Language of document : ECLI:EU:C:2012:147

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)

15. března 2012 (*)

„Ochranné známky – Směrnice 2008/95/ES – Důvody pro zamítnutí či neplatnost – Slovní výrazy tvořené spojením slov a sledu písmen odpovídajících počátečním písmenům těchto slov – Rozlišovací způsobilost – Popisný charakter – Kritéria posouzení“

Ve spojených věcech C‑90/11 a C‑91/11,

jejichž předmětem jsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podané rozhodnutími Bundespatentgericht (Německo) ze dne 11. ledna 2011, došlými Soudnímu dvoru dne 25. února 2011, v řízeních

Alfred Strigl - Deutsches Patent- und Markenamt (C‑90/11)

a

Securvita Gesellschaft zur Entwicklung alternativer Versicherungskonzepte mbH (C‑91/11)

proti

Öko-Invest Verlagsgesellschaft mbH,

SOUDNÍ DVŮR (třetí senát)

ve složení K. Lenaerts, předseda senátu, R. Silva de Lapuerta (zpravodajka), E. Juhász, G. Arestis a T. von Danwitz, soudci,

generální advokát: N. Jääskinen,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření předložená:

–        za Securvita Gesellschaft zur Entwicklung alternativer Versicherungskonzepte mbH J. Nabertem, Rechtsanwalt,

–        za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s G. Palatiellem, avvocato dello Stato,

–        za polskou vládu M. Szpunarem, jako zmocněncem,

–        za Evropskou komisi T. van Rijnem a F. Bulstem, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 26. ledna 2012,

vydává tento

Rozsudek

1        Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se týkají výkladu čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 299, s. 25, dále jen „směrnice“).

2        Tyto žádosti byly předloženy v rámci dvou řízení, z nichž jedno bylo zahájeno na návrh A. Strigla u Deutsches Patent- und Markenamt (německý úřad pro patenty a ochranné známky, dále jen „úřad“) a druhé ve sporu vedeném mezi společnostmi Securvita Gesellschaft zur Entwicklung alternativer Versicherungskonzepte mbH (dále jen „společnost Securvita“) a Öko-Invest Verlagsgesellschaft mbH (dále jen „společnost Öko-Invest“), ve věci zápisu výrazu „Multi Markets Fund MMF“ v prvním z těchto řízení a výrazu „NAI – Der Natur-Aktien-Index“ ve druhém řízení jako slovních ochranných známek.

 Právní rámec

 Unijní právo

3        Článek 3 směrnice, nadepsaný „Důvody pro zamítnutí či neplatnost“, stanoví:

„1.       Do rejstříku nesmějí být zapsány, a jsou-li zapsány, mohou být prohlášeny neplatnými

a)      označení, která nemohou tvořit ochrannou známku;

b)      ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost;

c)       ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, jež mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;

[...]“

 Vnitrostátní právo

4        Ustanovení § 8 odst. 2 bodů 1 a 2 zákona o ochraně ochranných známek a jiných rozlišovacích označení (Gesetz über den Schutz von Marken und sonstigen Kennzeichen), ze dne 25. října 1994 (BGBl. 1994 I, s. 3082, dále jen „MarkenG“) stanoví:

„Do rejstříku se nezapíšou ochranné známky,

1.      které postrádají rozlišovací způsobilost ve vztahu k dotčeným výrobkům nebo službám,

2.       které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností [...]“

 Spory v původních řízeních a předběžné otázky

 Věc C‑90/11

5        Alfred Strigl podal v roce 2008 u úřadu přihlášku slovní ochranné známky „Multi Markets Fund MMF“ pro označení služeb náležejících do třídy 36 Niceské dohody o mezinárodním třídění zboží a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, které jsou popsány následovně: „pojišťovnictví (poradenství, prodej a zprostředkování pojištění); poradenství v záležitostech pojištění; finanční služby (služby bank a úvěrových ústavů, finanční poradenství, investice, fiduciární obchody, peněžní záležitosti); služby související s nemovitostmi (správy nemovitostí a domovní správy, zprostředkování nemovitostí); majetková a finanční poradenství“.

6        Rozhodnutími ze dne 23. května 2008 a ze dne 11. září 2008 úřad přihlášku na základě § 8 odst. 2 bodů 1 a 2 MarkenG zamítl.

7        Pokud jde o syntagma „Multi Markets Fund“, úřad shledal, že označuje fondy investující do celé řady finančních trhů.

8        Pokud jde o sled písmen „MMF“, úřad měl zejména za to, že je myslitelné, že veřejnost bude za předpokladu, že nezná význam tohoto sledu, chápat tento sled písmen jako jasnou zkratku tří slovních prvků označení „Multi Markets Fund“, neboť uvedená zkratka bezprostředně následuje tyto tři prvky a skládá se z jejich počátečních písmen.

