Language of document : ECLI:EU:T:2019:379

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (osmého senátu)

6. června 2019(*)

„(Průmyslový) vzor Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Mezinárodní zápis s určením Evropské unie – Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující vozidlo VW Caddy – Starší (průmyslový) vzor Společenství – Důvod neplatnosti – Individuální povaha – Informovaný uživatel – Odlišný celkový dojem – Článek 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 – Důkazní břemeno příslušející osobě podávající žádost o prohlášení neplatnosti – Požadavky související s vyobrazením staršího (průmyslového) vzoru“

Ve věci T‑192/18,

Rietze GmbH & Co. KG, se sídlem v Altdorfu (Německo), zastoupená M. Krogmannem, advokátem,

žalobkyně,

proti

Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), zastoupenému S. Hannem, jako zmocněncem,

žalovanému,

přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je

Volkswagen AG, se sídlem ve Wolfsburgu (Německo), zastoupená C. Klawitterem, advokátem,

jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 11. ledna 2018 (věc R 1244/2016-3), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Rietze a Volkswagen,

TRIBUNÁL (osmý senát),

ve složení A. M. Collins (zpravodaj), předseda, M. Kančeva a G. De Baere, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: R. Ūkelytė, rada,

s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 16. března 2018,

s přihlédnutím k vyjádření EUIPO k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 31. května 2018,

s přihlédnutím k vyjádření vedlejší účastnice k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 29. května 2018,

po jednání konaném dne 24. ledna 2019,

vydává tento

Rozsudek

 Skutečnosti předcházející sporu

1        Vedlejší účastnice, společnost Volkswagen AG, je majitelkou mezinárodního zápisu (průmyslového) vzoru s určením Evropské unie, jehož přihláška byla podána dne 1. února 2010 a jenž byl zapsán téhož dne pod číslem DM/073118-3 u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a zveřejněn ve Věstníku mezinárodního úřadu WIPO dne 31. října 2010.

2        Výrobky, pro které má být zpochybněný (průmyslový) vzor použit, náležejí do třídy 12-08 ve smyslu Locarnské dohody zřizující Mezinárodní třídění pro průmyslové vzory ze dne 8. října 1968, v platném znění, a odpovídají následujícímu popisu: „Motorová vozidla“. Zpochybněný (průmyslový) vzor je vyobrazen následovně:


Image not found


Image not found



Image not found

Pohled 1

Pohled 2

Pohled 3


Image not found


Image not found


Image not found

Pohled 4

Pohled 5

Pohled 6


Image not found


Image not found


Image not found

Pohled 7

Pohled 8

Pohled 9


Image not found


Pohled 10


3        Dne 5. ledna 2015 podala žalobkyně, společnost Rietze & GmbH Co. KG, která uvádí na trh zmenšené modely vozidel, u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) žádost o prohlášení neplatnosti účinků zpochybněného (průmyslového) vzoru v Evropské unii, založenou na čl. 106f nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1), vykládaném ve spojení s čl. 25 odst. 1 písm. b) téhož nařízení z důvodu, že zpochybněný (průmyslový) vzor není nový v souladu s článkem 5 tohoto nařízení a nemá individuální povahu v souladu s článkem 6 tohoto nařízení.

4        Na podporu své žádosti o prohlášení neplatnosti žalobkyně uvedla, že zpochybněný (průmyslový) vzor je (průmyslovým) vzorem označujícím víceúčelové vozidlo VW Caddy, které vedlejší účastnice uvedla na trh v roce 2011. K prokázání zpřístupnění staršího (průmyslového) vzoru žalobkyně odkázala na předchozí model tohoto vozidla, a sice model VW Caddy (2k) Life, který vedlejší účastnice uvedla na trh v roce 2004. Žalobkyně svou žádost založila zejména na (průmyslovém) vzoru Společenství č. 49895-0002, jehož přihlášku k zápisu vedlejší účastnice podala dne 7. července 2003 a byl zveřejněn dne 9. prosince 2003.

5        Rozhodnutím ze dne 20. června 2016 zrušovací oddělení EUIPO prohlásilo, že zpochybněný (průmyslový) vzor je neplatný z důvodu, že nemá individuální povahu v souladu s článkem 6 nařízení č. 6/2002.

6        Dne 7. července 2016 podala vedlejší účastnice proti rozhodnutí zrušovacího oddělení odvolání podle článků 55 až 60 nařízení č. 6/2002.

7        Rozhodnutím ze dne 11. ledna 2018 (věc R 1244/2016-3) (dále jen „napadené rozhodnutí“) třetí odvolací senát EUIPO odvolání vyhověl, přičemž rozhodnutí zrušovacího oddělení zrušil a žádost o prohlášení neplatnosti zpochybněného (průmyslového) vzoru zamítl. Odvolací senát rozhodl, že zpochybněný (průmyslový) vzor je nový ve smyslu článku 5 nařízení č. 6/2002 a má individuální povahu ve smyslu článku 6 tohoto nařízení.

 Návrhová žádání účastníků řízení

8        Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

–        napadené rozhodnutí zrušil,

–        zpochybněný (průmyslový) vzor prohlásil za neplatný,

–        uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

9        EUIPO a vedlejší účastnice navrhují, aby Tribunál:

–        žalobu zamítl,

–        uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.

 Právní otázky

10      Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně jediný důvod vycházející z porušení čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002, vykládaného ve spojení s čl. 4 odst. 1 a s článkem 6 téhož nařízení. Odvolacímu senátu v podstatě vytýká, že měl za to, že zpochybněný (průmyslový) vzor má individuální povahu, neboť se celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu, který u tohoto uživatele vyvolává starší (průmyslový) vzor.

11      Tento jediný žalobní důvod se dělí na čtyři části. Zaprvé se odvolací senát podle žalobkyně nesprávně spokojil s tím, že pouze provedl výčet údajných rozdílů mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory a neprovedl jejich poměrné vážení a neprovedl rozlišení mezi estetickými charakteristickými znaky a technickými charakteristickými znaky. Zadruhé odvolací senát údajně uplatnil přehnaně vysoký stupeň pozornosti informovaného uživatele, a v důsledku toho přiznal rozdílům mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory příliš velký význam. Zatřetí podle žalobkyně odvolací senát pochybil v posouzení volnosti původce vzoru. Začtvrté a konečně odvolací senát údajně nezohlednil některé důkazy.

12      EUIPO a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují.

13      Úvodem je třeba připomenout, že nařízení Rady (ES) č. 1891/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 6/2002 a (ES) č. 40/94, aby bylo zohledněno přistoupení Evropského společenství k Ženevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů (Úř. věst. 2006, L 386, s. 14), do nařízení č. 6/2002 vložilo hlavu XIa, obsahující články 106a až 106f.

14      Na základě článku 106a nařízení č. 6/2002 má jakýkoliv záznam mezinárodního zápisu s určením Evropské unie v mezinárodním rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem WIPO stejný účinek, jako by byl učiněn v rejstříku (průmyslových) vzorů Společenství vedeném EUIPO, a jakékoliv zveřejnění mezinárodního zápisu s určením Evropské unie ve Věstníku mezinárodního úřadu WIPO má stejný účinek jako zveřejnění ve Věstníku (průmyslových) vzorů Společenství.

15      Článek 106f nařízení č. 6/2002 stanoví, že účinky mezinárodního zápisu v Unii mohou být prohlášeny za částečně nebo zcela neplatné EUIPO postupem uvedeným v hlavách VI a VII nařízení č. 6/2002.

16      Článek 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002 stanoví, že (průmyslový) vzor Společenství je třeba prohlásit neplatným, pokud nesplňuje podmínky článků 4 až 9 téhož nařízení.

17      Článek 4 nařízení č. 6/2002 stanoví, že (průmyslový) vzor je chráněn právem k (průmyslovému) vzoru Společenství, pokud je nový a má individuální povahu.

18      Článek 6 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002 stanoví, že individuální povahu je třeba posuzovat v případě zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství s ohledem na celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, který se musí lišit od celkového dojmu vyvolaného (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky k zápisu nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti. Článek 6 odst. 2 nařízení č. 6/2002 blíže uvádí, že při tomto posuzování se musí brát v úvahu míra volnosti původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru.

19      Individuální povaha (průmyslového) vzoru tedy vyplývá z celkového dojmu z rozdílu nebo neexistence „déjà vu“ z hlediska informovaného uživatele ve vztahu k jakékoli přednosti v rámci stávajícího portfolia (průmyslových) vzorů, aniž je třeba brát v úvahu rozdíly, které nejsou dostatečně výrazné na to, aby měly na uvedený celkový dojem vliv, přestože zacházejí nad rámec bezvýznamných detailů, ale s přihlédnutím k rozdílům dostatečně výrazným na to, aby vyvolaly odlišné celkové dojmy [viz rozsudek ze dne 7. listopadu 2013, Budziewska v. OHIM – Puma (Kočkovitá šelma ve skoku), T‑666/11, nezveřejněný, EU:T:2013:584, bod 29 a citovaná judikatura].

20      Při posuzování individuální povahy (průmyslového) vzoru ve vztahu k jakékoli přednosti v rámci stávajícího portfolia (průmyslových) vzorů je třeba přihlédnout k povaze výrobku, pro který je (průmyslový) vzor použit nebo do něhož byl zapracován, a zvláště k průmyslovému odvětví, do něhož spadá, míře volnosti původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru, případné saturaci v daném oboru, která může způsobit, že informovaný uživatel bude citlivější k rozdílům mezi srovnávanými (průmyslovými) vzory, jakož i ke způsobu, jakým je dotčený výrobek užíván, zejména v závislosti na tom, jak je s ním obvykle při této příležitosti manipulováno (viz rozsudek ze dne 7. listopadu 2013, Kočkovitá šelma ve skoku, T‑666/11, nezveřejněný, EU:T:2013:584, bod 31 a citovaná judikatura).

21      Konečně je třeba uvést, že legalita rozhodnutí odvolacích senátů musí být posuzována výlučně na základě nařízení č. 6/2002 tak, jak je vykládáno unijním soudem, a nikoliv na základě vnitrostátní judikatury, byť založené na ustanoveních, která jsou analogická ustanovením tohoto nařízení [viz rozsudek ze dne 4. července 2017, Murphy v. EUIPO – Nike Innovate (Elektronické náramkové hodinky), T‑90/16, nezveřejněný, EU:T:2017:464, bod 72 a citovaná judikatura].

22      Argumenty žalobkyně je třeba přezkoumat ve světle těchto úvah.

23      Nejprve je třeba se vyjádřit ke druhé části jediného žalobního důvodu týkající se stupně pozornosti informovaného uživatele, následně analyzovat první část týkající se toho, jak tento uživatel posoudí celkový dojem vyvolaný kolidujícími (průmyslovými) vzory, a poté provést přezkum třetí a čtvrté části jediného žalobního důvodu.

 Ke druhé části jediného žalobního důvodu týkající se stupně pozornosti informovaného uživatele

24      Podle žalobkyně odvolací senát uplatnil přehnaně vysoký stupeň pozornosti informovaného uživatele, a v důsledku toho přiznal rozdílům mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory příliš velký význam.

25      Žalobkyně nejprve tvrdí, že informovaný uživatel není schopen rozlišit nad rámec zkušeností, které získal v důsledku užívání výrobku, ve kterém je zpochybněný (průmyslový) vzor ztělesněn, aspekty vzhledu dané technickou funkcí od aspektů vzhledu, které jsou arbitrární. Rozdíly mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory, na které poukázal odvolací senát, se podle ní týkají technických podrobností, které nemůže vnímat osoba, která má určitý stupeň znalostí, co se týče prvků, které motorová vozidla obvykle obsahují. Tak je tomu podle ní zejména v případě nárazníků, světlometů, směrových světel a zadních dveří.

26      Žalobkyně následně tvrdí, že informovaný uživatel přizná menší význam rozdílům mezi modely vozidel téhož výrobce, které po sobě přímo následují, než rozdílům mezi modely vozidel různých výrobců. Pokud jde o modely vozidel téhož výrobce, bude informovaný uživatel podle žalobkyně věnovat menší pozornost designu než technickým novinkám a vývoji v oblasti bezpečnosti, výkonu a pohodlí při řízení. Kromě toho kupující rozhodnutí o koupi vozidla VW Caddy nezaloží na srovnání s předchozími sériemi, ale založí jej na srovnání s vozidly jiných výrobců. Na podporu tohoto argumentu žalobkyně odkazuje na rozhodnutí zrušovacího oddělení ze dne 13. září 2016 v řízení o prohlášení neplatnosti zapsaném pod číslem ICD 9742. Dále úspěch vozidla VW Caddy podle ní nespočívá v jeho vzhledu, ale spočívá v jeho spolehlivosti.

