Language of document :

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Amsterdam (Nizozemsko) dne 28. května 2014 – C. van der Lans v. Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV

(Věc C-257/14)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Amsterdam

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: C. van der Lans

Žalovaný: Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV

Předběžné otázky

Jak má být vykládán pojem „událost“, jenž je uveden ve čtrnáctém bodě odůvodnění [nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/20041 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91]?

Mimořádné okolnosti ve smyslu výše uvedeného čtrnáctého bodu odůvodnění se vzhledem k bodu 22 rozsudku Wallentin-Hermann2 vzájemně nekryjí s vyjmenovanými případy výčtu v druhé větě uvedeného čtrnáctého bodu odůvodnění, které Soudní dvůr uvádí v bodu 22 rozsudku Wallentin-Hermann jako události. Je pravdou, že události ve smyslu výše uvedeného bodu 22 nejsou těmi samými jako událost ve čtrnáctém bodu odůvodnění?

Co je třeba chápat pod pojmem „mimořádné okolnosti“, které jsou podle bodu 23 rozsudku Wallentin-Hermann spojeny s událostí „neočekávané nedostatky letové bezpečnosti“ ve smyslu výše uvedeného čtrnáctého bodu odůvodnění [nařízení], pokud neočekávané nedostatky letové bezpečnosti nemohou vzhledem k bodu 22 [uvedeného rozsudku] samy představovat mimořádné okolnosti, nýbrž k takovýmto okolnostem mohou pouze vést?

Podle bodu 23 rozsudku Wallentin-Hermann může technická závada na letadle patřit k „neočekávaným nedostatkům letové bezpečnosti“ a je tím „událostí“ ve smyslu bodu 22 tohoto rozsudku; nic to nemění na tom, že okolnosti takové události lze podle bodu 23 rozsudku Wallentin-Hermann kvalifikovat jako „mimořádné“, pokud se vztahují k události, která není vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce a z důvodu své povahy či původu se vymyká jeho účinné kontrole; podle bodu 24 musí být oprava technické závady způsobené nedostatkem údržby letadla považována za vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce; takové technické závady tedy podle bodu 25 rozsudku Wallentin-Hermann nemohou představovat mimořádné okolnosti. Zdá se, že z těchto úvah vyplývá, že technická závada, která patří k „neočekávaným nedostatkům letové bezpečnosti“, představuje zároveň událost, která může být spojena s mimořádnými okolnostmi a může sama představovat mimořádnou okolnost. Jak je třeba vykládat body 22 až 25 rozsudku Wallentin-Hermann, aby byl odstraněn tento zjevný rozpor?

Obrat „[je] vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce“ je v judikatuře soudů nižších stupňů obvykle vykládán jako „související s běžnou činností leteckého dopravce“ – přičemž se ostatně jedná o výklad, který je v souladu s nizozemským slovem „inherent“ („[být] vlastní“) (nikoli autentické znění rozsudku) –, takže například srážka s ptáky nebo mraky popela nejsou považovány za události ve smyslu bodu 23 rozsudku Wallentin Hermann. Jiná judikatura zdůrazňuje obrat „a z důvodu své povahy či původu se vymyká jeho účinné kontrole“, který je rovněž uvedený v bodě 23 rozsudku Wallentin-Hermann. Musí být výraz „[být] vlastní“ vykládán v tom smyslu, že pod tento pojem spadají pouze události, které může letecký dopravce skutečně kontrolovat?

