ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU

(druhý senát)

10. listopadu 2011

Věc F‑110/10

Denise Couyoufa

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Zastoupení Evropské komise v členských státech – Rotační období 2011 – Žádost o výjimku z rotace – Přípustnost – Akt, který má povahu rozhodnutí – Opožděnost“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou D. Couyoufa v podstatě navrhuje zrušení rozhodnutí ze dne 26. února 2010, kterým byla zamítnuta její žádost o vyjmutí z povinné rotace úředníků působících na zastoupeních Komise v členských státech a zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 27. července 2010, kterým byla zamítnuta její stížnost proti rozhodnutí ze dne 26. února 2010.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených žalobkyní. Žalobkyně ponese polovinu vlastních nákladů řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Předcházející správní stížnost – Lhůty – Kogentní charakter – Počátek běhu

(Služební řád úředníků, čl. 90 odst. 2)

2.      Úředníci – Žaloba – Předcházející správní stížnost – Lhůty – Prekluze – Nový běh – Podmínka – Nová a podstatná skutečnost

(Služební řád úředníků, články 90 a 91)

3.      Úředníci – Žaloba – Námitka protiprávnosti – Incidenční charakter – Nepřípustná hlavní žaloba – Nepřípustnost námitky

(Čl. 277 SFEU)

1.      Podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu musí být stížnost podána ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet, v případě opatření individuální povahy, dnem oznámení rozhodnutí osobě, jíž je určeno, ale v žádném případě ne později, než kdy tato osoba oznámení obdržela. Tato lhůta byla stanovena za účelem zajištění jasnosti a jistoty právních situací, je proto kogentní a nemohou se od ní odchýlit ani účastníci řízení, ani soud.

(viz bod 22)

Odkazy:

Tribunál Evropské unie: 21. června 2010, Meister v. OHIM, T‑284/09 P, bod 25 a citovaná judikatura

Soud pro veřejnou službu: 28. dubna 2009, Verheyden v. Komise, F‑72/06, bod 39 a citovaná judikatura

2.      Možnost, kterou každému úředníkovi poskytuje čl. 90 odst. 1 služebního řádu, požádat orgán oprávněný ke jmenování, aby v jeho věci vydal rozhodnutí, mu neumožňuje obejít kogentní lhůty stanovené články 90 a 91 služebního řádu pro podání stížnosti a žaloby tím, že prostřednictvím takovéto žádosti zpochybní předchozí rozhodnutí, které nenapadl ve lhůtě. Pouze existence nových podstatných skutečností může odůvodnit předložení žádosti směřující k novému přezkumu takovéhoto rozhodnutí.

(viz bod 27)

Odkazy:

Soudní dvůr: 15. května 1985, Esly v. Komise, 127/84, bod 10

Tribunál Evropské unie: 7. června 1991, Weyrich v. Komise, T‑14/91, bod 33

Soud pro veřejnou službu: 20. září 2007, Giannopoulos v. Rada, F‑111/06, bod 28; 25. března 2010, Marcuccio v. Komise, F‑102/08, bod 36

3.      Článek 277 SFEU nezakládá právo na podání samostatné žaloby a může být uplatňován pouze incidenčně v rámci přípustné žaloby, a nikoliv představovat předmět žaloby. Námitka protiprávnosti vznesená v rámci nepřípustné žaloby je proto nepřípustná.

(viz bod 32)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 23. dubna 2008, Pickering v. Komise, F‑103/05, bod 94; 23. dubna 2008, Bain a další v. Komise, F‑112/05, bod 96 a citovaná judikatura; 4. června 2009, Adjemian a další v. Komise, F‑134/07 a F‑8/08, bod 38