ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(druhý senát)
15. září 2011
Věc F‑6/10
Yannick Munch
v.
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)
„Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Klauzule o ukončení smlouvy v případě, že dočasný zaměstnanec nebude zařazen na seznam úspěšných uchazečů výběrového řízení – Otevřená výběrová řízení OHIM/AD/02/07 a OHIM/AST/02/07 – Přípustnost – Pravomoci příslušející EPSO a výběrové komisi – Článek 8 pracovního řádu ostatních zaměstnanců – Obnovení smluv dočasného zaměstnance na dobu určitou“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se Y. Munch domáhá zrušení rozhodnutí OHIM ze dne 12. března 2009, které se týká ukončení jeho smlouvy dočasného zaměstnance ode dne 15. října 2009, jakož i toho, aby Komisi byla uložena náhrada škody s příslušenstvím.
Rozhodnutí: Rozhodnutí obsažené v dopise OHIM ze dne 12. března 2009, které konstatuje ukončení pracovní smlouvy žalobce od 15. října 2009, se zrušuje. OHIM se ukládá, aby žalobci uhradil rozdíl mezi částkou odměny, kterou mohl požadovat, kdyby u tohoto úřadu zůstal zaměstnán, a odměnou, podporou v nezaměstnanosti nebo jakoukoli další náhradní platbou, kterou mohl skutečně pobírat ode dne 15. října 2009. OHIM se ukládá, aby žalobci uhradil částku 2 000 eur jako náhradu škody s příslušenstvím. OHIM ponese vlastní náklady řízení a nadto nahradí náklady řízení vzniklé žalobci.
Shrnutí
1. Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Klauzule ve smlouvě dočasného zaměstnance podmiňující zachování pracovního poměru zápisem dočasného zaměstnance na seznam úspěšných uchazečů otevřeného výběrového řízení – Zahrnutí
(Služební řád, čl. 90 odst. 2)
2. Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Dopis zaslaný dočasnému zaměstnanci, který mu připomíná datum ukončení jeho smlouvy – Vyloučení – Změna smlouvy – Rozhodnutí neobnovit smlouvu – Zahrnutí
(Služební řád, čl. 90 odst. 2)
3. Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Klauzule ve smlouvě dočasného zaměstnance podmiňující zachování pracovního poměru zápisem dočasného zaměstnance na seznam úspěšných uchazečů otevřeného výběrového řízení – Rozhodnutí administrativy konstatující nezapsání zaměstnance na uvedený seznam a provádějící klauzuli o ukončení smlouvy – Zahrnutí
(Služební řád, čl. 90 odst. 2)
4. Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Smlouvy na dobu neurčitou doplněné klauzulí o ukončení smlouvy použitelnou výlučně v případě nezapsání na seznam úspěšných uchazečů vyhotovený po otevřeném výběrovém řízení
5. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky
[Statut Soudního dvora, čl. 21 první pododstavec a příloha I, čl. 7 odst. 3; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 35 odst. 1 písm. e)]
6. Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) – Průběh výběrových řízení na místa úředníků – Role EPSO – Pomoc výběrové komisi – Podpůrná role ve vztahu k roli výběrové komise
(Služební řád, příloha III, čl. 1 první, čtvrtý a pátý pododstavec)
7. Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijetí – Přeměna smlouvy na dobu určitou na smlouvu na dobu neurčitou a vložení klauzule o ukončení smlouvy v případě nezapsání dočasného zaměstnance na seznam úspěšných uchazečů otevřeného výběrového řízení – Změna, kterou je třeba vykládat jako obnovení smlouvy na dobu určitou
[Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 2 písm. a), b) a d) a čl. 8 první a druhý pododstavec; směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 3 bod 1]
8. Úředníci – Žaloba – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Spory majetkoprávní povahy ve smyslu čl. 91 odst. 1 služebního řádu – Pojem
(Služební řád, čl. 91 odst. 1)
1. Předcházející správní stížnost i soudní žaloba musejí v souladu s čl. 90 odst. 2 služebního řádu směřovat proti aktu nepříznivě zasahujícímu do právního postavení, což je akt, který vyvolává právně závazné účinky, jimiž mohou být přímo a bezprostředně dotčeny zájmy žalobce tím, že podstatným způsobem mění jeho právní postavení.
V tomto ohledu zahrnutí klauzule o ukončení smlouvy do smlouvy dočasného zaměstnance, podle které závisí zachování pracovního poměru na zápisu jména dotčeného dočasného zaměstnance na seznam úspěšných uchazečů otevřeného výběrového řízení prováděného Evropským úřadem pro výběr personálu, může jako takové přímo a okamžitě zasáhnout do zájmů tohoto zaměstnance, s tím, že značně mění jeho právní situaci přinejmenším s ohledem na větší či menší nejistotu dotčeného zaměstnance, zda bude zapsán na seznam úspěšných uchazečů vytvořený na základě uvedeného výběrového řízení.
