Language of document : ECLI:EU:F:2016:136

USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(druhého senátu)

24. června 2016

Věc F‑142/11 RENV

Erik Simpson

v.

Rada Evropské unie

„Veřejná služba – Vrácení věci Soudu po zrušení – Úředníci – Postup v platové třídě – Rozhodnutí o nezařazení žalobce do platové třídy AD 9 po úspěšné účasti v otevřeném výběrovém řízení do platové třídy AD 9 – Povinnost uvést odůvodnění – Rovné zacházení – Zjevně nesprávné posouzení – Článek 81 jednacího řádu – Zjevně neopodstatněná žaloba“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se E. Simpson domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 9. prosince 2010, kterým Rada Evropské unie zamítla jeho žádost o povýšení do platové třídy AD 9 po úspěšné účasti v otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/113/07 uspořádaném za účelem přijetí vedoucích oddělení platové třídy AD 9 v oblasti překladatelství, a to konkrétně do estonského jazyka, a rozhodnutí ze dne 7. října 2011, kterým byla zamítnuta jeho stížnost, a dále toho, aby bylo Radě uloženo nahradit mu vzniklou újmu.

Rozhodnutí:      Žaloba se zamítá. Erik Simpson ponese vlastní náklady řízení vynaložené ve věcech F‑142/11, T‑130/14 P a F‑142/11 RENV a ukládá se mu náhrada nákladů řízení vynaložených Radou Evropské unie ve věci F‑142/11. Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení vynaložené ve věcech T‑130/14 P a F‑142/11 RENV.

Shrnutí

Úředníci – Rovné zacházení – Pojem – Meze


Rozdílné zacházení, odůvodněné na základě objektivního a rozumného kritéria, přiměřené vzhledem k zamýšlenému účelu dotyčného odlišení, nepředstavuje porušení zásady rovného zacházení. Jedním z objektivních a rozumných kritérií, která mohou odůvodnit rozdílné zacházení s úředníky, je zájem služby. Pro rozhodnutí o opatřeních, která je třeba přijmout v zájmu služby, má administrativa k dispozici široký prostor pro uvážení, takže se unijní soud při svém přezkumu dodržování zásady nediskriminace musí omezit na ověření, že dotčený orgán nečinil rozlišení, které by bylo svévolné nebo zjevně v rozporu se zájmem služby.

(viz body 46 a 47)

Odkazy:

Soud prvního stupně: rozsudek ze dne 16. března 2004, Afari v. ECB, T‑11/03, EU:T:2004:77, bod 65

Soud pro veřejnou službu: rozsudky ze dne 19. října 2006, De Smedt v. Komise, F‑59/05, EU:F:2006:105, bod 76; ze dne 23. ledna 2007, Chassagne v. Komise, F‑43/05, EU:F:2007:14, bod 91, a ze dne 25. února 2010, Pleijte v. Komise, F‑91/08, EU:F:2010:13, bod 58 a citovaná judikatura