Kasační opravný prostředek podaný dne 7. května 2018 Brunem Gollnischem proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 7. března 2018 ve věci T-624/16, Gollnisch v. Parlament
(Věc C-330/18 P)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Bruno Gollnisch (zástupce: B. Bonnefoy-Claudet, advokát)
Další účastník řízení: Evropský parlament
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)
Návrhová žádání směřující proti napadenému rozsudku:
zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2018, T-624/16;
rozhodnout o vznesených otázkách v souladu s judikaturou;
vrátit věc Tribunálu k novému rozhodnutí;
přiznat navrhovateli částku 12 500 eur z titulu nákladů řízení vynaložených v rámci kasačního opravného prostředku;
uložit Parlamentu náhradu nákladů řízení.
Návrhová žádání pro případ vyhovění kasačnímu opravnému prostředku:
má-li Soudní dvůr za to, že má dostatečné informace, rozhodnout ve věci sám;
zrušit rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 1. července 2016; oznámení a prováděcí opatření obsažená v dopise generálního ředitele pro finance ze dne 6. července 2016 a výzvu k úhradě č. 2016-914 ze dne 5. července 2016;
vyhovět návrhovým žádáním navrhovatele v prvním stupni;
přiznat navrhovateli částku 20 000 eur jako náhradu utrpěné morální škody;
uložit Parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení.
Podpůrná návrhová žádání:
rozhodnout o přerušení řízení do ukončení trestního řízení zahájeného ve Francii;
rozhodnout, že výkon rozhodnutí generálního tajemníka bude mezitím pozastaven a částky vybrané na jeho základě budou v plném rozsahu vráceny navrhovateli.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
1. První důvod, vycházející z nedostatku pravomoci generálního tajemníka a porušení čl. 25 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu.
Napadený rozsudek přiznává generálnímu tajemníkovi rozhodovací pravomoc umožňující mu, aby sám rozhodl o existenci neoprávněně vyplacených částek, ačkoliv podle právních předpisů a předchozí judikatury má pouze vyšetřovací, navrhovací a vykonávací pravomoc.
2. Druhý důvod vycházející z nedodržení zásad „una via electa“ a „le pénal tient le civil en état“ (občanskoprávní řízení musí být do ukončení trestního řízení přerušeno)
Napadený rozsudek má nesprávně za to, že dovolávaná zásada je součástí vnitrostátního, a nikoliv evropského práva, a že dotčená věc nemá žádnou trestní souvislost.
3. Třetí důvod vycházející z porušení práva na obhajobu
Napadený rozsudek 1) nenavrátil navrhovateli jeho základní právo být vyslechnut, o které byl připraven po celou dobu řízení; 2) potvrdil posouzení ze strany administrativy Parlamentu, že se jednalo o pouhá podezření, třebaže se jednalo o výtky, ostatně nepodložené, formulované vůči navrhovateli během uvedeného řízení, přičemž proměnlivost a nepřesnost těchto výtek představovala překážku bránící účinné obraně; 3) neuznal důsledky mlčení ze strany administrativy v reakci na korespondenci navrhovatele, který se dotazoval na přesnou povahu důkazů práce jeho asistenta, které jsou od něj očekávány.
4. Čtvrtý důvod vycházející z diskriminačního zacházení a z fumus persecutionis, jakož i neoprávněného obrácení důkazního břemene
Napadený rozsudek neposoudil indicie diskriminačního zacházení nebo fumus persecutionis jako takové a vyloučil, že judikaturu, které se dovolával navrhovatel, je možné použít obdobně na politickou diskriminaci.
5. Pátý důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění a porušení článku 41 Listiny základních práv
Napadený rozsudek má nesprávně za to, že dokumenty vydané v průběhu řízení o vrácení neoprávněně vyplacených částek nemají žádný právní význam pro platnost tohoto řízení a tudíž konečného aktu. Napadený rozsudek tedy nevyvodil důsledky z toho, že jak proměnlivost odůvodnění, tak mlčení administrativy v reakci na žádosti navrhovatele o upřesnění mu neumožnily zjistit, jak má prokázat, že nedošlo k protiprávnímu jednání.
6. Šestý důvod vycházející z porušení zásad právní jistoty a legitimního očekávání
Napadený rozsudek konstatoval, že požadavek, aby poslanec uchovával důkazy o práci jeho asistentů, nemá zpětný účinek a není závazný.
7. Sedmý důvod vycházející z nesprávného hodnocení důkazů, zkreslení skutkových okolností a rozporuplného odůvodnění
Napadený rozsudek jednostranně, a posteriori, bez právního základu a nesoudržně vypracoval teorii uznaných a přípustných druhů důkazů práce asistenta, svévolně vyloučil ty, které předložil navrhovatel, a vytkl mu, že v rámci řízení nepředložil nové.
8. Osmý důvod vycházející z porušení zásady proporcionality
Napadený rozsudek má za to, že prováděcí opatření neponechávají generálnímu tajemníkovi při přijetí rozhodnutí žádný prostor k posouzení a že navrhovatel neuvedl dostatečné argumenty proti prováděcím opatřením nebo předpisům, na nichž jsou založena.
____________