(viz body 32 a 33)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 13. července 2000, Hendrickx v. Cedefop, T‑87/99, bod 37
Soud pro veřejnou službu2. července 2009, Bennett a další v. OHIM, F‑19/08, bod 65 a citovaná judikatura
2. Akt, který neobsahuje žádnou novou skutečnost ve vztahu k dřívějšímu aktu, představuje akt čistě potvrzující dřívější akt, a proto nemůže mít za účinek novou lhůtu k podání žaloby. Konkrétně dopis, který zaměstnanci pouze připomíná ujednání jeho smlouvy týkající se data ukončení této smlouvy a neobsahující žádnou novou skutečnost ve vztahu k uvedeným ujednáním, nepředstavuje akt nepříznivě zasahující do právního postavení.
Akt nepříznivě zasahující do právního postavení naproti tomu představuje každá změna smlouvy, ale výlučně pokud jde o ujednání, která byla změněna, pokud uvedené změny nevedou k rozvratu celkové struktury smlouvy. Stejně tak v případě, že smlouva může být obnovena, představuje rozhodnutí administrativy o neobnovení smlouvy akt nepříznivě zasahující do právního postavení, který se liší od dotčené smlouvy a může být předmětem stížnosti a žaloby podané ve lhůtách stanovených služebním řádem. Takové rozhodnutí, které je přijato po novém přezkumu zájmu služby a situace dotčené osoby, totiž obsahuje nový prvek oproti původní smlouvě a nemůže být považováno za akt, který tuto smlouvu jen potvrzuje.
(viz body 50 až 53)
Odkazy:
Soudní dvůr: 10. prosince 1980, Grasselli v. Komise, 23/80, bod 18; 9. července 1987, Castagnoli v. Komise, 329/85, body 10 a 11; 14. září 2006, Komise v. Fernández Gómez, C 417/05 P, body 45 až 47
Soud prvního stupně: 2. února 2001, Vakalopoulou v. Komise, T‑97/00, bod 14; 1. dubna 2003, Mascetti v. Komise, T‑11/01, bod 41
Soud pro veřejnou službu: 15. dubna 2011, Daake v. OHIM, F72/09 a F17/10, bod 36
3. Dopis, jímž administrativa konstatuje existenci události nebo nové situace a vyvozuje z ní důsledky stanovené normou nebo smluvním ustanovením vůči dotyčným osobám, představuje akt zasahující do právního postavení, neboť mění právní situaci jeho příjemců.
Je tomu tak v případě rozhodnutí administrativy, jež konstatuje nezapsání jména dočasného zaměstnance na seznam úspěšných uchazečů příslušného otevřeného výběrového řízení a provádí klauzuli o ukončení smlouvy obsaženou ve smlouvě tohoto zaměstnance, jež vede k ukončení této smlouvy v případě, že nastane daná událost, tj. sestavení seznamu úspěšných uchazečů podle uvedené klauzule, jejíž datum je v okamžiku uzavření této smlouvy nezbytně nejisté. Toto rozhodnutí, které mění právní situaci zaměstnance, představuje akt zasahující do právního postavení, proti němuž lze podat stížnost a případně žalobu.
Jelikož je vložení klauzule o ukončení smlouvy předmětem složité operace, musí být zaměstnanci umožněno incidenčně napadnout legalitu uvedené klauzule, byť individuální působností, při přijetí rozhodnutí administrativy o provedení této klauzule v posledním stadiu této operace.
(viz body 58, 59 a 95)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: výše uvedený rozsudek Daake v. OHIM, body 34 a násl.
4. Orgán tím, že mnoha dočasným zaměstnancům, kteří se úspěšně zúčastnili vnitřních výběrových řízení, nabídne smlouvu dočasného zaměstnance na dobu neurčitou s klauzulí o ukončení smlouvy použitelnou pouze v případě, že dotčené osoby nebudou zapsány na seznam úspěšných uchazečů vytvořený na základě otevřeného výběrového řízení, se jasně zavázal k dalšímu trvalému zaměstnání dotyčných osob za podmínky, že budou zapsány na takový seznam úspěšných uchazečů, a tím, že následně omezil počet uchazečů zapsaných na seznamy vhodných kandidátů vytvořené na základě dvou – navíc otevřených – výběrových řízení, na přesný počet obsazovaných míst, snížil radikálně a objektivně šance všech dotčených osob na nepoužití klauzule o ukončení smlouvy a tím částečně zbavil podstaty rozsah svých smluvních závazků vůči svým dočasným zaměstnancům.
