko v. Komise (T‑883/16 R), jímž se nařizuje odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, s uvedením důvodů pořádání aukcí pro přepravní kapacitu plynovodu OPAL po datu vydání uvedeného usnesení a s uvedením míry zvýšení (objemově a procentuálně) toků plynu prostřednictvím plynovodu OPAL po datu vydání usnesení.
50 V tomto ohledu zaprvé postačí uvést, že i kdyby mohly vyvstat legitimní otázky okolností týkajících se využívání přepravní kapacity plynovodu OPAL, které nastaly po přijetí usnesení ze dne 23. prosince 2016, Polsko v. Komise (T‑883/16 R), ze skutečností ve spise vyplývá jednak, že stávající užívání tohoto plynovodu se řídí podmínkami platnými před přijetím napadeného rozhodnutí, a jednak, že aukce stanovené na den 6. března 2017, jejichž vyjasnění Polská republika považovala za zvláště důležité, se neuskutečnily.
51 Zadruhé na jednání dne 5. července 2017 Spolková republika Německo potvrdila, že některé smlouvy vázané na aukce pořádané před přijetím usnesení ze dne 23. prosince 2016, Polsko v. Komise (T‑883/16 R), byly provedeny v rozporu s účinky odkladu nařízeného soudcem příslušným k rozhodování o předběžném opatření v tomto usnesení, avšak zdůraznila, že v této situaci byla zmatena. V návaznosti na přijetí uvedeného usnesení bylo totiž zahájeno řízení před Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud, Düsseldorf, Německo), které vedlo k přijetí rozhodnutí ze dne 30. prosince 2016, jímž se odkládá provádění dohody uzavřené mezi OGT a BNetzA dne 28. listopadu 2016. Spolková republika Německo tak měla za to, a to nesprávně, jak uznala na jednání, že se usnesení ze dne 23. prosince 2016, Polsko v. Komise (T‑883/16 R) týkalo pouze aukcí pořádaných do budoucna a nemělo žádný dopad na plnění smluv vázaných na aukce minulé. S ohledem na informace následně sdělené v rámci tohoto řízení má Spolková republika Německo za to, že takový nesprávný výklad již nebude znovu zastáván v případě jak dalšího odkladu vykonatelnosti nařízeného soudcem příslušným k rozhodování o předběžném opatření, tak zrušení napadeného rozhodnutí Tribunálem. V tomto ohledu Spolková republika Německo upřesnila, že německé právní předpisy jí poskytují nařizovací pravomoci vůči BNetzA, které by dostatečně zajistily plný účinek rozhodnutí přijatých Tribunálem a jeho soudcem příslušným k rozhodování o předběžném opatření.
52 Nejeví se tudíž nezbytným získat informace požadované v uvedeném návrhu, který musí být proto zamítnut.
53 Na základě čl. 158 odst. 5 jednacího řádu je třeba o nákladech řízení rozhodnout později.
Z těchto důvodů
PŘEDSEDA TRIBUNÁLU
rozhodl takto:
1) Návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.
2) Usnesení ze dne 23. prosince 2016, Polsko v. Komise (T‑883/16R), se zrušuje.
3) O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
V Lucemburku dne 21. července 2017.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |