Language of document : ECLI:EU:F:2012:85

USNESENÍ PŘEDSEDY SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

14. června 2012

Věc F‑38/12 R

BP

v.

Agentura Evropské unie pro základní práva

„Veřejná služba – Smluvní zaměstnanci – Neprodloužení smlouvy – Nové přidělení – Řízení o předběžném opatření – Návrh na odklad výkonu – Naléhavost – Nedostatek“

Předmět: Návrh podaný na základě článků 278 SFEU a 157 AE, jakož i článku 279 SFEU jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterým se BP domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 27. února 2012, kterými ředitel Agentury Evropské unie pro základní práva rozhodl o neprodloužení jeho pracovní smlouvy smluvního zaměstnance, jakož i o přeřazení žalobce do jiného oddělení agentury až do ukončení platnosti uvedené smlouvy (dále jen „napadená rozhodnutí“)

Rozhodnutí: Návrh BP na předběžné opatření se zamítá. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Shrnutí

1.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad výkonu rozhodnutí o novém přidělení – Podmínky přiznání – Vážná a nenapravitelná újma – Pojem

(Článek 278 SFEU; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 102 odst. 2)

2.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad výkonu – Předběžná opatření – Podmínky přiznání – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma – Důkazní břemeno – Čistě finanční újma

(Články 278 SFEU a 279 SFEU; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 102 odst. 2)

1.      Jelikož orgány, instituce a jiné subjekty Unie disponují v rámci organizace svých útvarů v závislosti na úkolech, které jsou jim svěřeny, a souběžně v rámci přidělování svých zaměstnanců širokou posuzovací pravomocí, nepředstavuje rozhodnutí o novém přidělení, i když dotčeným úředníkům nebo zaměstnancům přináší nevýhody, mimořádnou a nepředvídatelnou událost v jejich služebním postupu. Za těchto okolností může být odklad vykonatelnosti odůvodněn pouze naléhavými a výjimečnými okolnostmi, které mohou dotčenému úředníkovi nebo zaměstnanci způsobit vážnou a nenapravitelnou újmu.

(viz bod 24)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 12. července 1996, Presle v. Cedefop, T‑93/96 R, bod 45

2.      Finanční újma nemůže být s výjimkou mimořádných okolností považována za nenapravitelnou nebo i jen za obtížně napravitelnou, jelikož může být zpravidla předmětem následného finančního vyrovnání.

Předběžné opatření je odůvodněno i v případě čistě finanční újmy, pokud se jeví, že v případě, že toto opatření nebude přijato, účastník řízení, který je navrhuje, se ocitne v situaci, která může ohrozit jeho finanční životaschopnost, neboť nebude disponovat částkou, která mu běžně musí umožnit čelit všem nezbytným výdajům k zajištění uspokojení svých základních potřeb do doby, než bude rozhodnuto o žalobě v hlavním řízení.

Nicméně k tomu, aby bylo možné posoudit, zda má údajná újma vážný a nenapravitelný charakter, a odůvodňuje tedy výjimečně odklad výkonu napadeného rozhodnutí, musí mít soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních ve všech případech k dispozici konkrétní a přesné údaje podložené podrobnými dokumenty, z nichž je zřejmá finanční situace účastníka řízení, který navrhuje předběžné opatření a které umožňují posoudit důsledky, k nimž by pravděpodobně došlo v případě, že by navrhovaná opatření nebyla nařízena.

(viz body 30 až 32)

Odkazy:

Tribunál Evropské unie: 27. dubna 2010, U v. Parlament, T‑103/10 P(R), body 35 až 37