Language of document : ECLI:EU:F:2014:179

USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhý senát)

3. července 2014

Věc F‑5/12 DEP

Slawomir Bogusz

v.

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex)

„Veřejná služba – Řízení – Určení výše nákladů řízení“

Předmět:      Návrh na určení výše nahraditelných nákladů řízení podaný podle čl. 92 odst. 1 jednacího řádu S. Boguszem v návaznosti na rozsudek Tribunálu ze dne 12. června 2013, Bogusz v. Frontex (F‑5/12, EU:F:2013:75).

Rozhodnutí:      Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie nahradí S. Boguszovi náklady řízení ve věci F‑5/12, Bogusz v. Frontex, v celkové výši 2 547,50 eur.

Shrnutí

1.      Soudní řízení – Náklady řízení – Určení – Nahraditelné náklady řízení – Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu – Výše odměn, které mají být zaplaceny účastníky řízení jejich vlastním advokátům – Určení výše odměn, které má nahradit účastník řízení, kterému bylo uloženo nahradit náklady řízení

[Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 91 písm. b)]

2.      Soudní řízení – Náklady řízení – Určení – Nahraditelné náklady řízení – Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu – Nutné náklady související s řízením o určení výše nákladů řízení – Zahrnutí

[Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 91 písm. b)]

1.      Unijní soud není oprávněn určit výši odměn, které mají být zaplaceny účastníky řízení jejich vlastním advokátům, ale je oprávněn určit, do jaké výše mají být tyto odměny nahrazeny účastníkem řízení, kterému bylo uloženo nahradit náklady řízení.

Při rozhodování o návrhu na určení výše nákladů řízení nemůže unijní soud vzít v úvahu případnou dohodu uzavřenou v tomto ohledu mezi dotyčným účastníkem řízení a jeho zmocněnci nebo právními zástupci. I když lze proplacenou fakturou prokázat skutečnou výši nákladů, které žalobce vynaložil na své zastupování pro účely řízení před Soudem pro veřejnou službu, nic to nemění na tom, že důkaz o zaplacení nákladů, o jejichž náhradu se žádá, není nezbytnou podmínkou pro určení výše nahraditelných nákladů řízení ze strany Soudu.

V případě neexistence unijních předpisů, které by měly povahu sazebníku, je unijní soud povinen volně posoudit okolnosti věci s přihlédnutím k předmětu a povaze řízení, jeho významu z hlediska unijního práva, jakož i obtížnosti věci, rozsahu práce, kterou si soudní řízení vyžádalo od zúčastněných zmocněnců nebo právních zástupců, a hospodářským zájmům, které spor pro účastníky řízení představoval. Volné posouzení unijního soudu může vést k určení nahraditelných nákladů řízení ve výši, která je nižší, než částka, kterou by byl účastník řízení, který je povinen tyto náklady nést, ochoten druhému účastníkovi zaplatit.

(viz body 30, 33 a 35)

Odkazy:

Soudní dvůr: usnesení Leeuwarder Papierwarenfabriek v. Komise, 318/82‑DEPE, EU:C:1985:468, bod 2; Comunidad autónoma de La Rioja v. Diputación Foral de Vizcaya a další, C‑465/09 P‑DEP, EU:C:2013:112, body 26 a 27, a Kronofrance v. Německo a další, C‑75/05 P‑DEP, EU:C:2013:458, bod 30

Soud pro veřejnou službu: usnesení X v. Parlament, F‑14/08 DEP, EU:F:2009:149, bod 23 a citovaná judikatura, a Cuallado Martorell v. Komise, F‑96/09 DEP, EU:F:2013:186, bod 28

2.      I když formálně není třeba rozhodovat samostatně o nákladech a odměnách vynaložených pro účely řízení o určení výše nákladů řízení, unijnímu soudu při určování výše nahraditelných nákladů přísluší vzít v úvahu všechny okolnosti případu až do přijetí usnesení o výši těchto nákladů.

V tomto ohledu má návrh na určení výše nákladů řízení poměrně standardizovanou povahu a v zásadě se liší tím, že nepředstavuje pro advokáta, který se případem zabýval ve věci samé, žádné obtíže.

(viz body 45 a 47)

Odkazy:

Soudní dvůr: usnesení France Télévisions v. TF1, C‑451/10 P‑DEP, EU:C:2012:323, bod 32, a CPVO v. Schräder, C‑38/09 P‑DEP, EU:C:2013:679, bod 42

Soud pro veřejnou službu: usnesení Schönberger v. Parlament, F‑7/08 DEP, EU:F:2010:32, body 46 a 47