Language of document : ECLI:EU:C:2017:550

Věc C433/16

Bayerische Motoren Werke AG

proti

Acacia Srl

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione)

„Řízení o předběžné otázce – Příslušnost v občanských a obchodních věcech – Nařízení (ES) č. 44/2001 – Duševní vlastnictví – (Průmyslové) vzory Společenství – Nařízení (ES) č. 6/2002 – Články 81 a 82 – Žaloba na určení, že nedochází k porušení – Příslušnost soudů pro (průmyslové) vzory Společenství členského státu, na jehož území má žalovaný své bydliště“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. července 2017

1.        Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – Nařízení č. 44/2001 – Ujednání o příslušnosti – Účast žalovaného na řízení před soudem, jemuž byl spor předložen – Zpochybnění příslušnosti soudu podpůrně k dalším námitkám procesní povahy uplatněným v rámci téhož prvního úkonu žalovaného na obranu – Účast nezakládající příslušnost

(Nařízení Rady č. 44/2001, článek 24)

2.        Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – Nařízení č. 44/2001 – Působnost – Žaloba na určení, že nedochází k porušení, uvedená v čl. 81 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství – Vyloučení – Použitelnost nařízení č. 6/2002 – Příslušnost soudů členského státu, v němž má žalovaný bydliště – Výjimky

(Nařízení Rady č. 44/2000 a č. 6/2002, článek 82)

3.        Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – Nařízení č. 44/2001 – Zvláštní příslušnost – Příslušnost ve věcech týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání (deliktní a kvazideliktní odpovědnost) – Působnost – Žaloba na určení, že nedochází k porušení, uvedená v čl. 81 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství – Vyloučení

[Nařízení Rady č. 44/2001, čl. 5 bod 3, a č. 6/2002, čl. 79 odst. 3 písm. a)]

4.        Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – Nařízení č. 44/2001 – Zvláštní příslušnost – Příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti – Působnost – Návrhy na určení existence zneužití dominantního postavení a nekalé soutěže, které souvisejí s žalobou na určení, že nedochází k porušení (průmyslového) vzoru Společenství – Vyloučení – Podmínky

[Nařízení Rady č. 44/2001, čl. 5 bod 3, a č. 6/2002, čl. 79 odst. 3 písm. a)]

1.      Článek 24 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že námitka založená na nepříslušnosti soudu, jemuž byl spor předložen, uplatněná v rámci prvního úkonu žalovaného na obranu podpůrně k dalším námitkám procesní povahy uplatněným v rámci téhož úkonu, nemůže být považována za souhlas s příslušností soudu, jemuž byl spor předložen, a nevede tedy k prorogaci příslušnosti podle uvedeného článku.

Soudní dvůr již rozhodl, že namítnutí nepříslušnosti soudu, jemuž byla věc předložena, brání prorogaci příslušnosti, jestliže žalobce i soud jsou od první obrany žalovaného s to pochopit, že cílem této obrany je zpochybnit příslušnost, přičemž vycházel ze své judikatury týkající se článku 18 Bruselské úmluvy, tedy ustanovení v podstatě totožného s článkem 24 nařízení č. 44/2001. Je tomu tak rovněž v případě, kdy první úkon žalovaného na obranu obsahuje mimo zpochybnění příslušnosti soudu, jemuž byla věc předložena, i návrhová žádání týkající se merita sporu (rozsudek ze dne 27. února 2014, Cartier parfums-lunettes a Axa Corporate Solutions assurances, C‑1/13, EU:C:2014:109, bod 37 a citovaná judikatura). Z toho plyne, že to, že žalovaný v rámci svého prvního úkonu na obranu jednoznačně zpochybní příslušnost soudu, jemuž byla věc předložena, brání prorogaci příslušnosti uvedené v čl. 24 první větě nařízení č. 44/2001, aniž by přitom bylo důležité, zda je toto zpochybnění jediným předmětem tohoto prvního úkonu žalovaného.

(viz body 33, 34, 36 a výrok 1)

2.      Článek 82 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství musí být vykládán v tom smyslu, že žaloby na určení, že nedochází k porušení, uvedené v čl. 81 písm. b) daného nařízení, musí být v případě, že žalovaný má bydliště v členském státě Evropské unie, podávány k soudům pro (průmyslové) vzory Společenství tohoto členského státu, nedojde-li k prorogaci příslušnosti ve smyslu článků 23 nebo 24 nařízení č. 44/2001 a s výhradou případů souběžně probíhajících a souvisejících řízení uvedených v těchto nařízeních.

