Language of document :

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 30. dubna 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kúria - Maďarsko) – Árpád Kásler, Hajnalka Káslerné Rábai v. OTP Jelzálogbank Zrt

(Věc C-26/13)1

„Směrnice 93/13/EHS – Zneužívající klauzule ve smlouvách uzavíraných mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem – Článek 4 odst. 2 a čl. 6 odst. 1 – Posouzení zneužívajícího charakteru smluvních klauzulí – Vyloučení klauzulí týkajících se hlavního předmětu smlouvy nebo přiměřenosti ceny či odměny, jsou-li sepsány jasným a srozumitelným jazykem – Smlouvy o spotřebitelském úvěru vyjádřeném v cizí měně – Klauzule týkající se směnného kursu – Rozdíl mezi nákupním kursem použitelným při uvolnění úvěru a prodejním kursem použitelným na jeho splácení – Pravomoci vnitrostátního soudu ve vztahu ke klauzuli kvalifikované jako ‚zneužívající‘ – Nahrazení zneužívající klauzule dispozitivním ustanovením vnitrostátního práva – Přípustnost“

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Kúria

Účastníci původního řízení

Žalobci: Árpád Kásler, Hajnalka Káslerné Rábai

Žalovaná OTP Jelzálogbank Zrt

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Kúria – Výklad čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29) – Posouzení zneužívající povahy klauzulí – Smlouva o hypotečním úvěru vyjádřeném v cizí měně a zajištěném zástavním právem k nemovitostem uzavřená mezi fyzickou osobou a bankou, podle které je úvěr uvolněn a splácen v domácí měně – Dluh stanovený při uzavření smlouvy na základě nákupního kursu cizí měny – Klauzule, podle které se výše měsíčních splátek stanoví za použití aktuálního prodejního kursu cizí měny a nikoli nákupního kursu

Výrok

Článek 4 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách, musí být vykládán v tomto smyslu:

výraz „hlavní předmět smlouvy“ se vztahuje na takovou klauzuli, jako je klauzule dotčená ve věci v původním řízení, která je obsažena ve smlouvě o úvěru vyjádřeném v cizí měně uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, nebyla individuálně sjednána a podle níž se pro účely stanovení výše splátek úvěru použije prodejní kurs této měny, pouze tehdy, jestliže klauzule upravuje hlavní plnění této smlouvy, které ji jako takové charakterizuje, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu na základě povahy, obecné systematiky a ustanovení smlouvy, jakož i jejího právního a věcného kontextu;

jelikož taková klauzule představuje peněžitý závazek spotřebitele hradit v rámci splátek úvěru částky vyplývající z rozdílu mezi prodejním a nákupním kursem cizí měny, nemůže být považována za obsahující „odměnu“, jejíž přiměřenost jakožto protihodnoty věřitelem poskytovaného plnění nemůže být předmětem posouzení zneužívajícího charakteru podle čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13.

Článek 4 odst. 2 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud jde o takovou smluvní klauzuli, jako je klauzule dotčená ve věci v původním řízení, je třeba požadavek, aby smluvní klauzule byla sepsána jasným a srozumitelným jazykem, chápat tak, že ukládá nejen to, aby dotyčná klauzule byla pro spotřebitele srozumitelná z gramatického hlediska, ale rovněž aby smlouva transparentně uváděla konkrétní fungování převodního mechanismu cizí měny, na který se dotyčná klauzule odvolává, jakož i vztah mezi tímto mechanismem a mechanismem stanoveným jinými klauzulemi týkajícími se uvolnění úvěru, tak aby byl spotřebitel schopen na základě jasných a srozumitelných kritérií vyhodnotit ekonomické důsledky, které z toho pro něj plynou.

Článek 6 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že za takové situace, jako nastala ve věci v původním řízení, v níž smlouva uzavřená mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem nemůže po zrušení zneužívající klauzule nadále existovat, nebrání vnitrostátnímu předpisu umožňujícímu vnitrostátnímu soudu napravit neplatnost této klauzule jejím nahrazením dispozitivním ustanovením vnitrostátního práva.

____________

1 Úř. věst. C 156, 1.6.2013.