Language of document : ECLI:EU:F:2014:199

USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(první senát)

10. září 2014

Věc F‑34/09 DEP

Rudolf Sluiter

v.

Evropský policejní úřad (Europol)

„Veřejná služba – Řízení – Stanovení nákladů řízení“

Předmět:      Návrh na stanovení výše přiznatelné náhrady nákladů řízení podaný R. Sluiterem podle článku 92 jednacího řádu v návaznosti na rozsudek vydaný ve věci Sluiter v. Europol (F‑34/09, EU:F:2010:60).

Rozhodnutí:      Celková výše nákladů řízení, které má Evropský policejní úřad nahradit R. Sluiterovi, se stanoví na 1 343,18 eura, přičemž z uvedené částky běží úroky z prodlení, a to ode dne oznámení tohoto usnesení do okamžiku zaplacení, jejichž sazba se stanoví na základě úrokové sazby Evropské centrální banky pro hlavní refinanční operace platné ve výše uvedeném období, navýšené o dva procentní body.

Shrnutí

Soudní řízení – Náklady řízení – Stanovení – Přiznatelná náhrada nákladů řízení – Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu – Dohoda o odměnách uzavřená mezi účastníkem řízení a jeho advokátem – Vyloučení

[Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 91 písm. b)]

Unijní soud není oprávněn určit výši odměn, které mají být zaplaceny účastníky řízení jejich vlastním advokátům, ale je oprávněn určit, do jaké výše mají být tyto odměny nahrazeny účastníkem řízení, kterému bylo uloženo nahradit náklady řízení. Z toho vyplývá, že pro účely stanovení výše přiznatelné náhrady nákladů řízení Soudem není nutný důkaz o úhradě nákladů, jejichž náhrada je požadována.

Při rozhodování o návrhu na stanovení nákladů řízení totiž unijní soud není povinen vzít v úvahu případnou dohodu uzavřenou v této souvislosti mezi dotčeným účastníkem řízení a jeho zmocněnci nebo poradci.

Skutečnost, že se na základě dohody uzavřené mezi žalobcem a jeho advokáty rozhodlo, že žalobce advokátům nezaplatí žádnou odměnu, tudíž nemá vliv na právo žalobce požadovat náhradu nákladů vynaložených v rámci hlavního řízení.

(viz body 14, 19 a 20)

Odkazy:

Soudní dvůr: usnesení Leeuwarder Papierwarenfabriek v. Komise, 318/82, EU:C:1985:468, bod 2; C. A. S. v. Komise, C‑204/07 P-DEP, EU:C:2009:526, bod 13, a Kronofrance v. Německo a další, C‑75/05 P-DEP a C‑80/05 P-DEP, EU:C:2013:458, bod 30