V tomto ohledu je třeba nejprve uvést, že nehledě na zásadu použití nařízení č. 44/2001 na žaloby týkající se (průmyslových) vzorů Společenství je použití některých ustanovení tohoto nařízení na řízení vedená na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 81 nařízení č. 6/2002 vyloučeno na základě čl. 79 odst. 3 posledně zmíněného nařízení. Vzhledem k tomuto vyloučení vyplývá příslušnost soudů pro (průmyslové) vzory Společenství uvedených v čl. 80 odst. 1 nařízení č. 6/2002 pro rozhodování o žalobách a protinávrzích uvedených v článku 81 tohoto nařízení z norem stanovených přímo týmž nařízením, které mají povahu lex specialis ve vztahu k normám uvedeným v nařízení č. 44/2001 (obdobně viz rozsudky ze dne 5. června 2014, Coty Germany, C‑360/12, EU:C:2014:1318, bod 27, a ze dne 18. května 2017, Hummel Holding, C‑617/15, EU:C:2017:390, bod 26). Ze samotného znění článku 82 nařízení č. 6/2002 dále plyne, že žaloby na určení, že nedochází k porušení, uvedené v čl. 81 písm. b) daného nařízení musí být v případě, že žalovaný má bydliště v členském státě Evropské unie, podávány k soudům pro (průmyslové) vzory Společenství tohoto členského státu, nedojde-li k prorogaci příslušnosti ve smyslu článků 23 nebo 24 nařízení č. 44/2001, které nahradily články 17 a 18 Bruselské úmluvy.

(viz body 38–40, 42 a výrok 2)

3.      Pravidlo příslušnosti uvedené v čl. 5 bodě 3 nařízení č. 44/2001 se neuplatní na žaloby na určení, že nedochází k porušení, uvedené v čl. 81 písm. b) nařízení č. 6/2002.

V tomto ohledu stačí uvést, že čl. 5 bod 3 nařízení č. 44/2001 nahradil čl. 5 bod 3 Bruselské úmluvy a že použití tohoto ustanovení na řízení na základě žalob a protinávrhů uvedených v článku 81nařízení č. 6/2002 je vyloučeno ustanovením čl. 79 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení.

(viz body 44, 46 a výrok 3)

4.      Pravidlo příslušnosti uvedené v čl. 5 bodě 3 nařízení č. 44/2001 se na návrhy na určení existence zneužití dominantního postavení a nekalé soutěže, které souvisejí s žalobou na určení, že nedochází k porušení (průmyslového) vzoru Společenství, jelikož vyhovění těmto návrhům předpokládá vyhovění uvedené žalobě, neuplatní.

V tomto ohledu je třeba mít za to, že pokud jsou návrhy na určení existence zneužití dominantního postavení a nekalé soutěže podány ve vazbě na žalobu na určení, že nedochází k porušení (průmyslového) vzoru Společenství, a v první řadě vytýkají majiteli daného (průmyslového) vzoru Společenství, že osobě podávající tuto žalobu brání ve výrobě napodobenin uvedeného (průmyslového) vzoru, musí určení soudu příslušného pro celý rozsah sporu vycházet z režimu příslušnosti zavedeného nařízením č. 6/2002, tak jak byl vyložen v odpovědi na první až čtvrtou předběžnou otázku.

V takové situaci jsou tyto návrhy v podstatě založeny na argumentech uplatněných v rámci žaloby na určení, že nedochází k porušení, podle nichž výroba napodobenin nepředstavuje porušení, takže majitel (průmyslového) vzoru Společenství musí akceptovat konkurenci představovanou těmito napodobeninami. Za těchto podmínek by určení příslušného soudu na základě pravidla uvedeného v čl. 5 bodě 3 nařízení č. 44/2001 ohrozilo užitečný účinek čl. 79 odst. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002, jehož účelem je právě vyloučení tohoto pravidla, mj. pokud jde o spory mezi výrobci napodobenin s majiteli (průmyslového) vzoru Společenství, které se týkají toho, zda je dotčený majitel (průmyslového) vzoru Společenství oprávněn zakázat výrobu dotčených napodobenin.

(viz body 49, 50, 52 a výrok 4)