V důsledku toho nelze použít klauzuli o ukončení smlouvy po ukončení výběrového řízení, otevřeného všem státním příslušníkům členských států, pokud je seznam úspěšných uchazečů omezen na jedno jméno nebo natolik omezený počet, že šance dotčených dočasných zaměstnanců na to, že se tato klauzule nepoužije, je vzhledem k závazku přijatému orgánem vůči svým dočasným zaměstnancům nepřiměřeně nízká. Jinými slovy, takový seznam úspěšných uchazečů nespadá pod ustanovení klauzule o ukončení smlouvy, jinak by byl smluvní závazek administrativy pozměněn.
(viz body 78 a 79)
5. Podle čl. 35 odst. 1 písm. e) jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu musí žaloba obsahovat popis žalobních důvodů a uplatňovaných právních a skutkových argumentů. Tyto prvky musí být dostatečně jasné a přesné, aby umožnily žalovanému připravit si svou obranu a Soudu případně rozhodnout o žalobě bez dalších informací. Aby žaloba byla přípustná, nemusí být nutně dlouhá a podrobná. Stačí, aby hlavní skutečnosti žalobního důvodu vyplývaly sice krátce, ale uceleně a srozumitelně z textu samotné žaloby. Je tomu tak tím spíš, že podle čl. 7 odst. 3 přílohy I statutu Soudního dvora písemná část řízení před Soudem v zásadě zahrnuje pouze jednu výměnu spisů, nerozhodne-li Soud jinak, přičemž tato zvláštnost řízení před Soudem vysvětluje, že na rozdíl od toho, co čl. 21 první pododstavec statutu Soudního dvora stanoví pro řízení před Tribunálem Evropské unie nebo Soudním dvorem, popis žalobních důvodů a argumentů v žalobě nemůže být stručný.
(viz body 91 a 92)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 12. března 2009, Hambura v. Parlament, F‑4/08, body 49 a 50 a citovaná judikatura
6. Z přílohy III služebního řádu vyplývá, že právní úprava postupu při výběrovém řízení vychází ze zásady sdílené pravomoci mezi orgánem oprávněným ke jmenování a výběrovou komisí otevřeného výběrového řízení. Toto dvojvládí služebního řádu, které současně představuje projev dobrovolného omezení moci administrativy, svědčí o vůli zákonodárce, který přijal služební řád, nevyhradit v zájmu ochrany transparentnosti postupu při výběru zaměstnanců Unie citlivý úkol výběru dotčených zaměstnanců pouze administrativě, ale umožnit prostřednictvím výběrové komise (ve které je administrativa rovněž zastoupena) účast osobám nepatřícím do správní hierarchie, a zejména zástupcům zaměstnanců. V rámci tohoto sdílení pravomocí orgánu oprávněnému ke jmenování přísluší, jak vyplývá zejména z čl. 1 prvního pododstavce přílohy III služebního řádu a článku 4 uvedené přílohy, jednak vyhlásit výběrové řízení po projednání se smíšeným výborem a jednak vypracovat seznam kandidátů, kteří splňují první tři podmínky stanovené v článku 28 služebního řádu, aby mohli být jmenováni úředníky. Poté, co tento orgán předá tento seznam předsedovi výběrové komise, náleží dále samotné výběrové komisi, jak je uvedeno v článku 5 přílohy III služebního řádu, zaprvé vypracovat seznam kandidátů, kteří splňují požadavky stanovené ve vyhlášení výběrového řízení, zadruhé provést zkoušky a zatřetí vypracovat seznam vhodných kandidátů a předat jej uvedenému orgánu.
Kromě toho, ačkoliv jsou úkoly svěřené Evropskému úřadu pro výběr personálu (EPSO) takové povahy, že z této instituce činí důležitého aktéra při určování a provádění politiky Unie v oblasti výběru personálu, pokud jde naproti tomu o průběh výběrových řízení na místa úředníků, zůstává jeho role, ač význačná v tom, že poskytuje pomoc výběrové komisi, v každém případě podpůrnou ve vztahu k roli výběrové komise, kterou kromě toho EPSO nemůže nahradit. Jak četnost úkolů (hlavně rada a pomoc orgánům) svěřených EPSO, tak jeho složení (správní rada sestávající výlučně ze členů jmenovaných orgány, přičemž tři zástupci zaměstnanců mají pouze statut pozorovatelů) totiž brání jakémukoli pokusu o přiblížení EPSO výběrové komisi, jejíž složení podléhá pravidlu rovného zastoupení a která se ustavuje pro každé výběrové řízení a má dosti jasný úkol dovést dotčené otevřené výběrové řízení až do konce.