27      Žalobkyně konečně vychází z článku, který vyšel v německém automobilovém tisku, který zdůrazňuje neexistenci rozdílů mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory. Žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že nezohlednil jeho obsah, přičemž uvedla, že tento článek obsahuje konkrétní indicie o vnímání informovaného uživatele.

28      Je třeba připomenout, že podle judikatury platí, že postavení „uživatele“ znamená, že dotyčná osoba výrobek, v němž je (průmyslový) vzor ztělesněn, užívá v souladu s účelem, ke kterému je tento výrobek určen. Přívlastek „informovaný“ kromě toho naznačuje, že uživatel, ač není návrhářem či technickým odborníkem, zná různé (průmyslové) vzory existující v dotyčném odvětví, má určitý stupeň znalostí, pokud jde o prvky, které tyto (průmyslové) vzory obvykle obsahují a v důsledku svého zájmu o dotyčné výrobky vykazuje při jejich užívání relativně vysoký stupeň pozornosti [viz rozsudek ze dne 20. října 2011, PepsiCo v. Grupo Promer Mon Graphic, C‑281/10 P, EU:C:2011:679, bod 59 a citovaná judikatura, a rozsudek ze dne 22. června 2010, Shenzhen Taiden v. OHIM – Bosch Security Systems (Komunikační zařízení), T‑153/08, EU:T:2010:248, body 46 a 47].

29      Pojem „informovaný uživatel“ je třeba chápat jako pojem nacházející se mezi pojmem „průměrný spotřebitel“ použitelným v oblasti ochranných známek, po kterém není požadována žádná specifická znalost a který zpravidla neprovádí přímé srovnání mezi kolidujícími ochrannými známkami, a pojmem „osoba specializovaná v dané oblasti“, což je odborník s důkladnou technickou kvalifikací. Pojem „informovaný uživatel“ tak lze chápat jako pojem označující uživatele, který vykazuje nikoli průměrnou pozornost, ale zvláštní ostražitost, ať už z důvodu své osobní zkušenosti či rozsáhlé znalosti daného odvětví (rozsudek ze dne 20. října 2011, PepsiCo v. Grupo Promer Mon Graphic, C‑281/10 P, EU:C:2011:679, bod 53).

30      Konečně Soudní dvůr rozhodl, že samotná povaha informovaného uživatele znamená, že je-li to možné, provede přímé srovnání staršího (průmyslového) vzoru se zpochybněným (průmyslovým) vzorem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. října 2012, Neuman a Galdeano del Sel v. Baena Grup, C‑101/11 P a C‑102/11 P, EU:C:2012:641, bod 54 a citovaná judikatura).

31      V projednávané věci odvolací senát popsal v bodech 18 a 20 napadeného rozhodnutí informovaného uživatele jako osobu, která ač není návrhářem či technickým odborníkem, zná různé (průmyslové) vzory existující v odvětví motorových vozidel, má určitý stupeň znalostí, pokud jde o charakteristické znaky, které tato motorová vozidla obvykle obsahují a v důsledku svého zájmu o dotyčné výrobky vykazuje při jejich užívání vysoký stupeň pozornosti. Informovaným uživatelem motorových vozidel je podle něj osoba, která se o tato vozidla zajímá, řídí je a užívá a na základě četby příslušných časopisů, jakož i navštěvování výstav a prodejců vozidel je obeznámena s modely, které jsou dostupné na trhu. Informovaný uživatel si je vědom toho, že výrobci modely dobře zavedené na trhu pravidelně modernizují, jak z technického hlediska, tak z hlediska vzhledu. Ví rovněž o tom, že tato „údržba modelů“ slouží k uplatňování některých módních trendů, avšak není zcela upuštěno od charakteristických znaků vzhledu dotčeného modelu vozidla. Podle odvolacího senátu žádný z rozdílů vyjmenovaných v bodech 40 až 42 níže neunikne pozornosti takto popsaného informovaného uživatele.

32      Je třeba konstatovat, že argumenty žalobkyně nezpochybňují posouzení stupně pozornosti informovaného uživatele provedené odvolacím senátem, které je uvedeno výše.

