Language of document : ECLI:EU:F:2013:150

ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(první senát)

17. října 2013

Věc F‑77/12

Vasil Vasilev

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Otevřené výběrové řízení – Oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/208/11 – Nemožnost použít klávesnici, na niž byl uchazeč zvyklý, v prvním kole zkoušek – Nepřipuštění k hodnotícím zkouškám – Rovné zacházení“

Předmět:      Žaloba, podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se V. Vasilev domáhá zejména zrušení rozhodnutí ze dne 10. května 2012, kterým výběrová komise v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/208/11 odmítla připustit žalobce k hodnotícím zkouškám v rámci uvedeného výběrového řízení

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. Vasil Vasilev ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

Shrnutí

1.      Žaloby úředníků – Žaloba proti rozhodnutí o nepřipuštění ke zkouškám v rámci výběrového řízení – Možnost dovolávat se vadného průběhu výběrového řízení

(Služební řád, čl. 90 odst. 2 a článek 91)

2.      Úředníci – Výběrové řízení – Průběh otevřeného výběrového řízení – Nemožnost, aby uchazeč změnil typ klávesnice v prvním kole zkoušek – Porušení zásady rovného zacházení – Neexistence

(Služební řád, článek 1d a čl. 27 první pododstavec)

1.      Žalobce se s ohledem na složitost přijímacího řízení, které sestává z řady velmi úzce propojených rozhodnutí, může dovolávat vad nastalých v průběhu výběrového řízení v rámci žaloby směřující proti pozdějšímu individuálnímu rozhodnutí, jakým je rozhodnutí o nepřipuštění k hodnotícím zkouškám.

(viz bod 15)

Odkazy:

Soud pro veřejnou službu: 21. března 2013, Taghani v. Komise, F‑93/11, bod 38

2.      Zásada rovného zacházení vyžaduje, jakožto obecná zásada unijního práva, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněné. K porušení zásady rovného zacházení, která se uplatní na právo veřejné služby Unie, tak dojde tehdy, jestliže je se dvěma kategoriemi osob pracujících pro Unii, jejichž skutkové a právní situace nevykazují podstatné odlišnosti, zacházeno odlišně a takové rozdílné zacházení není objektivně odůvodněno.

Skutečnost, že uchazeč v otevřeném výběrovém řízení pro sestavení seznamu kandidátů na přijetí na pozici právník-lingvista s bulharským jazykem jako hlavním jazykem před výběrovým řízením používal fonetickou klávesnici namísto klávesnice BDS (Balgarski daržaven standart) a že si neosvojil práci s klávesnicí BDS, ačkoli byl informován, že tato klávesnice bude při zkouškách použita, je věcí samotného uchazeče a nepředstavuje rozdíl, který by mohl způsobit porušení zásady rovného zacházení.

S ohledem na širokou posuzovací pravomoc, kterou má výběrová komise ve vztahu k obsahu a způsobům provádění zkoušek v rámci výběrového řízení, je stejné zacházení se všemi uchazeči a výlučné používání klávesnice BDS všemi uchazeči odůvodněno povahou a účelem výběrového řízení, neboť jde o zvláštní výběrové řízení za účelem výběru určitého počtu vysoce kvalifikovaných právníků-lingvistů pro Soudní dvůr, kde všichni bulharští právníci-lingvisté používají normalizovanou klávesnici BDS.

(viz body 26, 31, 35 a 36)

Odkazy:

Soudní dvůr: 16. prosince 2008, Arcelor Atlantique a Lorraine a další, C‑127/07, bod 23

Soud prvního stupně: 5. dubna 2005, Hendrickx v. Rada, T‑376/03, bod 33

Soud pro veřejnou službu: 25. února 2010, Pleijte v. Komise, F‑91/08, bod 36; 28. března 2012, Marsili v. Komise, F‑19/10, bod 20 a citovaná judikatura