9        Úřad sice uznal, že sledu písmen „MMF“ by bylo možné přisoudit různé významy, kdyby byl tento sled písmen posouzen samostatně, avšak dospěl k závěru, že se výběr zjevně zužuje, přihlédne-li se k ostatním prvkům ochranné známky, o jejíž zápis je žádáno, a ke službám s ní souvisejícím.

10      Proti tomuto zamítavému rozhodnutí podal A. Strigl žalobu k Bundespatentgericht (spolkový patentový soud). Podle jeho názoru může mít přihlášená ochranná známka ve finanční oblasti několik významů a nevykazuje žádnou zvláštní spojitost s konkrétní finanční službou. Prvek „MMF“ může totiž odpovídat řadě zkratek, což stačí k odmítnutí tvrzení, že by tento výraz mohl být užíván jako popisný.

11      Za těchto podmínek Bundespatentgericht přerušil řízení a položil Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je třeba použít důvod pro zamítnutí uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c) [směrnice] rovněž na slovní ochrannou známku, jež je tvořena spojením popisného syntagmatu a nepopisného sledu písmen, jestliže tento sled písmen je veřejností z důvodu, že se skládá z počátečních písmen slov tvořících toto syntagma, vnímán jako zkratka daného syntagmatu, a ochrannou známku jako celek lze tudíž chápat jako spojení vzájemně se vysvětlujících popisných údajů nebo zkratek?“

 Věc C‑91/11

12      Slovní ochranná známka „NAI – Der Natur‑Aktien‑Index“ byla zapsána dne 25. června 2001 u úřadu jménem společnosti Securvita pro služby náležející do třídy 36 Niceské dohody o mezinárodním třídění zboží a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků.

13      Dne 18. července 2007 podala společnost Öko‑Invest návrh na prohlášení neplatnosti této ochranné známky na základě tvrzení, že se sled písmen „NAI“ užívá ve finanční oblasti jako zkratka syntagmatu „Natur‑Aktien‑Index“. Podle jejího názoru představuje toto syntagma, jež se nachází za sledem písmen, popisný údaj. Sled písmen, který je vnímán jako prostá zkratka syntagmatu, musí být též považován za popisný údaj. Podle společnosti Öko‑Invest relevantní veřejnost chápe, že tento údaj popisuje služby, na které se vztahuje zapsaná ochranná známka, v tom smyslu, že tyto služby souvisejí s indexem označujícím akcie podniků zaměřujících se na ochranu životního prostředí.

14      Rozhodnutím ze dne 28. května 2008 úřad vyhověl návrhu na prohlášení uvedené ochranné známky za neplatnou. Na podporu tohoto rozhodnutí uvedl, že důvod pro neplatnost stanovený v § 8 odst. 2 bodu 1 MarkenG brání zápisu této ochranné známky, neboť se tato ochranná známka jako celek zužuje na spojení čistě popisných údajů, kterým předchází zkratka.

15      Podle názoru úřadu je sled písmen „NAI“, jenž se nachází před syntagmatem, zkratkou, kterou veřejnost vnímá jako takovou. To vyplývá jednak ze shody počátečních písmen slov syntagmatu se sledem písmen „NAI“, a jednak z pomlčky nacházející se za tímto sledem písmen, která ještě více posiluje dojem zkratky.

16      Společnost Securvita podala proti tomuto rozhodnutí žalobu k Bundespatentgericht s tvrzením, že na zapsanou ochrannou známku nelze uplatnit žádný důvod pro neplatnost.

17      Za těchto podmínek Bundespatentgericht přerušil řízení a položil Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je třeba použít důvod pro zamítnutí uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c) [směrnice] rovněž na slovní ochrannou známku, jež je tvořena spojením popisného syntagmatu se sledem písmen, který jako takový není popisný, jestliže tento sled písmen je veřejností z důvodu, že se skládá z počátečních písmen slov tvořících toto syntagma, vnímán jako zkratka daného syntagmatu, a ochrannou známku jako celek lze tudíž chápat jako spojení vzájemně se vysvětlujících popisných údajů nebo zkratek?“

 Řízení před Soudním dvorem

18      Usnesením předsedy Soudního dvora ze dne 26. května 2011 byly obě věci spojeny pro účely řízení, jakož i pro účely vydání rozsudku.

 K předběžným otázkám

 Úvodní poznámky

19      Vzhledem k tomu, že důvody pro zamítnutí či neplatnost uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice jsou totožné s důvody pro zamítnutí uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1), judikatura Soudního dvora vztahující se k uvedeným nařízením se uplatní na ustanovení směrnice, která jsou předmětem sporů v původních řízeních.

