Language of document : ECLI:EU:F:2010:168

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(třetí senát)

15. prosince 2010

Věc F‑66/09

Roberta Saracco

v.

Evropská centrální banka

„Veřejná služba – Zaměstnanci ECB – Pracovní volno z osobních důvodů – Maximální délka – Odmítnutí prodloužení“

Předmět: Žaloba podaná na základě článku 36.2 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, připojeného ke Smlouvě o ES, kterou se R. Saracco v podstatě domáhá zrušení rozhodnutí ECB ze dne 14. října 2008, kterým jí bylo odmítnuto schválit prodloužení pracovního volna z osobních důvodů až do 31. října 2009, jež do té doby čerpala.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Žalobkyně ponese veškeré náklady řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Žaloba – Předmět

(Pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, článek 42)

2.      Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Pracovní volno z osobních důvodů – Maximální délka

(Jednací řád Evropské centrální banky, článek 11.2; pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, článek 30; pravidla pro zaměstnance Evropské centrální banky)

3.      Akty orgánů – Časová působnost

4.      Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Všeobecné podmínky týkající se mobility – Rozsah působnosti – Zaměstnanci čerpající pracovní volno z osobních důvodů – Zahrnutí

(Pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, článek 30; pravidla pro zaměstnance Evropské centrální banky, článek 5.12)

5.      Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Pracovní volno z osobních důvodů – Maximální délka – Posouzení – Zohlednění doby před vstupem všeobecných podmínek týkajících se mobility v platnost – Přípustnost

6.      Úředníci – Povinnost péče příslušející správě – Rozsah – Dodržení Evropskou centrální bankou

1.      Soudu Unie nepřísluší, aby v rámci své kontroly legality podle článku 42 pracovního řádu pro zaměstnance Evropské centrální banky, činil právní zjištění.

(viz bod 39)

2.      Podle článku 11.2 jednacího řádu Evropské centrální banky je Výkonná rada oprávněna vydat organizační předpisy, které jsou pro zaměstnance závazné, a to i v pracovně právních vztazích mezi Bankou a jejími zaměstnanci.

Krom toho žádné ustanovení pracovního řádu pro zaměstnance a pravidel pro zaměstnance Banky nebrání tomu, aby délka pracovního volna z osobních důvodů stanoveného v článku 30 uvedeného pracovního řádu byla omezena. Výkonná rada Banky je proto oprávněna stanovit pravidlo, které dobu neplacené dovolené v případě, že je tato dovolená poskytnuta zaměstnanci, který si přeje pracovat u jiné organizace, omezuje maximálně na tři roky, i když takovéto pravidlo může vést k omezení délky pracovního volna z osobních důvodů, na které mají zaměstnanci nárok podle článku 30 pracovního řádu.

(viz body 62, 65, 66 a 82)

3.      Hmotněprávní pravidla musí být vykládána tak, že se vztahují na situace vzniklé před jejich vstupem v platnost pouze tehdy, pokud z jejich znění, cíle a struktury jasně vyplývá, že jim takový účinek musí být přiznán.

Nové pravidlo, zejména pokud se jedná o hmotněprávní pravidlo, se však použije v zásadě bezprostředně, i na budoucí následky situace, jež nastala před jeho vstupem v platnost.

Jelikož se v této souvislosti jedná o akt, který stanoví maximální dobu trvání neplacené dovolené, ustanovení tohoto aktu se na základě bezprostředního účinku nových pravidel a vzhledem k neuvedení data, od kterého se dřívější doby dovolené nezohlední, použijí bezprostředně, i na budoucí následky situací, jež nastaly před jeho vstupem v platnost. Tak je tomu v případě dob neplacené dovolené, které byly čerpány dříve, než vstoupila v platnost uvedená ustanovení.

(viz body 75 až 77)

Odkazy:

Soudní dvůr: 29. ledna 2002, Pokrzeptowicz-Meyer, C‑162/00, Recueil, s. I‑1049, body 49 a 50

4.      Všeobecné podmínky Evropské centrální banky týkající se mobility stanoví právní režim platný pro zaměstnance Banky, kteří se nacházejí ve statusu „externí mobility“. Tyto podmínky upřesňují, že tento status zahrnuje zejména případ osob, jimž byla poskytnuta neplacená dovolená, aby jim bylo umožněno pracovat pro jiné organizace.

Skutečnost, že tato neplacená dovolená spadá pod článek 30 pracovního řádu pro zaměstnance Banky, jakož i pod článek 5.12 pravidel pro zaměstnance Banky, a představuje tedy pracovní volno z osobních důvodů, však sama o sobě nevede k vyloučení osoby, která toto volno čerpá, z rozsahu působnosti uvedených všeobecných podmínek Banky týkajících se mobility.

(viz body 79 a 81)

5.      Zohlednění Evropskou centrální bankou doby pracovního volna z osobních důvodů, které některý z jejích zaměstnanců čerpal předtím, než vstoupily v platnost všeobecné podmínky Banky týkající se mobility, pro účely posouzení, zda byla dosažena maximální doba platná pro neplacené pracovní volno z osobních důvodů, nezpochybňuje vzniklou situaci nebo získané právo, pokud: zaprvé dotyčný mohl až do konce čerpat pracovní volno z osobních důvodů, které mu bylo poskytnuto; zadruhé uvedené všeobecné podmínky nestanoví od svého vstupu v platnost zavedení nároku zaměstnanců na tříletou neplacenou dovolenou, nýbrž se omezují pouze na stanovení maximální doby této dovolené, kterou je nutno pro nedostatek bližšího upřesnění v textu považovat za platnou nejen pro žádosti o neplacenou dovolenou, které byly podány po vstupu uvedených všeobecných podmínek v platnost; zatřetí dotyčný neměl před vstupem uvedených všeobecných podmínek v platnost na základě právního předpisu nebo rozhodnutí správy nárok na neplacenou dovolenou po dobu delší než tři roky; a začtvrté nebylo prokázáno ani uplatněno porušení jiného nabytého práva než práva na dovolenou.

(viz body 89 až 91, 93 a 95)

6.      Pojem „povinnost péče správy“ odráží rovnováhu vzájemných práv a povinností, které jsou ve vztahu mezi veřejným orgánem a zaměstnancem veřejné služby stanoveny služebním řádem. Tato rovnováha zejména vyžaduje, aby tento orgán, rozhoduje-li o postavení úředníka, zohlednil veškeré skutečnosti způsobilé ovlivnit jeho rozhodnutí, a aby při tom zohlednil nejen zájem služby, nýbrž i zájem dotyčného úředníka.

Povinnost péče, která musí být zohledněna orgány, pokud tyto vůči některému ze svých úředníků přijímají akt nepříznivě zasahující do jeho právního postavení, se vztahuje i na Evropskou centrální banku, pokud takovýto akt přijímá vůči některému ze svých zaměstnanců.

(viz body 106 a 107)

Odkazy:

Soudní dvůr: 28. května 1980, Kuhner v. Komise, 33/79 a 75/79, Recueil, s. 1677, bod 22; 29. června 1994, Klinke v. Soudní dvůr, C‑298/93 P, Recueil, s. I‑3009, bod 38