Věc C‑3/13
Baltic Agro AS
v.
Maksu- ja Tolliameti Ida maksu- ja tollikeskus
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tartu ringkonnakohus)
„Řízení o předběžné otázce – Antidumping – Nařízení (ES) č. 661/2008 – Antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska – Podmínky pro osvobození – Článek 3 odst. 1 – První nezávislý odběratel v Unii – Nákup hnojiva s obsahem dusičnanu amonného prostřednictvím jiné společnosti – Propuštění zboží – Žádost o zrušení platnosti celních prohlášení – Rozhodnutí 2008/577/ES – Celní kodex – Články 66 a 220 – Omyl – Nařízení (EHS) č. 2454/93 – Článek 251 – Kontrola po propuštění zboží“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 17. září 2014
1. Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska – Podmínky pro osvobození – První nezávislý odběratel v Unii – Pojem – Využití prostředníka, který je usazen v členském státě – Vyloučení
(Nařízení Rady č. 661/2008, čl. 3 odst. 1)
2. Vlastní zdroje Evropské unie – Vybrání dovozního nebo vývozního cla po propuštění zboží – Dodatečné zohlednění antidumpingového cla v případě, že celní orgán přijal žádost o zrušení platnosti prohlášení obsahujícího chyby – Přípustnost
[Nařízení Rady č. 2913/92, ve znění nařízení č. 1791/2006, článek 66 a čl. 220 odst. 2 písm. b)]
3. Celní unie – Celní prohlášení – Předložení prohlášení obsahujícího chyby bez možnosti dodatečné opravy – Vyloučení osvobození od antidumpingového cla – Porušení práva na rovné zacházení – Absence
(Články 28 SFEU a 31 SFEU; Agentura Evropské unie pro základní práva, článek 20; nařízení Rady č. 2913/92, ve znění nařízení č. 1791/2006, čl. 66 a nařízení č. 661/2008, článek 3; nařízení Komise č. 2454/93 ve znění nařízení č. 312/2009, článek 251)
1. Článek 3 odst. 1 nařízení č. 661/2008, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a na částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení, musí být vykládán v tom smyslu, že společnost usazenou v členském státě, která koupila dusičnan amonný pocházející z Ruska prostřednictvím jiné společnosti, která je rovněž usazena v členském státě, za účelem jeho dovozu do Unie, nelze považovat za prvního nezávislého odběratele v Unii ve smyslu tohoto ustanovení, takže nemá nárok na osvobození od konečného antidumpingového cla stanoveného nařízením č. 661/2008 pro tento dusičnan amonný.
Podle prvních tří kumulativních podmínek pro osvobození od antidumpingového cla stanovených ve zmíněném článku 3 nařízení č. 661/2008 musí být dovážené zboží vyráběno, dodáváno a fakturováno vyvážejícími společnostmi přímo prvnímu nezávislému odběrateli v Unii. V tomto ohledu čl. 3 odst. 1 první odrážka tohoto nařízení výslovně vyžaduje za použití výrazu „přímo“ úzkou vazbu mezi společností odpovědnou za výrobu, dodání a fakturaci dováženého zboží a prvním nezávislým odběratelem v Unii.
Osvobození od antidumpingového cla lze přitom přiznat pouze v konkrétně stanovených případech za určitých podmínek, a jde tedy o výjimku z běžného režimu antidumpingového cla. Ustanovení zakotvující takovou výjimku tudíž musí být vykládána restriktivně.
(viz body 24, 25, 32, výrok 1)
2. Článek 66 a čl. 220 odst. 2 písm. b) nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení č. 1791/2006, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby celní orgán provedl dodatečnou kontrolu antidumpingového cla, pokud byly žádosti o zrušení celních prohlášení podány z důvodu, že v nich bylo uvedeno nesprávné jméno příjemce, a tento orgán uvedená prohlášení přijal nebo provedl kontrolu po obdržení uvedených žádostí.
(viz bod 40, výrok 2)
3. Článek 66 nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení č. 1791/2006, a článek 251 nařízení č. 2454/93, kterým se provádí nařízení č. 2913/92, ve znění nařízení č. 312/2009, jsou v souladu se základním právem na rovnost před zákonem zakotveným v článku 20 Listiny základních práv Evropské unie v případě, kdy uvedená ustanovení nařízení č. 2913/92 a nařízení č. 2454/93 neumožňují v rámci společného celního sazebníku ve smyslu článků 28 SFEU a 31 SFEU zrušit na žádost nesprávné celní prohlášení a přiznat tak nárok na osvobození od antidumpingového cla příjemci, který by jej mohl uplatnit, kdyby k takovému pochybení nedošlo.
Povinnost poskytnout v celním prohlášení správné informace má totiž deklarant. Tato povinnost plyne ze zásady neodvolatelnosti celního prohlášení poté, co je přijato, přičemž výjimky z této zásady přesně stanoví předpisy Unie v této oblasti. V tomto ohledu je situace podniku, který splnil podmínky článku 3 nařízení č. 661/2008, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a na částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení č. 384/96, a správně vyplnil celní prohlášení pro účely nároku na osvobození od antidumpingového cla, nesrovnatelná se situací podniku, který tyto podmínky nesplnil.
(viz body 43, 44, 46, výrok 3)