20      Vzhledem k tomu, že předkládající soud uvedl – kumulativně nebo alternativně – oba důvody pro zamítnutí zápisu či neplatnost obsažené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice, je třeba nejprve připomenout, že i když každý z důvodů pro zamítnutí zápisu uvedených v čl. 3 odst. 1 směrnice je sice na ostatních důvodech nezávislý a vyžaduje samostatný přezkum, příslušné oblasti působnosti důvodů uvedených pod písmeny b) a c) uvedeného ustanovení se však zcela jistě překrývají (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. února 2004, Koninklijke KPN Nederland, C‑363/99, Recueil, s. I‑1619, bod 85).

21      Označení, jež má ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro něž je jeho zápis jakožto ochranné známky požadován, popisný charakter ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice, postrádá z tohoto důvodu nutně rozlišovací způsobilost ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám ve smyslu zmíněného odst. 1 písm. b) uvedené směrnice (viz výše uvedený rozsudek Koninklijke KPN Nederland, bod 86, a rozsudek ze dne 10. března 2011, Agencja Wydawnicza Technopol v. OHIM, C‑51/10 P, Sb. rozh. s. I‑1541, bod 33 a citovaná judikatura).

22      Kromě toho je uvedené důvody pro zamítnutí třeba vykládat ve světle obecného zájmu, na němž je každý z nich založen. Obecný zájem zohledněný při přezkumu těchto důvodů může, ba dokonce musí odrážet různé úvahy v závislosti na dotčeném důvodu pro zamítnutí (viz rozsudky ze dne 29. dubna 2004, Henkel v. OHIM, C‑456/01 P a C‑457/01 P, Sb. rozh. s. I‑5089, body 45 a 46, a ze dne 16. září 2004, SAT.1 v. OHIM, C‑329/02 P, Sb. rozh. s. I‑8317, bod 25).

23      Pokud jde o slovní výrazy tvořené spojením prvků, Soudní dvůr uvedl, že případný popisný charakter může být částečně zkoumán pro každý z těchto prvků samostatně, avšak musí být každopádně zjištěn též pro celek, který tyto prvky tvoří (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 19. dubna 2007, OHIM v. Celltech R&D, C‑273/05 P, Sb. rozh. s. I‑2883, body 76 a 79 a citovaná judikatura).

24      Právě s ohledem na tyto poznatky je třeba zkoumat otázky, jež předkládající soud položil Soudnímu dvoru.

 K syntagmatům dotčeným v původních řízeních

25      Pokud jde o dvě hlavní syntagmata obsažená v ochranných známkách dotčených v původních řízeních, a sice „Multi Markets Fund“ a „Der Natur-Aktien-Index“, předkládající soud uvádí, že první z nich označuje podílové fondy působící na mnohých finančních trzích a druhé označuje burzovní index pro akcie společností zaměřujících se na ochranu životního prostředí.

26      Podle vnitrostátního soudu je tato syntagmata jako taková třeba považovat za popisující vlastnosti nabízených finančních služeb ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice, neboť označují v obchodě druh služeb a některé jejich vlastnosti.

 Ke sledům písmen dotčeným v původních řízeních

27      Pokud jde o sledy písmen dotčené v původních řízeních, vnitrostátní soud je názoru, že označení „MMF“ a „NAI“ vzata samostatně nevykazují popisný charakter ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice.

28      Uvedené sledy jako takové totiž nejsou způsobilé označovat jakoukoli vlastnost dotčených služeb ve smyslu výše uvedeného ustanovení směrnice.

 K přihlášeným ochranným známkám posuzovaným jako celek

29      Z výše uvedeného vyplývá, že se předkládající soud prostřednictvím svých otázek snaží zjistit, zda se důvody pro zamítnutí stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo c) směrnice uplatní na slovní ochrannou známku tvořenou spojením popisného syntagmatu a sledu písmen, který není sám o sobě popisný, avšak obsahuje počáteční písmena slov tvořících uvedené syntagma.

30      V tomto ohledu je třeba podotknout, že cílem čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice je zabránit zápisu ochranných známek postrádajících rozlišovací způsobilost, jež je jako jediná činí způsobilými plnit základní funkci ochranné známky, jíž je zaručit spotřebiteli nebo koncovému uživateli totožnost původu výrobku nebo služby označených ochrannou známkou tím, že mu umožní tento výrobek nebo tuto službu odlišit bez možné záměny od výrobku nebo služby jiného původu (viz rozsudek ze dne 18. června 2002, Philips, C‑299/99, Recueil, s. I‑5475, bod 30, a výše uvedený rozsudek SAT.1 v. OHIM, bod 23).

31      Obecný zájem, na němž stojí čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice, spočívá v zajištění, že označení popisující jednu či několik vlastností výrobků nebo služeb, pro něž je zápis jakožto ochranná známka požadován, mohou být volně užívána všemi hospodářskými subjekty, které takové výrobky nebo služby nabízejí (viz výše uvedený rozsudek Agencja Wydawnicza Technopol v. OHIM, bod 37 a citovaná judikatura).