33      Nejprve je třeba odmítnout argument žalobkyně, podle kterého informovaný uživatel není schopen vnímat rozdíly identifikované odvolacím senátem týkající se nárazníků, světlometů, směrových světel a zadních dveří z důvodu, že se týkají technických podrobností. Odvolací senát jednak neuvedl rozdíly týkající se směrových světel kolidujících (průmyslových) vzorů. Dále z napadeného rozhodnutí vyplývá, že rozdíly identifikované odvolacím senátem, co se týče nárazníků, světlometů a zadních dveří, se týkají jejich vzhledu, a nikoli jejich technických podrobností. Informovaný uživatel je tudíž schopen je vnímat. Skutečnost, že by změna některých z těchto automobilových součástek mohla mít rovněž technický dopad, je v tomto ohledu irelevantní.

34      Dále nemůže obstát argument žalobkyně, že informovaný uživatel přizná menší význam rozdílům mezi modely vozidel téhož výrobce, které po sobě přímo následují, než rozdílům mezi modely vozidel různých výrobců. Žalobkyně totiž neuvádí žádnou skutkovou či právní okolnost na podporu tohoto argumentu, která by mohla zpochybnit posouzení odvolacího senátu týkající se stupně pozornosti informovaného uživatele v rámci srovnání kolidujících (průmyslových) vzorů. Část rozhodnutí zrušovacího oddělení ze dne 13. září 2016, citovaná žalobkyní na podporu tohoto argumentu, není v tomto ohledu relevantní, jelikož se netýká stupně pozornosti, kterou informovaný uživatel věnuje po sobě následujícím modelům téhož výrobce v porovnání se stupněm pozornosti věnované modelům jiných výrobců. Kromě toho s ohledem na judikaturu citovanou v bodech 28 a 29 výše je třeba mít za to, že argument žalobkyně týkající se odůvodnění rozhodnutí o koupi a skutečnost, že podle ní úspěch vozidla VW Caddy nespočívá v jeho vzhledu, ale spočívá v jeho spolehlivosti, jsou irelevantní.

35      Konečně musí být odmítnut argument, podle něhož měl odvolací senát zohlednit hledisko vyjádřené v německém automobilovém tisku. Nelze vyloučit, že by články z tisku mohly být zohledněny, ale odvolací senát k tomu není zavázán, pokud má jako v projednávané věci za to, že vyjádřené hledisko není relevantní, neboť neodráží celkový dojem vyvolaný u informovaného uživatele.

36      Z toho vyplývá, že druhá část jediného žalobního důvodu musí být zamítnuta jako neopodstatněná.

 K první části jediného žalobního důvodu týkající se celkového dojmu vyvolaného u informovaného uživatele

37      Žalobkyně uvádí, že z judikatury vyplývá, že EUIPO musí poměrně vážit charakteristické znaky kolidujících (průmyslových) vzorů v rozsahu, v němž různé charakteristické znaky mohou více či méně silně ovlivnit vzhled (průmyslových) vzorů. Odvolací senát měl tedy analyzovat společné body kolidujících (průmyslových) vzorů. Taková analýza by jej vedla k závěru, že kolidující (průmyslové) vzory jsou téměř totožné, co se týče základního tvaru karoserie, obrysu, tvaru a uspořádání oken, čelního skla a kapoty, masky chladiče a světlometů. Dále měl rozlišit mezi estetickými charakteristickými znaky a technickými charakteristickými znaky, neboť s ohledem na hlavně technickou funkci světlometů, jakož i rozdíly týkající se pouze barev nárazníků a masek chladiče jim informovaný uživatel přizná, pokud jde o jeho celkový pohled, pouze druhořadý význam. Naproti tomu pouhý výčet údajných rozdílů mezi kolidujícími (průmyslovými) vzory, jak jej provedl odvolací senát v bodech 24 a následujících a v bodech 33 a následujících napadeného rozhodnutí, mu neumožňuje posoudit, zda bude celkový dojem u informovaného uživatele odlišný.

38      Je třeba uvést, že odvolací senát posoudil v bodech 23 až 31 napadeného rozhodnutí individuální povahu zpochybněného (průmyslového) vzoru v porovnání se starším (průmyslovým) vzorem. Odvolací senát použil jako základ pro posouzení následující pohledy na kolidující (průmyslové) vzory:

Zpochybněný (průmyslový) vzor

Starší (průmyslový) vzor


Image not found


Image not found


Image not found