Rozhodnutí, jímž EPSO coby nepříslušný úřad vyloučil uchazeče z druhé fáze otevřeného výběrového řízení, je tedy nutno zamítnout jako protiprávní. Na základě nezapsání uchazeče na seznam úspěšných uchazečů uvedeného výběrového řízení, a tedy nezbytně na základě rozhodnutí o vyloučení uchazeče z druhé fáze tohoto výběrového řízení, přitom bylo přijato rozhodnutí administrativy, kterým byla provedena klauzule o ukončení smlouvy vložená do smlouvy dočasného zaměstnance tohoto uchazeče. V důsledku toho musí být toto posledně uvedené rozhodnutí rovněž považováno za protiprávní.
(viz body 99 až 104)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 15. června 2010, Pachtitis v. Komise, F‑35/08, body 50 až 52 a bod 58
7. Článek 8 první a druhý pododstavec pracovního řádu ostatních zaměstnanců směřuje právě k omezení žalob ohledně následných smluv dočasných zaměstnanců. Na jedné straně smlouva dočasného zaměstnance ve smyslu čl. 2 písm. a) uvedeného řádu nemůže být obnovena více než jednou na dobu určitou a každé další obnovení této smlouvy musí být na dobu neurčitou. Na druhé straně smlouva dočasného zaměstnance ve smyslu čl. 2 písm. b) nebo d) tohoto řádu, jejíž délka nesmí přesáhnout čtyři roky, nemůže být obnovena více než jednou na dobu nejvýše dvou let, pokud byla možnost obnovení stanovena v původní smlouvě, přičemž dotyčný zaměstnanec může zastávat své zaměstnání po skončení platnosti své smlouvy pouze tehdy, pokud byl jmenován úředníkem.
Okolnost, že smlouva dočasného zaměstnance byla dotčena klauzulí o ukončení smlouvy, která administrativě umožňuje tuto smlouvu ukončit v případě neúspěchu dotčeného ve výběrovém řízení, které bylo v určité lhůtě vyhlášeno, neumožňuje navzdory znění smlouvy kvalifikovat tuto smlouvu jako smlouvu na dobu neurčitou, která se vyznačuje stabilitou zaměstnání. Doba trvání smlouvy, jak vyplývá z ustanovení 3 bodu 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která tvoří přílohu směrnice 1999/70 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, může být totiž určena nejen „dosažením určitého data“, ale i „splněním určitého úkolu nebo nastane-li určitá událost“, jakou je zápis na seznam úspěšných uchazečů určitého výběrového řízení, s níž je spojeno několik možných důsledků podle smlouvy zaměstnance. V případě nezapsání jeho jména na seznam úspěšných uchazečů tak ze znění smlouvy vyplývá, že bude ukončena; obvykle by k tomu stejně došlo i v případě úspěchu, neboť by dotyčnému zaměstnanci bylo nabídnuto pracovní místo úředníka s tím, že kdyby nabídku odmítl, byla by jeho smlouva rovněž v souladu s jejími podmínkami ukončena.
Rozhodnutí administrativy, jímž se provádí klauzule o rozvázání smlouvy, jež byla vložena do pracovní smlouvy dočasného zaměstnance v rozporu s čl. 8 prvním pododstavcem pracovního řádu ostatních zaměstnanců, je tudíž nutno zrušit. Po prvním obnovení byla totiž smlouva dočasného zaměstnance ve smyslu čl. 2 písm. a) uvedeného řádu mezi administrativou a zaměstnancem znovu obnovena na dobu určitou v rozporu s ustanoveními čl. 8 prvního pododstavce tohoto řádu.
(viz body 110 a 113 až 116)
Odkazy:
Soud pro veřejnou službu: 26. října 2006, Landgren v. ETF, F‑1/05, bod 66
8. Návrh, aby Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu zaplatil některému ze svých zaměstnanců částku údajně dluženou na základě pracovního řádu ostatních zaměstnanců, spadá pod pojem sporů majetkoprávní povahy ve smyslu čl. 91 odst. 1 služebního řádu. Podle tohoto ustanovení má soud Unie v těchto sporech pravomoc přezkumu v plné jurisdikci, která jej opravňuje k řešení sporů, které mu byly předloženy, v plném rozsahu, tedy k rozhodnutím o všech právech a povinnostech zaměstnance, s výjimkou naplňování některých částí rozsudku dotčeným orgánem nebo agenturou za přesných podmínek, které soud stanoví, a pod jeho dohledem.
(viz bod 125)
Odkazy:
Soudní dvůr: 18. prosince 2007, Weißenfels v. Parlament, C‑135/06 P, body 65, 67 a 68
Soud pro veřejnou službu: 2. července 2009, Giannini v. Komise, F‑49/08, body 39 až 42