Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Senāts) (Lotyšsko) dne 20. března 2019 – A v. Veselības ministrija
(Věc C-243/19)
Jednací jazyk: lotyština
Předkládající soud
Augstākā tiesa (Senāts)
Účastníci/ Účastnice původního řízení
Odvolatel: A
Odpůrce: Veselības ministrija (Ministerstvo zdravotnictví, Lotyšsko)
Předběžné otázky
1) Má být čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/20041 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve spojení s čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, vykládán v tom smyslu, že členský stát může odepřít povolení uvedené v čl. 20 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud je ve státě, kde má osoba bydliště, dostupná nemocniční péče, jejíž lékařská účinnost je nepochybná nesporná, avšak uplatňovaný způsob péče není v souladu s náboženským přesvědčením uvedené osoby?
2) Mají být článek 56 Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 8 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU2 ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, ve spojení s čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie, vykládány v tom smyslu, že členský stát může odepřít povolení uvedené v čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice, pokud je ve státě, v němž je dotčená osoba pojištěna, dostupná nemocniční péče, jejíž lékařská účinnost je nepochybná nesporná, avšak uplatňovaný způsob péče není v souladu s náboženským přesvědčením uvedené osoby?
____________
1 Úř. věst. 2004, L 166, s. 1.
2 Úř. věst. 2011, L 88, s. 45.