V jakém smyslu je třeba vykládat bod 26 rozsudku Wallentin-Hermann, respektive jak je třeba vykládat tento bod ve světle odpovědi Soudního dvora na otázky 4 a 5?

a)    V případě, že otázka 6 bude zodpovězena v tom smyslu, že technické závady, které je třeba považovat za neočekávané nedostatky letové bezpečnosti, představují mimořádné okolnosti, které mohou vést k tomu, že odvolání na čl. 5 odst. 3 nařízení je úspěšné, pokud tyto závady vyplývají z události, která není vlastní výkonu činností leteckého dopravce a kterou tento dopravce nemůže ve skutečnosti kontrolovat: Znamená to pak, že technická závada, která vznikla spontánně a nebyla způsobená nedostatkem údržby ani nebyla zjištěna během pravidelné údržby (během výše ve skutkovém stavu uvedených Checks A až D ), může představovat nebo nemůže právě představovat mimořádnou okolnost, ‒ pokud ji nešlo zjistit během těchto pravidelných intervalů údržby ‒, protože pak totiž nemůže představovat událost ve smyslu bodu 26 rozsudku Wallentin-Hermann a nelze tedy ani zjistit, zda tato událost je vlastní výkonu činnosti leteckého dopravce a tento dopravce ji tedy nemůže kontrolovat?

b)    V případě, že otázka 6 bude zodpovězena v tom smyslu, že technické závady, které je třeba považovat za neočekávané nedostatky letové bezpečnosti, jsou událostmi ve smyslu bodu 22 rozsudku Wallentin-Hermann, a technická závada vznikla spontánně a nebyla způsobená ani nedostatkem údržby ani nebyla zjištěna během pravidelné údržby (během výše ve skutkovém stavu uvedených Checks A až D ): Je pak uvedená technická závada vlastní výkonu činností leteckého dopravce či nikoli a vymyká se ve smyslu výše uvedeného bodu 26 [rozsudku Wallentin-Hermann] jeho kontrole či nevymyká?

c)    V případě, že otázka 6 bude zodpovězena v tom smyslu, že technické závady, které je třeba považovat za neočekávané nedostatky letové bezpečnosti, jsou událostmi ve smyslu bodu 22 rozsudku Wallentin-Hermann, a technická závada vznikla spontánně a nebyla způsobená ani nedostatkem údržby ani nebyla zjištěna během pravidelné údržby (během výše ve skutkovém stavu uvedených Checks A až D ): Jaké okolnosti pak musí být spojeny s touto technickou závadou a kdy je třeba tyto okolnosti kvalifikovat jako mimořádné, aby mohly být uplatněny ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení?

Letecký dopravce se může dovolávat mimořádných okolností pouze tehdy, pokud může prokázat, že zrušení či zpoždění je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Je správný závěr, že přijetím všech přiměřených opatření je míněno zamezení výskytu mimořádných okolností a nikoli přijetí opatření, která směřují k tomu, aby bylo zpoždění udrženo v rámci časového rozmezí uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c) bodu iii) nařízení ve spojení s body 57 až 61 rozsudku Sturgeon a další3 ?

V zásadě je možné vzít v úvahu dva druhy opatření pro omezení zpoždění v důsledku technických závad na nejvýše 3 hodiny: na straně jedné udržování skladu se zásobami náhradních dílů na několika místech světa, ne tedy jen na domovském letišti leteckého dopravce, a na straně druhé přesměrování cestujících zpožděného letu. Mohou letečtí dopravci u otázky, v jakém rozsahu udržují sklad zásob a na jakých místech ve světě to činí, vycházet i z toho, co je ve světě letecké dopravy běžné, i u podniků, na které se nařízení vztahuje jen z části?

Musí soud při zodpovězení otázky, zda byla přijata všechna přiměřená opatření, aby bylo omezeno zpoždění, které vzniklo v důsledku technických závad, které mají vliv na letovou bezpečnost, zohlednit okolnosti, které zpoždění zvětšují, jako okolnost, že letadlo, u kterého se projeví technické závady, před tím než se, jako v projednávaném případě, vrátí do své domovské základny, musí přistát na více letištích, čímž může dojít k ještě větší ztrátě času?

____________

1     Úř. věst. L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10.

2     Rozsudek Wallentin-Hermann, C-549/07, EU:C:2008:771

3     Rozsudek Sturgeon a další, C-402/07 a C-432/07, EU:C:2009:716.