32      V projednávané věci je třeba podotknout, že v obou případech tři velká písmena dotčená v původních řízeních, a sice „MMF“ a „NAI“, představují počáteční písmena syntagmat, k nimž jsou připojena. Syntagma a sled písmen jsou tak v obou případech určeny k tomu, aby se vzájemně vysvětlovaly a ke zdůraznění mezi nimi existující spojitosti. Každý z uvedených sledů písmen je tudíž koncipován tak, aby podpořil vnímání syntagmatu veřejností prostřednictvím zjednodušení jeho užívání a usnadnění jeho zapamatování.

33      Skutečnost, že sled písmen předchází syntagmatu či je následuje, je v tomto ohledu bezvýznamná.

34      Pokud jde o složeninu „NAI – Der Natur-Aktien-Index“, je též třeba poznamenat, že sled písmen „NAI“ je následován pomlčkou, která jej pojí se syntagmatem. Tato pomlčka je s to, jak vyplývá z předkládacího usnesení, posílit celkový dojem, že se jedná o prostou zkratku po ní následujícího syntagmatu. Jak poukazuje vnitrostátní soud, tento závěr dále nelze zpochybnit tím, že sled písmen „NAI“ nezahrnuje počáteční písmeno určitého členu „Der“, který se nachází v následujícím syntagmatu, neboť člen „Der“ je doplňkovým prvkem ve vztahu k podstatným jménům, z jejichž počátečních písmen se skládá dotčený sled písmen.

35      Kromě toho žádný další prvek neumožňuje dovodit, že spojení syntagmatu a sledu písmen je nezvyklé nebo má vlastní význam, který by mohl ve vnímání dotčené veřejnosti odlišit dotčené služby od služeb, které mají jiný obchodní původ (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. května 2008, Eurohypo v. OHIM, C‑304/06 P, Sb. rozh. s. I‑3297, bod 69).

36      Pouhé připojení sledu písmen jakožto zkratky k syntagmatu bez nezvyklé změny syntagmatu může naopak vést k vytvoření slovního výrazu složeného výlučně z označení nebo údajů, jež mohou sloužit v oblasti obchodu k označení vlastností dotčených služeb (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Koninklijke KPN Nederland, bod 98).

37      Kromě toho, pokud relevantní veřejnost vnímá sledy písmen dotčené v původních řízeních, jak to předestírá vnitrostátní soud, jako zkratky syntagmat, k nimž jsou tyto sledy připojeny, uvedené sledy nemohou převládat nad souhrnem všech prvků ochranné známky jako celku, a to ani tehdy, když samy tyto sledy mohou být považovány za vykazující rozlišovací způsobilost.

38      Naopak, jak to uvedl generální advokát v bodě 56 svého stanoviska, sled písmen skládající se z počátečních písmen slov tvořících syntagma zaujímá ve vztahu k tomuto syntagmatu pouze druhořadé místo. Jak to předesílá předkládající soud, každý dotčený sled písmen samostatně nevykazující popisný charakter může mít popisný charakter z důvodu svého spojení v dotčené ochranné známce s hlavním výrazem, který je jako takový popisný, jako jehož zkratka je vnímán.

39      Z toho vyplývá, že pokud relevantní veřejnost vnímá ochranné známky dotčené v původních řízeních tak, že vzaty jako celek, podávají informace o vlastnostech finančních služeb, které označují, je pak tyto ochranné známky třeba chápat jako popisné ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice, a tudíž jako nutně postrádající rozlišovací způsobilost ve vztahu k dotčeným službám ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Koninklijke KPN Nederland, bod 86).

40      Na položené otázky je tedy třeba odpovědět tak, že čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že se uplatní na slovní ochrannou známku tvořenou spojením popisného syntagmatu a sledu písmen, který není sám o sobě popisný, pokud veřejnost vnímá tento sled písmen z důvodu, že obsahuje počáteční písmena každého slova uvedeného syntagmatu, jako zkratku tohoto syntagmatu, a dotčená ochranná známka jako celek tudíž může být chápána jako spojení popisných údajů nebo zkratek, jež v důsledku toho postrádá rozlišovací způsobilost.

 K nákladům řízení

41      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

Článek 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musí být vykládán v tom smyslu, že se uplatní na slovní ochrannou známku tvořenou spojením popisného syntagmatu a sledu písmen, který není sám o sobě popisný, pokud veřejnost vnímá tento sled písmen z důvodu, že obsahuje počáteční písmena každého slova uvedeného syntagmatu, jako zkratku tohoto syntagmatu, a dotčená ochranná známka jako celek tudíž může být chápána jako spojení popisných údajů nebo zkratek, jež v důsledku toho postrádá rozlišovací způsobilost.

Podpisy.


* Jednací jazyk: němčina.